Svatá Maria

Druhá část modlitby Zdrávas Maria, která začíná zvoláním Svatá Maria byla vytvořena církví pod vlivem Ducha sv. a to po Cařihradském koncilu. „Svatí buďte jako i já jsem svatý praví Hospodin.“ Již starozákonní lid měl být svatým Božím lidem. Tuto starozákonní svatost, která pramenila z víry v pravého Boha a z členství v Božím lidu měla i Panna Maria. Znala i prostředky posvěcení: Boží zákon Desatera, Písmo sv. a další zákony kultovní a tradice. Svatost novozákonní, tedy i Panny Marie vychází ze vztahu k Pánu Ježíši. Pán Ježíš učil svatosti slovem i příkladem. „Buďte svatí (dokonalí) jako váš nebeský Otec. (Lk 6,36) I v Novém zákoně můžeme rozdělit svatost do dvou skupin: Křtem sv. se každý pokřtěný stává členem královského, kněžského a svatého lidu Božího – církve (1.Petr 2,9), vedle toho však je i úsilí o svatost osobního života z víry, naděje a lásky. Duch sv. se nazývá také Posvětitel, proto i svátosti jsou posvěceny Duchem sv. aby byly prostředky posvěcení křesťanů, zejména sv. přijímání, mše sv., dále pak život podle učení Pána Ježíše v evangeliích, t.j. v dokonalém následování Krista Pána. Cesta ke svatosti je vyjádřena Pánem Ježíšem: „Chceš-li být dokonalý zapři sám sebe pojď a následuj mne“ (Lk 9,23)

Často se duchovními vůdci ukazuje trojí cesta křesťana ke svatosti: cesta očistná, t.j. odstraňování hříchů ze života, cesta osvětná, t.j. růst ve ctnostech a dobrých skutcích zbožnosti a lásky podle učení Pána Ježíše a cesta sjednocení, kdy Bůh svou milostí zcela působí v životě křesťana, aby jednal vždy v souladu s vůlí Boží. Panna Maria neměla jen tu svatost, že byla členkou novozákonní církve, ale měla i osobní svatost v plnosti ctností a byla též plně sjednocena s Bohem při čemž cestu očistnou nemusela projít, protože neměla žádné osobní hříchy. I dnes jsou křesťané vybízeni církví k co největší svatosti osobního života a to nejenom ti, kdo si zvolí t.zv.cestu dokonalosti řeholního života, ale i věřící žijící ve světě. „Ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém svém životě.“ (1.Petr 1,15) Vedle Pána Ježíše, vzoru svatosti, i Panna Maria a životy svatých pomáhají křesťanům příkladem a přímluvou ke svatému životu. Sv.Augustin řekl: „Mohli jiní, mohly jiné, můžeš i ty Augustine.“ (Být svatý) Sv. Ignác z Loyoly až při četbě životopisů svatých se nadchl pro úsilí po svatosti života. Na rozdíl od svatých v církvi, které svatořečí učitelský úřad v církvi Pannu Marii svatořečil sám Pán Ježíš a proto církev ji od začátku uctívá zvláštní úctou svatých. Také se šíří liturgické obřady k Panně Marii nebo i mimoliturgické, lidové pobožnosti jako růžencová pobožnost, májové pobožnosti, poutní místa, mariánské družiny apod. Zatímco Bohu a Pánu Ježíši se klaníme, Pannu Marii a svaté uctíváme. Uctíváme-li svaté a napodobujeme-li jejich ctnosti, tím samým oslavujeme Boha. Sv. Pavel učí: „To je vůle Boží vaše posvěcení“ a v prosbě Otčenáše se modlíme „posvěť se jméno tvé“. Nejlépe tuto prosbu naplňujeme když žijeme svatě. Panna Maria je královnou všech svatých. Ona nám pomáhá na cestě očistné, je útočištěm hříšníků, pomáhá nám na cestě osvětné, je prostřednicí všech milostí, pomáhá nám i na cestě sjednocení, je královnou nanebevzatou.