27. neděle v mezidobí “ B „
16. 09. 2018Při četbě dnešního slova Božího o manželství vás taky asi napadly různé myšlenky. Možná i ta, že dnešní manželství se Boží vůlí projevenou v Písmu svatém moc neřídí. Dnes spíše žijí mnozí jako přítel s přítelkyní a i ti, kteří uzavřeli manželství a to nejvíce občanské, se rozvádějí. Nedivíme se, že o manželství jednala také Biskupská synoda a následně papež vydal encykliku o manželství Amoris laetitia. Z důvodu krize manželství bylo letos v září v Irsku celosvětové setkání manželů k posílení svátosti manželství, kterého se zúčastnil i papež František a pronesl tam velmi povzbudivou promluvu k manželům. Nicméně zůstává skutečností, že jsou zcela neradostná čísla o rozvodech manželů, na př. v našem národě se rozvádí každé třetí manželství, někde na př. v severočeském kraji se rozvádí každé druhé manželství atd. Pán Ježíš nám ukazuje, že i za jeho doby docházelo k určitým rozvodům. Tehdy ovšem směl propustit manželku pouze muž. Propuštěná žena to ovšem tehdy měla moc špatné, stala se sociálním případem, protože tehdy nebylo zvykem, že by našla novou životní partii. Pro ženu tehdy byl rozvod vlastně životní katastrofou. Ježíš se nejenom postavil na stranu ženy, ale postavil se i za manželský svazek muže a ženy jako takový s poukazem na původní záměr Boží jak jsme o něm četli z první knihy Mojžíšovy. Četli jsme tam v obrazné řeči o naprosté rovnoprávnosti mezi mužem a ženou, o jednotě a vzájemné pomoci muže a ženy, kteří opustí úzké svazky svých rodin a vytvoří navzájem novou rodinu. Takovýto svazek muže a ženy je podle Ježíše nerozlučitelný. Je to totiž podle vůle Boží spojení dvou lidí a to komplexně – tělesně, duševně i duchovně s trvalou perspektivou a přáním oboustranného růstu, zdokonalování se. Proto pro Ježíše byla platná věta “ co Bůh spojil člověk nerozlučuj.“ A k rozvodové praxi tehdejších Židů Ježíš řekl, že Mojžíši Bůh připustil rozluku pro tvrdost jejich srdce. Nemusím asi zdůrazňovat, že se nedá srovnávat počet rozvodů dnes a v době Ježíšově. Dnes je to lavina, jako jakási móda, jako nakažlivá nemoc – o to tím horší, že dnes více podávají žádost o rozvod ženy než muži. Dnes však na rozvod ani tak nedoplácí dospělí partneři – muž nebo žena – protože často ještě před rozvodem mají dalšího partnera, ale na rozvod doplácejí ponejvíce děti! Nevím co by řekl Pán Ježíš tomuto dnešnímu stavu, ale možná že by řekl tatáž slova, která pronesl tehdy farizeúm, že rozvody jsou pro tvrdost jejich srdcí. Domnívám se, že srdce muže a ženy opravdu ztvrdlo, protože tam chybí víra v Boha, že tam chybí víra ve věčný život, v obětavý a zodpovědný život zde na zemi jako poslání a zkouška. Srdce ztvrdlo muži a ženě i proto, že pýcha vede ne k jednotě a službě, ale k ovládání druhého, i k citovému vydírání nebo vydírání finančnímu. Srdce ztvrdlo i uvolněnou mravností, zejména v oblasti sexuální, kde se nehledá láska, ale co největší rozkoše. Srdce manželů ztvrdlo i proto, že plodu lásky – dítěti se brání sobecky v početí antikoncepcí a pokud přece se dítě počne pak jsou různé metody tzv. přerušení těhotenství jinak řečeno interrupce. Srdce ztvrdlo často i tím, že muž a žena žijí v manželství často jako dva sobečtí jedinci, které drží spolu právě toto sobectví, i když mluví o jakési lásce, pravá láska Boží to není. A dovolil bych si přidat ještě jeden důvod proč tvrdne srdce muže a ženy v manželství. Když v dnešní společnosti se nabízí mládeži a mladým lidem tolik filmů v kině či v televizi a na videu nebo v mnoha ilustrovaných časopisech, knížkách a brožurách o milostných vztazích, o flirtování a rozvodech různých idolů mladých např. herců, hereček, zpěváků, sportovců, politiků, podnikatelů atd., pak mladí dostávají samé spíše negativní příklady, které přesto jsou pro ně přitažlivé. Bohudíky je dnes jako i v době Pána Ježíše také mnoho manželství, kde mezi mužem a ženou existuje obětavá, pomáhající a něžná láska spojená s věrností, se vzájemným odpuštěním nedokonalostí a slabostí těla nebo duše, se snahou jeden druhého posvěcovat a vést do nebeského království. Dnes jsou to především opravdová křesťanská manželství uzavíraná jako svátost v kostele, žitá jako posvátný svazek jednoty a lásky, kde jeden pro druhého je ochoten se nejen obětovat, ale třeba i zemřít. Uvedl bych příklad z našeho národa a to krásné svátostné manželství bývalého ministra zemědělství Josefa Luxe nebo manželství známého moderátora Marka Ebena. Pro mne jako kněze je radostí, když mohu asistovat těm svátostným manželstvím, které slaví již své 25. nebo 50. výročí svátostného manželství nebo je pro mne radostí, když manželé přijímají svátost biřmování, aby Duch sv. ještě více posílil a posvětil jejich vzájemnou lásku a mám také radost, když manželé přicházejí pravidelně ke sv. zpovědi a ke sv. přijímání, aby jejich duše byla stále čistá a svatá a Bůh jim mohl dávat svou Boží lásku. Také mám jako kněz radost z těch křesťanských manželů, kteří podle přání Pána Ježíše nebrání svým dětem přicházet na svět – narodit se – a později jim nebrání přicházet k Ježíšovi do kostela, na náboženství, na mši svatou. Jak by bylo potřeba, aby takoví vzorní křesťanští manželé na př. manželé Martincovy a rodiče sv. Terezičky Ježíškovy, kteří byli blahořečeni, se dostali do filmového zpracování, do televize, do časopisů a knih, aby byli kladným vzorem a příkladem k následování pro mnohé mladé lidi. Modleme se proto na závěr: Pane, ať manželství jsou obrazem nebeského království, aby především tam platilo co zpíváme v žalmu “ kdo je opravdová láska – tam přebývá Bůh.“ Amen.