Zmrtvýchvstání Páně “ B „

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli vzkříšení Páně je největším zázrakem a největším darem Božím nám lidem a my si chceme tuto skutečnost poněkud přiblížit, abychom jí lépe porozuměli. Tato radostná zpráva především znamená, že Ježíše není možno hledat mezi mrtvými lidmi, Ježíše nemůžeme nacházet jen jako nějakou dávnou historickou osobu, Ježíše nemůžeme hledat jen v jeho učení, byť sebekrásnějším a sebepotřebnějším, tím méně nemůžeme Ježíše hledat jako nějakého pro dnešní dobu nic neříkajícího nábožensko-mravního učitele. Naopak – Ježíš vzkříšený znamená, že je stále živý a kdo z lidí má rád život, kdo život hledá, kdo po životě touží, ten se s Ježíšem setkává, ten Ježíše potřebuje, ten v Ježíše věří jako ve vzkříšeného. Zamysleme se nad slovem vzkříšení, vždyť o něm v době velikonoční budeme často slyšet a číst: 1) Často slyšíme, že příroda kolem nás se na jaře probudila, „byla vzkříšena“ k novému životu po zimním spánku. Všichni se jistě těšíme z tohoto probuzení přírody a obdivujeme krásu nové zeleně a květů, ale všichni zároveň víme, že v zimě bude vše v přírodě jako mrtvé a tento koloběh bude tak dlouho dokud jednotlivá rostlina neodumře natrvalo. Jedná se tedy o vzkříšení v širším slova smyslu, které se netýká Ježíše. 2) Někdy také slyšíme, že člověka po těžkém úraze se podařilo lékařům vzkřísit k novému životu. Je to zásluhou resuscitace, která přišla ještě v pravý čas. Víme však, že takto zachráněný člověk ze smrti stejně za určitý počet roků zemře definitivně. I v tomto případě se jedná jen o vyjádření vzkříšení v širším slova smyslu. 3) Podobně můžeme mluvit o zázračném vzkříšení Lazara, který byl již čtyři dny v hrobě a Ježíš ho zázračně vzkřísil. Lazar se jistě těšil ještě jistý počet roků pozemského života, ale potom natrvalo zemřel a nikdo ho již nevzkřísil. Ani toto vzkříšení není to, které se vztahuje k Ježíši. 4) Jenom o Ježíši můžeme říci, že byl vzkříšen v tom jedinečném významu slova a sice, že od doby svého vzkříšení je Ježíš stále živý, nikdy již se do hrobu nevrátí. Vzkříšení Ježíšovo neznamená tedy, že se Ježíš vrátil do svého předchozího biologického těla a pouze lidského života, ale že vstal k úplně novému životu v bytostně novém těle a životě, které je přizpůsobené  pro věčný, trvalý život. My věřící nazýváme takové tělo tělem oslaveným tj.tělo, které je ovládáno zákony ducha, kde tělo je stále mladé, krásné a zářící, nepodléhající času a prostoru, hmotě a utrpení a nikdy již nezemře. Tento vzkříšený Ježíš je sice našemu smyslovému vnímání skryt, tedy jej nemůžeme vidět, ale mimořádným Božím darem dává se Ježíš poznat, osobně se s ním setkat, resp.s ním mluvit. Ostatním lidem – tedy i nám – dává Ježíš možnost se s ním setkat ve víře a lásce. Během velikonoční doby, která trvá 50 dní se budeme postupně setkávat s těmi, kterým se Ježíš zjevil, s nimiž mluvil. My všichni se budeme ještě více učit, kde se s Ježíšem vzkříšeným můžeme setkávat ve víře a lásce: totiž v každé svátosti, zejména ve svátosti oltářní, při mši sv. a tehdy, když se hlásá slovo Boží. Ale také v našich bližních, zejména v těch nejpotřebnějších a nejbližších. Zejména se budeme vždy znovu učit, že i náš život jako pokřtěného člověka je již nový život, který můžeme nazvat životem vzkříšeným, i když ještě neúplným. Všechny tyto skutečnosti nás mají naplňovat křesťanskou radostí, že Kristus Ježíš jako vzkříšený žije, že je s námi a to velmi blízko a my se s ním můžeme setkávat, že nám Ježíš slibuje, že i to plné vzkříšení na konci světa obdržíme ke šťastnému životu věčnému. Pane Ježíši, Tvou smrt zvěstujeme, Tvé vzkříšení vyznáváme, na Tvůj příchod čekáme. Aleluja, Sláva. Amen.