4. tajemství: který nesl těžký kříž I.

Papež v apoštolském listě Rosarium Mariae virginis zdůrazňuje učení 2.Vatikánského koncilu, že liturgie mše sv. je vrcholem, k němuž směřuje činnost církve a zdrojem, z něhož vyvěrá veškerá její síla, protože ve mši je přítomen Ježíš Kristus svátostný a živý. Ale duchovní život se nevyčerpává pouze v účasti na mši sv., ale celý život má křesťan zaplnit Ježíšem Kristem jak říká sv. Pavel: „Již nežiji já, ale žije ve mně Kristus„. Růžencová modlitba vede věřícího stále blíž ke Kristu a také i modlitba křížové cesty, oboje tyto modlitby mimoliturgické jsou blahodárnými rozjímáními o Ježíši Kristu, se kterým se pak lépe můžeme setkávat při liturgii mše sv.

Bolestný růženec nás zavádí na křížovou cestu Ježíšovu od domu Pilátova v Jeruzalémě až na Golgotu za město. Kříž byl nástrojem kruté smrti v pomalém a bolestném umírání. Římský občan nesměl ani tímto trestem být odsouzen k smrti. Ježíš tento kříž učinil znamením spásy, také na konci světa se objeví zářící kříž spolu s přicházejícím Ježíšem. Kříž je znamením Ježíšovy církve. Realita Ježíšovy cesty s křížem byla až příliš bolestná: v doprovodu vojáků, vpředu nesou tabulku s nápisem odsouzení: „Ježíš Nazaretský, král židovský“ a to ve čtyřech jazycích. Nedivíme se, že Ježíš několikrát klesl pod křížem, ale vždy znovu povstal a vlekl se dále, aby nám dal příklad. „Kdo chce být mým učedníkem vezmi svůj kříž a následuje mne.“ Kříž se stává symbolem života, který vyžaduje zodpovědnost, obětavost, statečnost – je to úkol, poslání, vůle Boží pro každého. Pod křížem života můžeme klesnout z důvodu tíhy tělesné nebo mravní, ale jako Kristus máme znovu povstat. Jen nikdy nesmíme kříž svého života odložit. To by bylo selhání, zrada.

Na cestě Pánu Ježíši pomáhá Šimon z Cyreny. Nejprve je donucen, ale později pomáhá rád. I my na cestě životem se máme řídit slovem Písma: „Neste břemena jeden druhého a tak naplníte zákon Kristův.“ Křesťané jako putující Boží lid si mají navzájem pomáhat: modlitbou, obětí, skutky lásky. Na cestě s námi jako kdysi na cestě křížové s Pánem Ježíšem kráčí Panna Maria. Touto přítomností Panny Marie se naplňuje Starozákonní slovo: „Cožpak může matka zapomenout na plod svého života – i kdyby ona zapomněla já Bůh nezapomenu…“ Maria je dobrou matkou svého Syna a Syna Božího, proto ho nemohla opustit na křížové cestě a posilovala jej svou modlitbou a přítomností, Maria je dobrou matkou i svých duchovních dětíkřesťanů a ví o ceně každé lidské životní cesty, proto je nám nablízku a pomáhá nám. Je pomocnicí křesťanů. Maria nám pomáhá, abychom nesouce kříž s Ježíšem naplnilo se na nás slovo Pána Ježíše: „Mé břímě je lehké a jho sladké.“

Maria, pomocnice křesťanů – oroduj za nás!