Svátek sv. Štěpána prvomučedníka “ B „

Zaznívají k nám i dnes koledy, ale je podivné, že po Hodu Božím vánočním je dnes svátek sv. Štěpána, prvomučedníka. Radostnou barvu bílou vystřídala barva červená, barva krve, mučednictví. Ptáme se proč tomu tak je?  Není to náhoda ani nedopatření církve, ale úmysl i účelnost církve jako moudré  matky a učitelky. 1) Aby totiž křesťané i ve vánoční době neztratili ze zřetele, že víra křesťana není jen vánoční, ale především velikonoční. Svatá vánoční noc má vztah ke svaté noci velikonoční, která je vyvrcholením toho proč se Ježíš narodil. Totiž, aby lidi spasil svou smrtí na kříži a svým vzkříšením jim dal slib nového života vzkříšeného. Proto i sv. Štěpán je zde jako zástupce prvních učedníků Pána Ježíše, kteří svědčili o Ježíši Kristu vzkříšeném.Jen tato víra, která vidí již v Ježíškovi narozeném budoucího vítěze nad smrtí a hříchem může slavit správně vánoce. Pro ostatní je to jen jistá idyla a to nejlépe, když je vše doprovázeno zasněženou přírodou. 2) Druhým důvodem proč hned druhý svátek se slaví sv. Štěpán je to, aby věřící nebyli v mylném názoru, že víra a vše co Ježíš přinesl ve svém učení je něco citového, sentimentálního, pohodlného. Ježíš jako učitel ukázal, že cesta za ním je cesta úzká, křížová. Jeho učení je sice krásné a pro život prospěšné, dokonce s pomocí milosti  i lehké, ale přesto u lidí nevěřících často naráží na odpor. Proto Ježíš své učedníky, lidi věřící v dnešním evangeliu upozorňuje, že nás někdy lidé nevěřící budou nenávidět, pronásledovat, předvádět před soud….ale máme se z toho radovat, že můžeme pro Ježíše a jeho evangelium trpět. Život křesťana často dráždí nevěřící jako červená barva, jim se nelíbí, že křesťan nedělá to co všichni, tj. nežije prostopášně, neholduje pitkám a jiným drogám, je spořádaný a věrný manžel, proto se ho snaží zesměšnit nebo svádět a pod. A to jsou jakési nehmotné kameny, které dopadají a bolí. Sv. Štěpán toto zakusil v plnější míře, na něho dopadaly za svědectví slova a života Ježíšovi  i hmotné kameny. Křesťan, i když zakouší to samé co Štěpán, nemstí se, ale má slova lásky a odpuštění „Bože, odpusť jim…Bože nepřičítej jim tento hřích.“ 3) Sv.Štěpán nám chce dnes také něco říci o své službě jáhenské. Jáhni byli pomocníci biskupa a kněze. Mohli být buď ženatí nebo svobodní a nejméně do 6. století působili ve velkém počtu v církvi. Křtili, oddávali, konali bohoslužby slova, kázali, vyučovali náboženství, podávali sv. přijímání, konali pohřební obřady. Později, když bylo mnoho kněží v církvi toto jáhenství bylo poněkud zatlačeno do pozadí. V současnosti však, kdy je velký nedostatek kněží, znovu jáhenství svobodných nebo ženatých mužů se zavádí do jednotlivých diecézí. I v naší litoměřické diecézi je asi 20 stálých jáhnů, bohužel ne v našem vikariátě lounském. A přece i zde by byli potřeba, vždyť zde ještě před 9 lety bylo 17 kněží a nyní je pouze 7 a není velká naděje, že budou noví kněží. I za tuto službu jáhna jsme vděčni sv. Štěpánovi, neboť je všem jáhnům vzorem, tím spíše,že je patronem naší diecéze, neboť katedrála v Litoměřicích je zasvěcena sv. Štěpánovi. Ať je sv.Štěpán naším přímluvcem u Pána Ježíše Krista, aby naše víra jako jeho byla pevná a statečná, připravená snášet utrpení. Za to chceme při této mši sv. sv. Štěpána prosit. Amen.