3. tajemství: který byl trním korunován

Papež ve svém Apoštolském listě Rosarium Virginis Mariae dále píše, že růženec je zároveň modlitbou rozjímavou i prosebnou. Vytrvalá přímluvná modlitba Boží Matky spočívá na důvěře, že její mateřská přímluva je v Synově srdci všemocná. V Kristu Bůh přijal „srdce z masa„. Ježíš má nejenom srdce božské, bohaté milosrdenstvím a odpuštěním, ale také srdce lidské, schopné všech citových záchvěvů. Toto božsko-lidské srdce se projevovalo i při Ježíšově trním korunování.

Protože se Ježíš před Pilátem prohlásil za krále nebeského království vojáci si vymysleli krutou potupu, zároveň i však velmi bolestnou a urážející. Z trní upletli korunu, kterou posměšně korunovali Ježíše a dali mu červený vojenský plášť a do ruky třinu místo žezla. Pak jej jako krále posadili, posmívali se mu, políčkovali a říkali: „Hádej, kdo tě udeřil…“ Trní a hloží – jsou symboly hříchu – znovu působí Ježíši bolest těla i duše. Ježíš i zde byl tichý jako beránek, Ježíšovo srdce nemělo nenávist k lidem, ale bylo plné milosrdenství, protože věděl dobře, že kdo je v zajetí hříchu nenávidí dobro a svatost. Pilát se domníval, že když lidé uvidí zmučeného Ježíše a uslyší „Ecce homo“ – „Ejhle člověk„, že budou spokojeni s tímto trestem pro Ježíše.

Člověk hříšný však ve své krutosti nezná mezí, je zcela nemilosrdný a proto lidé volají: „Hoden je smrti…krev jeho na nás a naše děti… propustíš-li ho, nejsi přítel císařův.“ My však při zvolání „Ejhle člověk“ bychom si měli vybavit obraz Božského srdce, jak se zjevilo sv. Markétě Marii Alacoque, kde trnová koruna byla symbolem lásky, když viděla srdce Pána Ježíše ověnčené trnovou korunou, do srdce byl zasazen kříž a ze srdce šlehaly žhavé plameny a v srdci byla hluboká rána. Zde nám přichází na mysl slovo Písma sv.: „Tak Bůh miloval svět, aby žádný kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan3,16)

Trnová koruna připomíná člověku, že musí spolupracovat na své spáse. „Obraťte se , vyznejte své hříchy.“ „Ten, který nás vykoupil bez nás, nespasí nás bez nás“ řekl sv. Augustin. „Kdo by řekl, že je bez hříchu klame sám sebe a není v něm pravdy.“ (l Jan) Ježíš uměl to, co my často neumíme: hříšníky miloval božskou láskou, hřích nenáviděl jako největší zlo. Ježíš přišel, aby lidem pomohl ze hříchů, za hříšníky se obětoval, potil se krví, byl bičován, trním korunován, nesl těžký kříž a byl ukřižován. Jestliže Maria je v nebi korunována korunou slávy, zde na zemi byla duchovním způsobem s Ježíšem korunována trnovou korunou, a jako Spoluvykupitelka prosí Maria za nás hříšné „nyní i v hodinu smrti naší“ jak se to modlíme v krásné modlitbě Zdrávas Královno.

Maria útočiště hříšníků – oroduj za nás.