1. tajemství: který se za nás krví potil II.
Ctitelé panny Marie! Růženec je jedním z tradičních způsobů křesťanské modlitby aplikované na rozjímání o Kristu Ježíši, říká papež Jan Pavel II. ve svém apoštolském listě Rosarium virginis Mariae a papež Pavel VI. v exhortaci Marialis cultus píše: Růžencová modlitba je soustředěná na tajemství spasitelného vtělení, je tedy modlitbou orientovanou ryze kristologicky… opakování Zdrávasů je osnovou, do níž je vetkáváno rozjímání tajemství o Ježíši, Synu Božím.“
Panna Maria je vzorem pro církev v modlitbě, v rozjímání o slově Božím, Panna Maria současně věřícím pomáhá, aby měli dar modlitby. Je Pomocnicí křesťanů i v tomto ohledu. Připomeňme si Marii modlící se v Nazaretě, při návštěvě Alžběty, v Betlémě a zejména pak pod křížem a po nanebevstoupení Ježíše, kdy společně s ženami a apoštoly dlela na modlitbách. Panna Maria slovo Boží přijímala do svého srdce a rozjímala o něm, proto mohl Ježíš říci: „Spíše jsou blahoslavení, kdo slovo Boží slyší a zachovávají ho“ (Lk 11,28) – měl na mysli v první řadě svou matku. Maria prožívala duchovně s Ježíšem jeho vnitřní utrpení v Getsemanech – právě zde pronikal předpověděný meč bolesti duši Marie, tak jako i v minulosti, kdykoliv Ježíš byl odmítán, nepochopen, dokonce nenáviděn a pomlouván farizeji a zákoníky. Zde všude vyslovovala Maria v modlitbě znovu své staň se mi podle tvého slova ke spoluprožívání utrpení svého Syna a ke spoluoběti.
Ježíš zde v Getsemanské zahradě ukázal prakticky velikost lásky Boží k lidem, protože jeho vůle se plně ztotožnila s vůlí Boha Otce, která chce spasit všechny lidi. „Bůh chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy.“ (1Tim.2,4) „To je vůle Boží, abych neztratil nikoho z těch, které mi Otec dal.“ (Jan 6,39). Proto také Ježíš naučil své učedníky i svou matku modlit se modlitbu Otče náš, kde je prosba „buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.“ Panna Maria vůli Boží naplňovala plně, avšak ne tak apoštolové a mnozí učedníci jakož i my křesťané až do dnešních dnů. Často následujeme spíše vůli svou svedeni trojí žádostivostí a pokušitelem. Rovněž apoštolové v Getsemanské zahradě Petr, Jan a Jakub místo aby naplnili vůli Pána Ježíše a modlili se s ním a bděli – oni zatím usnuli. Chceme si uvědomit, že z neplnění vůle Boží vznikají rozličné hříchy: necudnosti, nečistoty, závisti, nenávisti, sváry, hněvy, ctižádosti, nesvornosti, stranictví, opilství, hýření a jiné takové věci“ (Gal.5,19-21) „Ne každý kdo mi říká Pane, Pane vejde do nebeského království, ale ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce.“ (Mt 7,21). Křesťan nemá přijímat jako vůli Boží jen dobré věci, ale také oběť, utrpení, smír, stáří, nemoc, smrt a to s vědomím, že Ježíš také obětí a utrpením vykoupil svět a křesťan i v tomto napodobuje a následuje svého Mistra a P. Marii.
V síle vítězství vůle Boží nad vůlí svou se Ježíš setkává plný lásky s apoštoly, kteří zklamali, s Jidášem, který ho zradil a kterému láskyplně řekne: „Příteli, proč jsi přišel …políbením zrazuješ Syna člověka?„, v síle lásky řekne vojákům, kteří strachy padli na zem :“Já jsem to chopte se mne..kdybych chtěl dal by mi Bůh dvanáct pluků andělů„, v této síle lásky zakáže Petrovi, aby ho bránil mečem: „Petře zastrč meč, neboť kdo bere meč, mečem zahyne.„ Nedivme se, že Maria jako Pomocnice křesťanů a Prostřednice milostí pomáhá vést nás lidi k Ježíšovi, neboť jen v něm je síla Božské milosrdné a odpouštějící lásky a spása.