2. neděle adventní “ B „

Minulou neděli jsme si řekli, že adventní doba je doba vážná. Vážný hlas slyšíme také v této adventní době od proroků a to zejména od Izaiáše a Jana Křtitele. Prorok je muž Boží, který hlásá lidem Boží dobra. Jako lékař musí nejdříve říci pacientovi o vážnosti nemoci a pak naordinovat účinnou léčbu, stejně tak musí prorok hlásat lidem, aby se změnili, napravili, vyznali své hříchy a začali žít novým životem. Advent znamená příchod. Pro nás křesťany to znamená vedle příchodu Pána Ježíše při narození v Betlémě a příchodu na konci světa ve slávě, také příchod Pána Ježíše do naší duše. Proroci Izaiáš i Jan Křtitel volají a vybízejí k připravování cesty, v duchovním smyslu cesty do naší duše.Naše duše často je pustinou, kde jsou vyvýšeniny a prolákliny, ale pro Pána má být cesta rovná. V biblickém smyslu vyvýšeniny byly symbolem úcty k nepravým božstvům, modlám,prolákliny byly sídlem zlých duchů. Jako bychom zde zaslechli dvojí druh hříchů, které máme z duše odstranit a to hříchy z nedostatku na př. nemodlím se, nechodím do kostela, nežiji v rodině a zaměstnání podle víry anebo hříchy z přehánění na př. jsem nestřídmý v jídle a pití zejména alkoholu, kouření, dívání se na televizi, jsem příliš ješitný, pyšný, sebevědomý , pomlouvačný atd. To vše má být srovnáno, aby Pán mohl vejít po rovné cestě. Je to přece spravedlivé a důstojné, aby ten, kdo je vážený, dobrý, koho máme rádi, přišel po vyzdobené a připravené cestě. Vzpomeňme na cestu papeže Jana-Pavla II. v Praze vyzdobenými ulicemi v Praze. Četl jsem z Písma sv., že za Janem Křtitelem vycházel celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé a i když budeme brát výrazy „celý“ a „všichni“ jako hebraismus zveličující, je jisté, že velké množství lidí přicházelo za Janem Křtitelem a jeho hlas, jeho slova našla odezvu v jejich mysli i srdci. Přicházeli totiž za Janem na poušť. Minulou neděli jsme četli o poušti, kde by měl být člověk bdělý a připravený. Poušť je místo, kde člověk sice může být pokoušen, ale také blíže Bohu. Dá se dnes říci, že v tomto kladném smyslu je pouští to, kde jsem blízko Bohu a to je zejména kostel. Kněz jako služebník Pána Ježíše je hlasem volajícího na poušti, který vybízí k pokání a to zvláště v době adventní a postní. Kněz vybízí k pokání, k vyznání hříchů ve zpovědi. Tak jako Jan Křtitel byl pokorným služebníkem Božím, když se pokládal jen za hlas volajícího na poušti a Ježíši nebyl hoden rozvázat řeménky na jeho opánkách, tak i kněz, jáhen, ale i věřící laik by měl smýšlet a jednat podobně. Chceme si uvědomit, že Jan Křtitel nebyl ani kněz, ani jáhen, v dnešní terminologii bychom řekli, že byl laický prorok. Laici dnes v církvi zatím nepřijali ještě plně úlohu v církvi, která jim patří. Málo laici spolupracují s kněžími na připravování cesty pro Pána Ježíše. Tyto cesty mohou laici připravovat na př. připravováním svých dětí na křest, k svatému přijímání, k biřmování a nejenom své děti, ale i dospělé přátele a známé, kteří projeví o víru zájem. Jan Křtitel svým životem spravedlivý, zdrženlivým, střídmým, pravdivým, tichým, ale i zevně prostým přitahoval k sobě lidi a tak umožňoval lidem, aby se dozvěděli o Vykupiteli. Totéž platí o věřících laicích: budou-.li žít jiný, lepší život mezi lidmi, lidé si jich všimnou, budou jim sympatičtí, budou se sami ptát po důvodech tohoto lepšího a radostnějšího života a poznají víru a Ježíše Krista, což se může stát začátkem připravování cesty k příchodu Pána Ježíše do jejich duše.  Na závěr bych chtěl zdůraznit, že jen ten je hlasem jako Jan Křtitel, kdo hlásá a zvěstuje Ježíše jako Syna Božího. Jen víra v Božství Jedžíše může člověka očistit od hříchů a učinit nového člověka naplněného Duchem svatým. Pane, pošli i nás jako Jana Křtitele k lidem, abychom v nich připravovali Tobě cestu. Amen.