8. blahoslavenství
Blahoslavení, kteří trpí protivenství pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.
I když se křesťan snaží být dobrý a svatý, i když se snaží být prospěšný druhým lidem hodnotami křesťanské mravnosti, nebude vždy obklopen atmosférou obdivu a klidu. Vždyť i vánoční idyla nebyla bez tvrdé reality a i církev vedle radostného slavení narozenin Spasitele Ježíše Krista slaví první mučedníky sv. Štěpána, Betlémská dítka, sv. Tomáše Beketa.
I Ježíš Kristus zakusil přímou moc zlého ducha, ďábla, když Ježíše pokoušel na poušti a také zakusil zlobu lidí, kteří byli ovládáni zlým duchem. Ježíš Kristus ačkoliv byl dobrý, mnozí zlí lidé ho nenáviděli, vysmívali se mu, chtěli ho svrhnout ze skály a nakonec jej nespravedlivě odsoudili a popravili. Podobně to bylo přislíbeno Ježíšem i jeho učedníkům: „Není učedník nad svého mistra, jestliže mne pronásledovali i vás budou, jestliže moje slova zachovávali i vaše budou.“/Jan 15,20/ Pro křesťana bude vždy kříž Kristův znamením, kterému se bude odporovat jak o tom krásně píše Jan Pavel II. ve své knize „Znamení odporu“. Pro jedny bude kříž pohoršením, pro druhé bláznovstvím. Jako kdysi Kristus bude i křesťan vždy světlem, které přichází do světa, aby prosvítilo temnotu. Světlo vždy osvítí lidskou zlobu, hřích, špatnost – a to bude vždy temnotě nepříjemné. Kdo chce být učedníkem Kristovým jde úzkou cestou a každodenně musí brát na sebe kříž a jít za Kristem. Musí jít úzkou cestou Kristových blahoslavenství, která jsou opačná než hlásá svět. Moudrost Boží je jiná než moudrost tohoto světa. Zde platí slovo Kristovo: “ Kdo není s vámi je proti vám.“ Jen u tohoto blahoslavenství přidává Ježíš Kristus duplicitu, aby všem učedníkům bylo toto blahoslavenství jasné. „Blahoslavení jste, když vás budou tupit a pronásledovat a falešně o vás všechno zlé mluvit kvůli mně: radujte se a plesejte, neboť vaše odměna je v nebi.“ (Mt 5,12-14)
Dnes je nemoderní žít v trvalém manželství, žít jako svobodný čistě, jako manžel nepoužívat antikoncepčních prostředků a potratů, neholdovat pití a sexu, je nemoderní věřit v Boha a chodit do kostela, žít podle Božích přikázání…Křesťané jsou tak nepříjemným svědomím zlobě tohoto světa, proto se na nich svět mstí nenávistí. Křesťan se však z toho má radovat a být šťastný, že může trpět pro Boží spravedlnost. Každý člověk někdy pro něco trpí. Trpět pro nespravedlnost a zlobu je nejen nezáslužné, ale i absurdní, trpět však pro pravdu, pro dobro, pro Krista je nejen záslužné, ale i čestné a přináší to do duše Boží štěstí. „Kdo mne vyzná před lidmi k tomu se vyzná Syn člověka na Božím soudu.“ Ježíš dobře ví, že kdo toto utrpení snáší je hrdinou, statečným svědkem. To je vrcholný paradox křesťanství, že ve slabosti a utrpení je obrovská síla! „Posílám vás jako ovce mezi vlky.“ (Mt 10,16-17)
Ježíš Kristus je sám naším vzorem ve snášení utrpení a naplnění tohoto blahoslavenství. Již v dětství jej pronásleduje Herodes v Betlémě, později obyvatelé Nazareta se chovají k němu nepřátelsky, chtějí ho shodit ze skály, farizejové a zákoníci soptí hněvem a zlobou proti němu, zejména při jeho zatčení, mučení a ukřižování. Na kříži pak Ježíš toto blahoslavenství zcela naplnil: „Bože, odpusť jim oni nevědí co činí.“ Ježíš nejvyšším způsobem snáší utrpení těla a duše a proto zcela získal království nebeské, proto se stává vítězem nad hříchem a smrtí. Bůh jeho jméno vyvyšuje nade všechna jména. Kristus řekl Šavlovi „proč mne pronásleduješ?“, zatímco Šavel pronásledoval členy Kristovy církve. Tím chtěl Ježíš ukázat, že členové jeho církve se s Kristem ztotožňují především tehdy, když se mu připodobňují v jeho utrpení pro spravedlnost. Proto největší svatost je ve svědectví utrpení ať krvavém nebo nekrvavém mučednictví. Proto se apoštolové radovali, když mohli pro Krista snášet utrpení a vězení (Sk 5,41), stejně tak i svatí mučedníci od prvních křesťanských dob až do dneška. „Nemá větší lásky než ten, kdo dává život za své přátele.“ Proto nyní více chápeme sv. Terezii z Avily, která řekla, že chce raději zemřít než být bez utrpení pro Krista, protože v tomto utrpení pro Krista, pro spravedlnost zakusila i velké štěstí a zakoušela i království nebeské, Boha ve svém srdci.