30. neděle v mezidobí “ A “ katechetická XIII
11. 06. 2020katechetická promluva se dnes týká prvního a největšího přikázání a to lásky k Bohu a k bližnímu podle Mt 22, 34 – 40 Ve smyslu dnešního evangelia chceme si ozřejmit a konkretizovat lásku k Bohu a k bližnímu – toto první a největší přikázání. Do prvního přikázání vedle víry a naděje patří i láska. Řekněme si to přímo: jde o lásku Boží – latinsky caritas, řecky agape. Jde o ctnost, která miluje Boha pro něho samotného a bližního pro Boha. 1) Boha máme milovat pro jeho dobrotu a dokonalosti, které nám ukázal Ježíš svým životem. 2) I v bližním je část Boží dobroty a dokonalosti v různém stupni, proto je bližní láskyhodný. Láska k Bohu má být blahopřejná ( nemyslí na sebe ), projevuje se skutky, má vycházet ze srdce. Úkon lásky k Bohu plníme tím, že se modlíme, že plníme Boží přikázání, i lítost nad hříchy je láska. Bližního máme milovat jako sebe tj. sebe i bližního máme milovat v celistvosti – tělo i duši, život přirozený i nadpřirozený. Láska k bližnímu má být: soucítící ( radovat se s ním, rmoutit se s ním), má vycházet ze srdce, má být účinná ) konat skutky tělesného i duchovního milosrdenství), má zahrnovat všechny lidi i hříšníky, dokonce i nepřátele. Nepříteli ) tomu, kdo nám činí zlo ) máme odpustit v srdce i navenek, máme se modlit za nepřátele. V lásce k bližnímu se má dodržet určité pořadí: a) spojení pokrevní, spojení duchovní a spojení lidské, b) nouze větší, nouze stejná a nouze menší. Dobrovolné skutky lásky však nehledí na pořadí, ale jsou velkorysé. Naplněním zákona je láska – píše sv. Pavel ve svých listech. Sv. papež Jan Pavel II. napsal svou první encykliku o Boží lásce ( Deus caritas est). Podobenství Pána Ježíše o milosrdném Samaritánovi je nám vzorem jak účinně máme pomoci. Ježíš na závěr podobenství říká: “ tak jednej i ty“. Kromě toho Pán Ježíš dal příklad milosrdné lásky k bližnímu, neboť čteme v evangeliu “ kudy chodil dobře činil.“ V církvi jsou mnohé příklady svatých, kteří vynikali skutky milosrdné lásky např. sv. Martin, sv. Karel Boromejský, sv. Vincenc z Pauly, sv. Damián de Veuster, sv. Alžběta, sv. Zdislava. Mnohé řády a kongregace se zabývají skutky milosrdné lásky např. ošetřováním nemocných, péčí o zanedbané děti, o staré lidi, vyučováním dětí atd. V dnešní době vynikají ve skutcích milosrdné lásky sestry matky Terezy z Kalkuty, dále Malé sestry a bratři Fucouldovy. Konat skutky milosrdné lásky zavazuje všechny věřící ve svědomí, vždyť je to největší a nejhlavnější přikázání křesťanů. Sv. Pavel v listě Kor. ve 13 kapitole píše: “ Tady na zemi existuje víra, naděje a láska – největší z těto trojice je láska. Radujme se z toho, že patříme do náboženství lásky !