Rozdělená církev a misijní poslání církve

Šestnácté století se vyznačovalo mimo jiné i množstvím církevních monumentálních staveb, i chrám sv. Petra byl přestavován Michelangelem. K tomu všemu bylo potřeba velké množství peněz. Církev organizovala peněžní sbírky, často je spojovala i s udílením odpustků (odpouštěly se časné tresty za hříchy). Hlavně proti těmto odpustkům a sbírkám vystoupil v Německu Martin Luther. Byly tyto sbírky a odpustky poslední příčinou tzv. západního rozdělení křesťanů?

Jisté je, že „plášť Kristův“, který byl z jednoho kusu látky, je dnes roztrhán. Dnes je na světě asi 1,2 miliardy katolických křesťanů, 400 milionů evangelických křesťanů, 200 milionů ortodoxních křesťanů, 200 milionů anglikánských křesťanů a navíc asi 50 milionů různých menších náboženských společností a sekt.

Bohudíky v současné době prožíváme epochu církve, kdy křesťané se snaží o znovusjednocení tj. ekumenické hnutí. Všichni křesťané si uvědomují, že Ježíš založil jen jednu jedinou církev. Jak došlo k rozdělení?

  1. Rozdělení ortodoxní – východní: k rozdělení přispělo rozdělení Římské říše na západní s Římem v čele a východní s Cařihradem. Obě části ovlivňovaly tamní křesťany svou mentalitou, růzností vyjadřování učení víry, růzností obřadů. R.395 došlo k váženější nesrovnalosti mezi Cařihradem a Římem v učení o Duchu sv. a úctě svatých, ale až do 10. století se udržovalo spojení s Římem. Teprve v r.1054 za sebevědomého patriarchy Cerularia došlo k roztržení pout s Římem, kde vzájemné exkomunikaci. Dnes má ortodoxní církev 16 patriarchátů. Úsilí o znovusjednocení pokračovalo i nadále. V r.1495 část ortodoxní církve uznala Řím a papeže a vznikla sjednocená řeckokatolická církev. Rusko-pravoslavná církev za carů se stala státní církví. Dnes je tam odluka církve od státu. 20% obyvatelstva Ruska je věřící  z toho 9% tvoří dospělí, 8% od 21 – 30 let, 3 % do 20 let – podle Katolických novin č. 19/79.
  2. Rozdělení reformace – západní: Martin Luther  1483 – 1546. Původně augustiniánský mnich a profesor university Wittenberg protestoval proti odpustkům a papežství tehdy rozmařile žijícímu, r. 1520 byl vyloučen z církve katolické, přeložil Bibli na hradě Wartburg do němčiny a stal se zakladatelem reformované církve evangelické. Koncil Tridentský upevnil katolickou církev proti Lutherovi. Rozdíly v učení v učení: Evangelíci mají pro základ víry pouze Bibli. Tvrdí, že dědičný hřích zcela zkazil přirozenost člověka, spásu přisuzující pouze víře  ne skutkům, uznávají jen 2 svátosti – křest a večeři Páně. Kněžství mají jen všeobecné = všech věřících. Neuctívají svaté včetně Panny Marie. Dnes i s nimi se hledá společná cesta porozumění i bratrství.
  3. Rozdělení anglikánské církve: za krále Jindřicha VIII. požadoval tento zrušení sňatku s Kateřinou Aragonskou, aby si mohl vzít dvorní dámu Annu Boleynovou. Když mu to nebylo Římem povoleno, v r.1534 se král svévolně odtrhl od papeže a vytvořil státní církev. Vyžadoval přísahu kněží králi, věrnost poddaných nové církvi. Hlava státu je i hlavou církve anglikánské. Jinak mají všechno společné s katolickou církví.

Jaké jsou mimo jiné menší křesťanská společenství a sekty?

  • Adventisté – očekávají brzký příchod Krista k soudu, nejdříve jej čekali 22.10.1844, pak v r.1917 atd.
  • Kvakeři – vnější formy bohopocty byly odmítnuty, uznávají jen vnitřní světlo Ducha sv.
  • Mormoni – mimo jiné povolují mnohoženství, jejich zakladatel byl zavražděn.
  • Armáda spásy – jsou organizováni po vojenském vzoru, mají stejnokroje, snaží se odvést lidi od nemravného života k dobru.
  • Starokatolíci – kdo neuznal dogma o neomylnosti papeže v r. 1870 stal se starokatolíkem.
  • Svědci Jehovovi – tzv.“vážní vykladatelé Bible“. Zakladatelem je americký obchodník Russel v r. 1866. Kristus prý není Bůh, ale tvor, dříve byl andělem Michaelem. Člověk nemá duši, ale je duší, křtí se ponořením. Je to fanatická sekta, mají zákaz angažovat se politicky, nevezmou do rukou zbraň, nejí krev, odmítají transfusi…

Jak dál ve sjednocení křesťanů? Tento směr určuje dekret o ekumenizmu Druhého Vatikánského koncilu: (několik myšlenek z tohoto dekretu):

  • především je třeba znát dobře vlastní církev a praktikovat život z víry, pak je možno vést rozhovory s nekatolickými křesťany,
  • je třeba zlikvidovat atmosféru jedu a nenávisti mezi křesťany i vzájemné pomluvy atd.
  • hledat s ostatními vždy co je společné: víru v Trojici Boží, křest, slovo Boží, Ježíš Kristus, vzájemné modlitby,
  • stavět mosty vzájemnosti a modlit se navzájem i společně.

Rozdělení škodí především misijnímu poslání. Bůh je otec všech lidí. Všichni mají dojít spásy a poznání pravdy 1Tim 2,4. Jak se šířila víra víra misiemi?

  1. Doba apoštolská  do r.100: Sv.Petr, Pavel šířili víru v Turecku, Řecku, Italii, sv.Tomáš v Indii, sv.Ondřej v jižním Rusku, sv.Matouš v Egyptě, sv.Jakub ve Španělsku.
  2. Doba římská  do r.500: Víra se šířila do sever.Afriky, do Anglie, na Balkánský poloostrov.
  3. Franská a Iroskotská misie  do r.700: víru šířil zejména sv.Kilián, sv.Kolumbán.
  4. Anglosaská misie  800: sv.Bonifác, Wilibrod, Winfrid šířili víru v Německu a germánských zemích.
  5. Slovanská misie  900: Sv.Cyril a Metoděj šířili víru na Velké Moravě, na Slovensku, v Čechách, Bulharsku, Maďarsku, Jugoslavii.

Kolem roku 1300 je Evropa pokřesťanštěná, v 15.století, po objevení Ameriky přichází misie do Ameriky, hlavně to byli františkáni, jezuité. František Xaverský je průkopníkem misií v Indii, Japonsku, umírá v r.1522 u břehů Číny.

Jak vypadá misijní činnost dnešní? Nekatolíci a nekřesťané rostou ročně o 30 milionů (hlavně v Číně, Indii, Japonsku). „Žeň je sice hojná, ale dělníků je málo“ Mt 9,38.

V r. 1964 byl zřízen Sekretariát pro nekřesťany v Římě. Dnes je tendence, aby misijní země měly své biskupy a kněze. Např. v Africe v r.1965 byly: 2 domorodí kardinálové, 75 domorodých biskupů, 2400 domorodých kněží, 1100 domorodých řeholníků, 6500 řeholních domorodých sester. Církev dnes ponechává kulturní tradice misijních národů. Je elastická v liturgii.

Kolik je dnes na světě misionářů? Je 31 000 misijních kněží, 15 000 misijních bratří, 85 000 misijních sester, 112 000 katechetek, 116 000 učitelek, je 780 misijních diecésí, 236 domácích biskupů, 43 mužských a 76 ženských řádů a kongregací, které se zabývají rozšiřováním víry (např. jezuité v Tokiu, u Eskymáků atd).(Je znám „ létající pater“ Scholte, který letadlem přelétl jako první polární kruh za nemocnými. „Bílí otcové jsou hlavně v Africe).

Náš misijní apoštolátní úkol je modlitba za misie, zájem o misijní činnost, finanční podpora misií, přijímání kmotrovství dětem z misijních krajin. Nevyhýbat se přímému hlasu Božího volání. Sv.Terezička Ježíškova je patronkou misií, Panna Maria je matkou jednoty křesťanů a je královnou apoštolů.