O duchových bytostech – andělech
Lidé dnes věří jen tomu co vidí. A přece lidé nejsou důslední, když nechtějí věřit v duchové bytosti vždyť mnoho věcí (skutečností) není vidět a přece lidé v ně věří, dokonce musí věřit: např. radiové a televizní vlny, ultrafialové záření atd. Tím spíše křesťan může věřit v anděly, neviditelné duchové bytosti. Naše víra však má být biblická, rozumná, katolická a ne dětinská, naivní, která věří v andílky nebo okřídlené cheruby antické a předkřesťanské doby. (Babylonie, Asyrie atd.) Co tedy máme věřit o andělech?
1) Andělé jsou stvořené bytosti Bohem. Bůh stvořil anděly jako duchové bytosti Gn 3,4, Ex 20,11, Kol 1,16. Na rozdíl od lidí stvořil Bůh velké množství andělů (tisíce tisíců, legie, myriady – tak se o nich píše u Mt 26,53, Žid 12,22). Duchovními bytostmi se rozumí bytosti obdařené rozumem a vůlí. Tyto duchovní mohutnosti jsou dokonalejší než u člověka. Poznání je přímé, vůle se rozhoduje rychleji a přesněji pro dobro. Pokud se v Bibli popisuje anděl v lidské podobě např.Rafael, Michael, Gabriel je nutno připustit, že pro toto setkání s lidmi přijali andělé tělo dočasné nebo zdánlivé, které nepatří k trvalému stavu anděla. Pokud se andělé znázorňují s křídly pak jen ze symbolického důvodu, že vykonávají úkol posla od Boha, že „přilétají“ od Boha k lidem. Pouhým míněním teologickým je, že andělé tvoří různé stupně např.serafíni, cherubíni, trůny, mocnosti, síly, archandělé, andělé.
2) Bůh stvořil anděly jako dobré bytosti k blaženosti, na rozdíl od mínění některých sekt, které tvrdí, že Bůh stvořil i zlé anděly. Zlí andělé se stali z dobrých tím, že zneužili svobodu vůle ke hříchům pýchy a vzpoury proti Bohu / podle některých teologů někteří andělé nechtěli připustit Boží záměr vtělení Syna Božího/. Těmto vzpurným andělům byla ponechána Bohem jejich zloba, ale museli být vzdáleni od Boží blízkosti – nebe. (1Kor 6,3, 2Petr 2,4).
3) Úkoly andělů:
- oslava Boha a služba Bohu Ž 102,20 (aby Bůh byl jako duchová bytost obklopen sobě rovnými bytostmi.)
- ochrana lidí a starost o jejich spásu Žid 1,14. Úkoly andělů v dějinách spásy (u Abraháma, Mojžíše, proroků, P.Marie, Pána Ježíše, apoštolů atd.), i v církvi spolu s anděly slavíme tajemství mše sv.
- každý věřící (i nevěřící) má svého anděla strážného Mt 18,10 „neboť jejich andělé hledí stále na Boží tvář v nebi.“Tito chrání především duši, ale i tělo před zlem. Bůh dává lidem tyto vyšší bytosti jako průvodce pro větší lidskou porušenost přirozenosti.
4) Úcta andělů: Slavíme v liturgii svátek archandělů Michaela (Kdo jako Bůh) Rafaela (Bůh uzdravuje), Gabriela (Bůh posiluje). Dále svátek Andělů strážných. Oba svátky jsou v říjnu. Dále v eucharistických modlitbách se spojujeme s anděly při prefaci k díkůvzdání: „Svatý, svatý, svatý Pán Bůh zástupů…“ Mimoliturgicky se k andělům modlíme Anděle Boží strážce můj…, Svatý Michaeli archanděli… Především na cestách, v utrpení, v nebezpečenství a ve smrti vzýváme Boží anděly.
5) Andělé zlí mají určitou, i když omezenou moc škodit lidem a to jak morálně tak fyzicky (posedlost), ale nikdy nemohou člověka přinutit. Bůh nenechá pokoušet nad síly. Bůh a dobrý anděl zůstane vždy silnější než moc duchů zla. Pokud žijeme na zemi nemáme zrak, abychom tyto duchové bytosti viděli. Až Pán přijde ve slávě s anděly potom i my je uvidíme, zatím pouze svatí měli vidění andělů (Sv.František z Asisi, sv.Terezie z Avily atd.) I my spějeme k produchovnění, budeme v nebi podobni andělům. Tělo budeme mít duchovní a bystřejší rozum a pevnější vůli.