6. neděle v mezidobí “ B „
24. 01. 2018Ve svátek Panny Marie Lurdské jsme v celé církvi mysleli na nemocné a trpící jak si to přál sv. Otec Jan Pavel II. Je to příhodné pro sv. Otce, že vyhlásil tento den nemocných, protože sám při svých pastoračních cestách navštěvoval nemocné a trpící. Je známo, že dokonce jednoho malomocného políbil. Papež sám byl také vážně zraněn při atentátu a následně byl dlouho v nemocnici jako těžce nemocný pacient. Papež sám byl velkým ctitelem Panny Marie a jak sám prohlásil vděčil za své zachránění po atentátu Panně Marii, která je vzývána jako salus infirmorum – uzdravení nemocných. Ze všech těchto důvodů vydal papež také obšírné pojednání o nemoci a utrpení v apoštolském listě Salvifici doloris ( spasitelná nemoc ) a to také v den Panny Marie Lurdské. Panna Maria v Lurdech pomáhá k uzdravení, které je často přímo zázračné anebo pomáhá nemocným statečně a s trpělivostí přijmout utrpení po vzoru Pána Ježíše. V dnešním evangeliu jsem četl o jednom druhu utrpení těla i duše – o malomocenství nazývaném též lepra. Je to krutá nemoc, nakažlivá a postupně vedoucí ke smrti. Tato nemoc sužuje lidi i v dnešní době, zejména na Východě – Indie, Vietnam, v Africe atd. Domnívám se, že český název této nemoci — malomocný – je příhodný k pochopení i jiného druhu utrpení a nemoci. Nemocný a trpící člověk je málo mocný. Nemá dosti sil nebo dokonce žádnou sílu si pomoci. Je odkázán na pomoc druhého. Podobnou nemohoucnost slyšíme ve slově nemoc či nemocnice tj. nemoci si sám pomoci. Ježíš Kristus svým přístupem k nemocným ukázal blíženskou lásku – agape – kterou také nazval milosrdenstvím. Tuto lásku projevil nejen k člověku malomocnému, ale i k lidem slepým, hluchým, chromým, duševně nemocným. Ježíš také o této pomoci nemocným učil ve svých podobenstvích, zvláště o milosrdném samaritánovi. Tento Ježíšův příklad života je až do dneška mravní normou pro věřícího, aby osobně nebo ve společenství s druhými “ uzdravoval nemocné “ tj. mírnil nemoc těla i duše v té nejkrásnější činnosti, které říkáme charitativní. Je to služba lásky k trpícím a nemocným. Vzhledem ke dni nemocných si možná někdo řekne: proč vlastně je tolik malomocných, tolik nemocných a trpících často i děti? Lidé bez víry na tyto otázky hledají čistě materialistické a rozumové odpovědi a snaží se je řešit na př. preventivním očkováním atd. I my věřící se jistě této prevenci nevyhýbáme jakož i následnému léčení, ale vždy bychom měli mít před očima i odpověď víry, kterou nám alespoň trochu poodhaluje Pán Ježíš, protože nemoc a utrpení zůstane tajemstvím. 1) Pán Ježíš především učí, že nemoc utrpení je zlo a nepochází od Boha. Zlo vešlo do světa zneužitím svobody člověka, hříchem, který přinesl následky: žádostivost, utrpení a smrt. Nad těmito skutečnostmi byl Ježíš vždy jat soucitem, lítostí a rozhorlením. 2) Ježíš dále ukazuje, že toto zlo nemoci a utrpení není sice u každého člověka přímo v souvislosti s hříchem osobním jako u chromého člověka, kterému Ježíš řekl “ nehřeš už více, aby se ti nestalo něco horšího „, ale často nevinný trpí za druhého na př. dítě za hřích svých rodičů ( nemoc AIDS, pohlavní nemoc atd. ) 3) V neposlední řadě Ježíš ukazuje, že utrpení může být jako zkouška i možnost očištění se a povolání k vyššímu životu jak o tom svědčí uzdravení slepce od narození. Na otázku kdo zhřešil, odpověděl Ježíš, že ani on ani jeho rodiče, ale aby se na něm zjevily skutky Boží. Skrze nemoc a utrpení i dnes Bůh volá lidi k sobě. 4) A konečně Ježíš ukazuje ve svém utrpení a bolestné smrti, že jako nevinný a svatý bere tím hříchy a tresty lidí na sebe, aby vyrovnal váhy spravedlnosti ve smírném utrpení. A zde je vrchol v chápání utrpení z pohledu Ježíšova. Takto chápané utrpení a nemoc, přestože se jedná o zlo, je „spásonosnou bolestí“. Ježíš nás nevykoupil, nespasil ani tak učením ani zázraky, ale svým utrpením a smrtí. Proto výstižně řekl kdysi pan kardinál Tomášek: “ Hodně dělá pro víru a církev kdo učí o víře, šíří víru, více dělá kdo se za tyto hodnoty modlí, nejvíce však ten, kdo pro tyto hodnoty trpí.“ Nedivme se, že Panna Maria je vzývána lidmi nemocnými a trpícími, vždyť sama trpěla – „tvou duši pronikne meč bolesti“ jak řekl Simeon a také šla s Ježíšem na křížové cestě, kde spoluprožívala jeho utrpení a smrt. Maria nás zavádí na křížové cesty nemocných a trpících a jakoby nám, chtěla připomenout slova Ježíšova “ cokoliv jste učinili pro jednoho z nemocných a trpících pro mne jste učinili „. Pane uzdrav mne, ať správně chápu utrpení a nemoc, abych uměl lidem zjevit lásku Boží slovem i skutkem. Amen.