Svátost pomazání nemocných

Zdraví člověka je velkým darem. Nemocný naproti tomu je hoden našeho soucitu, milosrdenství. Platí proto, abychom nemocné navštěvovali, za ně se modlili a pomáhali jim. Ježíš byl solidární s lidmi, tedy i s trpícími, nemocnými. Ukázal soucit s nemocnými, vykonal mnoho zázračných uzdravování, rozhorlil se nad nemocí a zlem fysickým i duševním, které pochází ze hříchu.

Sám na sobě ukázal, že často trpí i nevinný člověk za viníky, protože je členem lidské rodiny. I sv. Pavel nás vybízí: „Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.“ Je tedy smysluplné, že pro nemocné Ježíš ustanovil svátost pomazání nemocných (dříve se nazývalo poslední pomazání).  U Marka 6,13 čteme: „I vyšli a kázali, aby činili pokání. Také vymítali mnoho zlých duchů a mazali olejem mnohé nemocné a uzdravovali je.“ V listě sv. Jakuba 5,14 pak čteme: „Je někdo z vás nemocen? Ať si zavolá kněze a ten ať se nad ním modlí a maže jej olejem ve jménu Páně. A modlitba víry zachrání nemocného a Pán ho pozvedne a je-li v hříších bude mu odpuštěno.“ V nemoci se má nemocný křesťan ve víře setkat s Ježíšem svátostným, který naše nemoci vzal na sebe.

Svátost smí přijmout každý vážně nemocný křesťan – má těžší nemoc nebo člověk vysílený stářím, proto lépe vyhovuje název svátost nemocných, neboť se smí přijmout i vícekrát za život, vždy v nemoci. Ke svátosti se používá olivový olej, svěcený na Zelený čtvrtek biskupem a při mazání tímto olejem se říkají slova: „Skrze toto svaté pomazání ať ti Pán pro své milosrdenství pomůže milostí Ducha svatého. Ať tě vysvobodí z hříchů, ať tě zachrání a posilní. Amen.“ Pomazání se děje dnes na čele a na obou rukou (dříve na 5 smyslech). Svátost se uděluje buď ve mši – po evangeliu a homilii pro věřící, kteří mohou ještě přijít do kostela, nebo doma v samostatném obřadu delším nebo kratším podle zdravotního stavu nemocného. Při umírání se udělí jen nejkratší formou. Celý nový obřad svátosti je pro věřící velkou posilou:

  1. Pozdravení, pokropení svěcenou vodou a laskavé oslovení nemocného.
  2. Je-li schopen se zpovídat, vyzná své hříchy  anebo alespoň všeobecně.
  3. Čtení z Písma sv., homilie, přímluvné modlitby za nemocného a vkládání rukou na nemocného  je to nové znamení v nových obřadech.
  4. Vlastní mazání olejem a slova svátosti, modlitba po svátosti.
  5. Sv. přijímání je uvedeno modlitbou Otče náš, závěrečná modlitba podle stavu nemocného a závěrečné požehnání.
  6. Je-li vážný stav blízký smrti udělují se ještě plnomocné odpustky, případně svátost biřmování – pokud nebyl biřmován.

Co tato svátost uděluje věřícímu?

1) Uděluje posvěcující milost k posile a povzbuzení:důvěru v Boží milosrdenství.

2) Odpouští těžké i lehké hříchy, i když se nemůže zpovídat. Má se alespoň vzbudit lítost.

3) Pro spojení duše a těla, je-li to vůle Boží, pomáhá i k uzdravení těla (jak dosvědčují

mnohé případy).

Svátost uděluje jak biskup tak i kněz a přijímat svátost může každý pokřtěný i dítě vážně nemocné. Sv.Josef je patronem nemocných a umírajících, proto také každý křesťan má být obklopen jako on láskou Ježíše Krista, Matky Boží a církve. Svatí kněží se vždy na tuto svátost těšili. Svatí kněží  pak vynikali laskavostí při udílení této svátosti.

Sv.Klement Hofbauer se např. modlil předem za nemocného ke kterému šel. Je proto skutkem milosrdné lásky k bližnímu, když vyhovíme přání nemocného a zprostředkujeme mu přijetí této svátosti. Kde však chybí víra v Krista Ježíše a v jeho pomoc, kde není vědomí hříchu a touhy po věčném životě tam není ani touha po této svátosti.

O tuto svátost nutno žádat kněze. Je lépe volat kněze dokud je nemocný doma (do nemocnice mnohde neradi kněze pouští a není tam vhodné prostředí). Před těžší operací je dobře přijmout tuto svátost. Nejlepší dnes je využít možnosti přijmout tuto svátost v kostele (pro přestárlé věřící nad 70 roků), stačí to nahlásit panu faráři. Ježíš na kříži je vítěz nad hříchem, nemocí a smrtí. I tato svátost vyplývá z kříže Kristova. Ježíš je jistě milosrdný soudce (nechce smrti hříšníka, ale aby žil), ale je také spravedlivý. Kdo přijme tuto svátost jeho velikého milosrdenství, nemusí se bát, i kdyby šel údolím smrti, vždyť Pán Ježíš bude s ním.