32. neděle v mezidobí “ A “ katechetická XIV

V této katechezi budeme rozjímat o smrti a jejím smyslu v křesťanství, o přípravě na smrt, o Kristově i našem vzkříšení.                                                                                                                                                                                                                                     Začátek listopadu je spojen s návštěvami hřbitovů, větším přemýšlením o smrti. Někoho se myšlenka na smrt dotkne více, jiného se dotkne jen povrchně. Jako věřící lidé jistě jste si všimli na hřbitovech křížů s Ježíšem anebo veršů z Písma sv. jako “ Já jsem vzkříšení a život praví Pán.“ Je naší vírou, že Ježíš po své smrti na kříži a pohřbu nezůstal v hrobě, ale vstal z mrtvých jak předpověděl. Vstal z mrtvých s novým tělem a to duchovním, které už neumírá a žije na věky. I když se Pán Ježíš po 40 dnů zjevoval vybraným svědkům a to apoštolům, učedníkům i  ženám – což si podrobně vykládáme v době velikonoční, přece nové tělo vzkříšené a duchovní je lidským očím neviditelné. Ježíš musel dát lidem možnost, ze své božské moci, aby ho moli lidé vidět. Ježíš vzkříšený je krásný, zářící, jeho rány po hřebech mu zůstaly jako ozdoba. ježíš vzkříšený se pohybuje silou myšlenky, nepodléhá hmotě, prostoru a času, jeho srdce je stále plné lásky, dobroty a milosrdenství.  Tento Ježíš vzkříšená – plný lásky a milosrdenství – budou soudcem každé duše, protože zemřel za všechny lidi. Maria, matka Ježíšova bude každé duši advokátem – přímluvkyní. Duše bude mít poslední možnost se v osobním soudu zachránit – spasit a to buď aby se očistila posmrtně v očistci anebo aby byla přijata do nebeského domova ihned. Text dnešního čtení 1 Sol 13-18 často čtu při pohřbu, protože je plný naděje na vzkříšení zemřelých. Ježíš proto vstal z mrtvých k novému životu, aby nám lidem tento nový život vzkříšený také daroval, ale až na konci světa až přijde ve své slávě s anděly, aby definitivně ukončil tuto zemi a utvořil novou zemi a nové nebe, aby pak všechny lidi vzkřísil. Jedny do slávy nebeského domova, druhé do trestu odloučení od Boha. Vzkříšení lidí bude největší Boží zázrak srovnatelný se stvořitelským zázrakem. Va každém případě náš pravý život nesmrtelné duše dostane nové tělo pro věčný život podobný vzkříšenému tělu Ježíšovu a bude přitom identické s naším pozemským tělem. Pouze vzkříšená těla určená pro nebeský domov budou těla oslavená, zářící, jasná a krásná.                                                                                                                                                                        Kříž Kristův je tedy naší nadějí na přežití smrti a na naše vzkříšení. Ve smyslu dnešního evangelia snažme se být těmi moudrými pannami. Snažme se žít pro Pána Ježíše Krista podle jeho radostné zvěsti, přijímejme jeho svatý chléb, o kterém Ježíš řekl “ kdo bude jíst tento chléb bude žít na věky a já ho vzkřísím v poslední den.“ A nenechme se ovlivnit články, knížkami nebo pořady v televizi, které se snaží zpochybnit Ježíšovo i naše vzkříšení, protože bychom bylo podle sv. Pavla lidmi bez naděje. Spíše věřme i novým zjevením Pána Ježíše i Panny Marie, které   nás chtějí povzbudit ve víře ve věčný život a vzkříšení jak to řekl Ježíš: “ Já jsem vzkříšení a život, kdo ve mne věří nezahyne, ale bude mít život věčný a já  ho vzkřísím v poslední den.“ Jen s touto vírou nebudeme odcháze ze hřbitovů smutní a bez naděje, ale naopak budeme odcházet s nadějí v naší duši. Amen.