4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal I.

Církev podle starobylé tradice zasvěcuje kostely svatým patronům a do oltáře vkládá ostatky svatých. I když nejvíce kostelů je zasvěceno Panně Marii Nanebevzaté, není žádný ostatek této světice uložen do oltáře. Protože Panna Maria je nanebevzatá, její tělesné ostatky se nemohou nalézat zde na zemi. Je článkem víry z 1.11.1950 že P. Maria byla po své smrti vzata s tělem i duší do nebeské slávy. V kostelech zasvěcených Panně Marii nanebevzaté jsou spíše obrazy znázorňující apoštoly stojící u prázdného hrobu P. Marie anebo jak Maria vystupuje za doprovodu andělů do nebe a vzhlíží k nebi za Pánem Ježíšem jak to znázorňuje např. známý Murillův obraz.

Rozjímejme o posledních letech života P. Marie na této zemi. Snad patnáct či dvacet roků žila ještě Panna Maria na této zemi po nanebevstoupení Pána Ježíše. Byla uprostřed církevního společenství, svěřena do zvláštní péče Jana apoštola, žila snad v Jeruzalémě nebo v Efesu. Její srdce však dlelo nejvíce u Pána Ježíše, aby se tak na ní naplnilo slovo: “Kde je váš poklad tam bude také vaše srdce.“ Již jsme si řekli, že P. Maria ráda navštěvovala místa, kde Ježíš učil, kde konal zázraky, trpěl, vstal z mrtvých, vystoupil do nebe. Kromě toho Maria rozjímala o Ježíšových slovech, o naplněných proroctvích, prožívala radostnou zvěst o Ježíšovi – evangelium, z části ještě v ústní a části písemné podobě, prožívala šíření církve za hranice Palestiny misijní činností apoštolů. Zakoušela, že Pán Ježíš s Duchem sv. vedou mladou církev podle slov příslibu: “A já jsem s vámi až do skonání světa.“ Tím více však Maria toužila po odchodu z tohoto světa. Podle staré tradice smrt Marii přišel zvěstovat opět archanděl Gabriel. Maria pak zavolala apoštoly a učedníky a loučila se s nimi jako jejich matka, odporoučela je svému Synu a slíbila jim, že je bude z nebe provázet přímluvou a pomocí. Apoštolové jí s dojetím za vše děkovali a byli by raději, aby mezi nimi zůstala. Podle téže starobylé tradice smrt Marie byla krásná, klidná a šťastná. Podle duchovních spisovatelů v okamžiku odchodu z tohoto světa přišli Marii vstříc andělé, svatí a Pán Ježíš, který jí řekl při podávání sv. přijímání: “Přijmi na poslední cestu totéž tělo, které jsi mi darovala.“

Smrt Panny Marie nebyla způsobena nemocí, stářím, ale velikou láskou k Pánu Ježíši. Bylo to jakési usnutí, proto i nejstarší liturgická vzpomínka na tuto událost se nazývala: Blažené usnutí Panny Marie. Jako kdysi sám Pán Ježíš tak i Maria nakonec řekla: “V ruce tvé, Bože, odporoučím svou duši i své tělo.“ – a blaženě umřela. Zde se naplnilo slovo Pána Ježíše: “Chci, Otče, aby tam kde jsem já byli se mnou i ti, které jsi mi dal, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal.“ (Jan 17,24)

Královno na nebe vzatá – oroduj za nás!