Vzkříšení Páně “ C „

Vzkříšení Pána Ježíše je největším zázrakem a také největším Božím darem nám lidem a my si chceme dnes tuto skutečnost poněkud přiblížit, abychom ji lépe rozuměli. Tato radostná zpráva znamená především, že Ježíše není možno hledat mezi mrtvými, proto jsme četli o prázdném hrobě. Ježíše nemůžeme nacházet jako nějakou dávnou historickou osobu. Ježíše nemůžeme hledat jen v jeho učení, byť sebekrásnějším a sebepotřebnějším, tím méně nemůžeme Ježíše hledat a nacházet jako pouze nějakého náboženského učitele. NAOPAK -Ježíš vzkříšený znamená, že je stále živý a kdo z lidí má rád život, hledá život, touží po životě, ten Ježíše hledá, ten se s Ježíšem setkává, ten v Ježíše věří jako v ŽIVÉHO a VZKŘÍŠENÉHO.  Zamysleme se ještě nad slovem vzkříšení, vždyť ve velikonoční době budeme o něm často slyšet:                                                                                                                                                                                                                                                  1/ Často slyšíme, že příroda kolem nás se probudila nyní v jarním období, jakoby byla vzkříšena k novému životu po zimním spánku. Všichni se na toto vzkříšení přírody těšíme, ale zároveň víme, že v zimě bude v přírodě zase všechno jako mrtvé a tento koloběh bude tak dlouho dokud jednotlivá rostlina neodumře nadobro. Zde se jedná o vzkříšení v širším slova smyslu a to se netýká Ježíše.                                                                                                                                                                          2/ Někdy také slyšíme, že člověka po těžkém úraze se podařilo lékařům vzkřísit k novému životu. Je to zásluhou resuscitace, která přišla ještě v pravý čas. Víme však, že takto zachráněný člověk stejně za určitý počet roků zemře definitivně. I v tomto případě se jedná jen o vyjádření vzkříšení v širším slova smyslu.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                               3/ Podobně můžeme mluvit o vzkříšení biblického Lazara, který byl sice již čtyři dny v hrobě a Ježíš ho zázračně vzkřísil. Lazar se jistě těšil jistý počet roků pozemskému životu, ale potom natrvalo zemřel a nikdo ho již nevzkřísil. ani toto vzkříšení není to, které se vztahuje na Ježíše.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                4/Jenom o Ježíši můžeme říci, že byl vzkříšen v tom jedinečném významu slova a sice, že od svého vzkříšení je stále živý, nikdy se již do hrobu nevrátí. Je to proto, že Ježíšovo vzkříšení znamená, že se nevrátil do svého předchozího biologického tělesného života, ale že vstal k úplně novému životu v bytostně novém těle a životě, které je přizpůsobeno pro život věčný v nebi, tj. pro trvalý život. My věřící nazýváme takové tělo tělem oslaveným tj. tělo, které je ovládáno zákony ducha, kde tělo je stále mladé, krásné a zářící, nepodléhající času a prostoru, nepodléhající hmotě a utrpení a nikdy nezemře. Tento vzkříšený Ježíš je sice našemu smyslovému vnímání skryt, tedy jej nemůžeme vidět, ale mimořádným Božím darem dává se Ježíš poznat těm komu chce, osobně se s ním setkat, s ním mluvit. Ostatním lidem – tedy i nám – dává Ježíš možnost se s ním setkat pouze ve víře a lásce – tedy duchovně a svátostně.                                                                                Během velikonoční doby, která trvá 50 dní se budeme postupně setkávat s těmi, kterým se Ježíš zjevil, s nimi mluvil. My všichni se budeme ještě více učit, kde se s Ježíšem vzkříšeným můžeme setkávat ve víře a lásce – totiž v každé svátosti, zejména ve svatém přijímání, při mši sv. a také když se předčítá a hlásá slovo Boží, zejména evangelium, ale také v našem bližním, zejména v tom nejpotřebnějším anebo nejbližším. Zejména se budeme učit vždy znovu, že i náš život jako pokřtěného člověka je již nový život, který můžeme nazvat vzkříšeným – i když ještě neúplným. Všechny tyto skutečnosti nás mají naplňovat křesťanskou radostí, že Kristus jako vzkříšený PÁN žije, že je s námi a to velmi blízko a my se s ním můžeme setkávat a Ježíš nám stále znovu slibuje, že obdržíme i to plné vzkříšení ke šťastnému životu věčnému. Pane Ježíši rádi tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme a na tvůj příchod čekáme. Aleluja. Sláva. Amen.