Východní křesťané slaví dodnes společně v jednom dni jak narození Ježíše tak i příchod mudrců a křest Páně. Toto společné slavení dává lépe vyniknout tomu proč Ježíš přišel na svět, totiž aby spasil všechny lidi jak Židy tak pohany a spasení získá ten, kdo uvěří v Ježíše a bude pokřtěn křtem Ježíšovým. Západní křesťané rozdělili událost narození, příchod mudrců a křest Páně, ovšem všechny tyto události jsou součástí vánoční doby a proto slavíme dnes svátek Křtu Páně a tím i ukončujeme vánoční období. Ježíš se dobrovolně zařadil mezi lidi čekající na křest Janův. Ten spočíval v tom, že lidé vyznávali nejprve své hříchy a pak byli v řece Jordánu pokřtěni a tím byli připraveni přijmout spásu a setkat se s Bohem. Ježíš chtěl být solidární s hříšníky a přijmout Janův křest, být lidem nablízku, protože věděl, že jedině on jim může pomoci. Je to podobné jako s lékaři, psychiatry: nemohou pomoci svým pacientům, když budou nad nimi vládnout, přikazovat jim, ale když s nimi budou solidární, když se k nim sníží. Ježíš udělal ještě něco navíc: vstoupil do řeky Jordánu do řečiště, do kterého jakoby stekly ve křtu hříchy lidí – hříchy malé i velké. I když se říká, že voda Jordánu je čistá, duchovně si musíme tuto řeku představit velmi kalnou, zakalenou hříchy. Proč tam Ježíš vstoupil? Aby tyto hříchy lidí – on zcela bez hříchu – přijal na sebe. A když z vody vystupoval Duch sv. jako holubice na Ježíše sestoupil a tím Bůh potvrdil, že se mu toto Ježíšovo zástupné a spasitelné jednání líbí, že má v Ježíšovi své zalíbení. Vstoupení Ježíšovo do řeky a vystoupení z řeky v síle Ducha sv. je předobrazem výstupu Ježíše na kříž hříchů lidí a výstup z hrobu – vzkříšení v síle Ducha sv. A zde se naskýtá spojení Ježíšova křtu s velikonocemi a jelikož křest Pána Ježíše patří do vánoční doby tak i spojení s vánocemi. Bez vánoc by nebylo velikonoc a bez velikonoc by nebylo Ježíšova křtu. A my pokřtění Kristovým křtem bychom si měli uvědomit velikost tohoto Božího daru. Křest Ježíše nás obmyl od dědičného i každého osobniho hříchu těžkého i lehkého. Křest Pána Ježíše nás naplnil Duchem sv. tj. náš smrtelný život dostal Boží nesmrtelný život s příslibem vzkříšení. A každý pokřtěný byl také prohlášen za jeho milované dítě: za syna nebo dceru Boží. Proto také první křesťané měli vysoké mínění o svatém křtu a o Božím lidu pokřtěných, který si říkal svatý lid Boží, proto jen pokřtění a jen oni byli zváni k večeři Beránkově, ke svátosti Božího milosrdenství, proto pro pokřtěného jen svátostné manželství bylo to žádoucí, proto pro Boží dítě bylo ctí, že se smí modlit k Bohu Otče náš. Docenit velikost a důstojnost křtu svatého to neznamená být povýšený nad jiné lidi, snad být pyšný, ale cenit si s vděčností tento dar nade všechno co je pouze lidské, nad všechno co je pouze hmotné a světské a snažit se stále více žít podle učení Pána Ježíše což vlastně vyjadřuje již zmíněná modlitba Otče nás: Otče, přeji si, abych sám byl stále více svatý, aby království lásky, dobroty a milosrdenství se šířilo a bylo stále dokonalejší, Otče přeji si, aby se naplňovala Tvá vůle – aby lidé žili podle Tvých mravních zásad, aby se snažili šířit Tvůj pokoj a lásku, aby lidé ve světě se uměli rozdělit tak, aby jedni neměli nadbytek a druzí hlad, ale všichni byli spokojeni a šťastní, Otče ať stále se snažím jít dopředu a vzhůru a proto ať lítostí odhazuji přítěž hříchů a Ty mi dávej milost odpuštění, Otče ať do mezilidských vztahů vnáším to nejcennější tj. dopouštějící lásku, vždyť vím, čím jsem starší, že ve světě i ve mně je zlo i zlý duch, který mně i druhého svádí a pokouší. Drazí,proto pokřtěný přichází do kostela, že je tam jeho Otec nebeský, že je tam Ježíš narozený a vzkříšený jako Bůh a člověk, že v kostele je tedy předchuť nebe, že tam jsou stejně smýšlející a pokřtění Boží děti, bratři a sestry, že je kostel jakýmsi druhým domovem pro pokřtěného.. Amen.
Hlavní nabídka
- Úvod
- Výběr z kázání P.Rudolfa Preye
- Články a fotogalerie
- Fotogalerie Poratrum
- Články – Lenešice
- Aktivity farnosti
- Historie
- Církevní dokumenty
- Dekret o ekumenismu
- Prohlášení o náboženské svobodě
- Dekret o službě a životě kněží: Presbyterorum Ordinis
- Konstituce o posvátné liturgii (Sacrosanctum Concilium)
- Věroučná konstituce o Božím zjevení: Dei Verbum
- Konstituce „Lumen gentium“ – o církvi
- Pastorální konstituce o církvi „Gaudium et spes“
- Prohlášení o vztahu církve k mimokřesťanským náboženstvím
- Dekret o východních katolických církvích
- Prohlášení o křesťanské výchově
- Dekret o kněžské výchově
- Dekret o misijní činnosti církve: Ad gentes
- Dekret o pastýřské službě biskupů v církvi
- Dekret o přizpůsobené obnově řeholního života
- Dekret o společenských sdělovacích prostředcích
- Dekret o apoštolátu laiků
- Exhortace papeže Františka Evangelii gaudium
- Kostely a kaple
- Duchovní slovo
- Katecheze věroučné
- Náš svět
- Co je člověk
- Pohled do nitra člověka
- Křest sv. – svátost znovuzrození
- Nejsvětější Trojice Boží
- Ježíš Kristus – pravý člověk
- Ježíš Kristus – pravý Boží Syn
- Milost Boží – základ nadpřirozeného života
- Vykoupení – Vykupitel
- Jak to může Bůh připustit? O utrpení.
- Kristovo zmrtvýchvstání
- Odkud čerpá církev své učení?
- O Písmu svatém Nového zákona podrobněji
- Rozum jako cesta k poznání Boha
- Církev Kristova – Boží lid a tajemné tělo Kristovo
- Církev v dějinách a její organizace
- Poslání církve a známky pravé církve
- Rozdělená církev a misijní poslání církve
- Přínos církve kultuře a některé stinné stránky v dějinách
- Náboženství ostatní
- Panna Maria, matka Boží a matka církve
- Stav řeholní v církvi
- Svátost biřmování – Ducha svatého
- Svátost smíření (pokání)
- Svátost oltářní – eucharistie
- Svátost pomazání nemocných
- Svátost svěcení kněží
- Svátost manželství
- Proč uctíváme Srdce Ježíšovo?
- Člověk potřebuje řád
- Poslední věci člověka – eschatologie jednotlivce
- Místo a stav věčné blaženosti a zavržení
- O duchových bytostech – andělech
- O očistci
- Křesťanská budoucnost – znovupříchod Krista
- Všeobecný soud, proměna světa, vzkříšení
- Osud, náhoda nebo Boží Prozřetelnost?
- Společenství svatých
- O žehnání, svěcení, křesťanských zvycích a symbolech
- Panna Maria v dějinách spásy – májové promluvy P.Rudolfa Preye
- Růžencová tajemství
- Radostný růženec
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala I.
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila I.
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila II.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila I.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila II.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala I.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala II.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla I.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla II.
- Bolestný růženec
- 1. tajemství: který se za nás krví potil I.
- 1. tajemství: který se za nás krví potil II.
- 2. tajemství: který byl bičován
- 3. tajemství: který byl trním korunován
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž I.
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž II.
- 5. tajemství: který byl ukřižován I.
- 5. tajemství: který byl ukřižován II.
- Slavný růženec
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal I.
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal II.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil I.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil II.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal I.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal II.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal I.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal II.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval I.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval II.
- Radostný růženec
- Zjevení Panny Marie ve Fatimě – májové promluvy P. Rudolfa Preye
- Katecheze mravoučné
- Ovládání sama sebe
- Co ovlivňuje lidské skutky?
- Vnitřní hlas Boží – svědomí
- O hříchu
- Nectnosti – neřesti (hlavní hříchy)
- Křesťanské ctnosti
- Zákon přirozený – zákon Boží
- 1. Boží přikázání: O víře
- 1. Boží přikázání: O naději
- 1. Boží přikázání: O lásce k Bohu a bližnímu
- 1. Boží přikázání: Skutky blíženské lásky
- 1. Boží přikázání: O nábožnosti a modlitbě
- 1. Boží přikázání: O pověře, modloslužbě, spiritizmu
- 2. Boží přikázání: Nevezmeš jméno Boží nadarmo
- 3. Boží přikázání: pamatuj, abys den sváteční světil
- 4. Boží přikázání: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl
- 4. Boží přikázání: život v rodině
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ – pokračování
- 6. Boží přikázání: Nesesmilníš
- 6. a 9. Boží přikázání. Nepožádáš manželky bližního svého
- 7. a 10. Boží přikázání. Nepokradeš. Nepožádáš majetku svého bližního
- 7. a 10. Boží přikázání: Nepokradeš. Sociální řád a spravedlnost
- 8. Boží přikázání: Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému
- O církevních přikázáních
- Oratio Dominica – rozjímání nad modlitbou Otče náš
- Ave Maria – rozjímání nad modlitbou Zdrávas Maria
- Beatitudines – rozjímání nad Ježíšovými blahoslavenstvími
- Katecheze věroučné
- Přípravy
- Odkazy
Náhodné foto
no images were found