29. neděle v mezidobí “ A „

Dnešní neděle je nedělí misijní. Na světě je dnes více než 1 miliarda katolických křesťanů a nejméně 500 milionů nekatolických křesťanů. Z malého hloučku apoštolů a učedníků Pána Ježíše je dnes světová církev. Pán Ježíš totiž vykoupil všechny lidi, přišel pro všechny lidi na celém světě. A proto dal poslání:“ Jděte do celého světa a učte všechny národy a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha sv. Kdo uvěří a bude pokřtěn bude spasen. A já budu s vámi až do skonání tohoto světa.“ V latině slovo mše se řekne missa což je zase od latinského slova missio tj. poslání a na konci mše v latině se říká ite missa est. Jděte, jste posláni. Všichni věříci jsme tedy posláni předávat poslání Pána Ježíše: jeho slova pravdy, lásky a věčného života, jeho oběť kříže a vzkříšení. Jedním slovem: my věřící jsme posláni být viditelným znamením Ježíše Krista. Naše ruce, nohy, to mají být ruce a nohy Pána Ježíše, naše oči, ústa, uši ale zejména srdce – to vše má ukazovat světu Ježíše Krista. Křesťan, který má účinnou víru, obětavou lásku, vytrvalou naději v Pána, který žije evangelium, ten je viditelným Kristem, ačkoliv se jmenuje třeba Pavel nebo Jan, Marie nebo Kateřina atd. Sv. Pavel říká a to nejenom o sobě, ale o všech věřících:“ žiji již ne já, ale žije ve mně Kristus.“ Máme být Ježíšem Kristem snad tím, že budeme nosit módu vlasů, vousů, šatů, které tehdy Ježíš nosil? To určitě ne. To by mohla být karikatura nebo i pokrytectví. spíše máme mít ducha Ježíšova, jeho slova pravdy a života mají plynout z našeho srdce a úst, jeho láska,pravá láska Boží — agape, plná obětavosti, služby, dobroty, má vycházet z našeho srdce a také naděje ve věčný život, který začíná už tady ve spojení s Ježíšem. Máme být lidmi klidnými, lidmi angažovanými pro vše dobré. Naopak v tom vnějším se nemusíme i nemáme lišit od druhých lidí. Jaký máme mít vztah ke světu, ke společnosti,kde vládne světské smýšlení to nám ukazuje Pán Ježíš v dnešním evangeliu. „Dávejte co je císařovo císaři a co je Božího Bohu“. Na základě tohoto Ježíšova slova i příkladu života konali misijní poslání apoštolové, první učedníci. Ježíš odmítl z e l o t i s m u s – násilní prosazování Božích řádů a násilné boření protibožských řádů, Ježíš také odmítl  s e k t á ř s t v í, tj. stažení se rezignovaně do ústraní tak jak to dělali tehdy Esseni v Kumránu u Mrtvého moře. Během dějin církve, bohužel, ne vždy a všude se dařilo naplňovat vůli Pána Ježíše. Někdy misionáři podlehli pokušení zelotismu a násilím získávali lidi pro křesťanství – vzpomeňme jen na Karla Velikého nebo na násilné misie Španělů a Portugalců v Americe, vzpomeňme na zápasy státní a církevní moci ve středověku o vládu, kdy biskupové často byli na úrovni světských panovníků. Vzpomeňme ale také na minulá léta před rokem 1989 u nás, kdy protináboženská ideologie chtěla z církve Kristovy učinit sektu tj.  dovolit jí jenom shromažďování v kostele, ale žít víru a šířit ji bylo mnohdy pokládáno za protistátní nebo zločinný čin. Vzpomínám co řekla kdysi jedna ředitelka mojí matce: vy staří můžete věřit, ale běda, když to budete předávat svým dětem. Domnívám se, že je třeba si dnes v misijní neděli znovu uvědomit, že jsme zde, abychom byli světlem světa a solí země, abychom vydávali svědectví Kristu Ježíši a slovem i skutkem. To je právě to co jsme slyše.i: „Dávejte co je císařovo císaři a co je Božího Bohu.“ Vše dobré, spravedlivé a mravné, vše co slouží dobru časnému i věčnému ve společnosti věřící mají podporovat a zase naopak. Křesťan z uvedeného důvodu dá přednost alternativní službě ve prospěch bližních než aby vstoupil do armády, křesťan jako lékař či zdravotní sestra odmítne provádět potraty, prodávat nemravné nebo násilnické časopisy, kazety, křesťan odmítne podílet se na výrobě atomových či bakteriologických a chemických zbraní. Být křesťanem znamená tedy být misionářem, protože jím také byl na prvním místě náš Pán a Mistr.

Pane, ať umíme jako Ty oslovovat lidi, vést s lidmi dialog, ať umíme odhalovat pokrytce a farizeje, ať umíme poznávat upřímné lidi, byť hříšné, ať šíříme víru, lásku a naději. Pane, buď s námi stále a žehnej našemu svědectví. Amen.