Církev Kristova je charakterizována, že je církví apoštolskou, jedinou, katolickou a svatou církví. Všichni věřící svým svatým křtem jsou povoláni podílet se na svatosti hlavy církve, Božího Syna Ježíše Krista.
Dále církev Kristova se rozděluje na církev putující ( bojující ) zde na zemi, na církev vítěznou, tj. na svaté v nebi a na církev trpící v očistci.
Právě na svaté v nebi vzpomíná církev od 7 století jedním dnem a to 1.listopadu a na církev trpící v očistci dne 2. listopadu, kdy se modlí za duše v očistci.
Na slavnost Všech svatých se čte ze Zjevení sv. Jana 7 kap.1-13, kde se mimo jiné píše o vidění velkého množství bytostí v bílých rouších před trůnem a před Beránkem s palmovými ratolestmi v rukách, které bylo ze všech národů, kmenů, národů a jazyků a které by nikdo nezpočítal.
Z tohoto vidění je zřejmé, že svatých v nebi bude velké, nezpočítaně velké množství což je radostná zvěst Písma sv. Nového zákona, vždyť např. v listě sv. Pavla k Timotejovi 2,4 se píše, že Bůh si přeje, aby všichni lidé byli spaseni a došli poznání pravdy.
Církev Kristova začala nejprve na prvním místě uctívat jako svaté ty svaté muže a ženy, kteří pro svědectví víry zemřeli jako mučedníci. Především to byli všichni apoštolové a také Panna Maria jako sedmibolestná a pak zástupy svatých mučedníků za pronásledování v Římské říši např. 14 svatých pomocníků, kde byly i svaté ženy mučednice např. sv. Barbora, Lucie, Cecilie, Anežka. Agata a další.
Později asi od 4 století se k mučedníkům přidávali svatí církevní učitelé jako např. Augustin, Ambrož, Jeroným, Řehoř Vel.,a v dalších stoletích Tomáš Akvin.,
Bonaventura a další.
A k tomu ještě další skupiny svatých a to vyznavači a svaté panny, kteří žili svatým životem v rodině nebo v klášteře a těchto bylo postupně největší množství a zejména v době pontifikátu sv. papeže Jana Pavla II. bylo prohlášeno za svaté mnoho tzv. laiků z řad dělníků, zemědělců, lékařů, profesorů a to mužů a žen, aby byly příkladem věřícím v putujícím Božím lidu.
I náš národ má všechny tyto tři skupiny svatých v nebi zastoupeny a to jak mučedníky, kterými jsou sv.Ludmila, sv. Václav, sv.Vojtěch, sv. Jan Nepomucký,
tak také vyznavače a panny jako sv. Anežka Česká, řeholnice nebo sv.Zdislava svatá manželka a matka, sv. Prokop, sv. Jan Nepomuk Neumann a další. I naše církev má mnoho církevních učitelů, kteří ovšem zatím nebyli prohlášeni oficiálně za svaté.
Z toho co bylo řečeno vyplývá, že některé uznané svaté církev oslavuje v určité dny v roce např. sv. Václava 28.9. sv. Anežku 13.11. avšak mnoho svatých nemá svůj den, kdy se slaví a tak pro všechny svaté mučedníky, vyznavače , panny a učitele církve, kteří nemají svůj den jsou zahrnuty v této slavnosti Všech svatých 1.11. protože církevní rok má pouze 365 dnů a svatých je jak jsme si řekli z knihy Zjevení takové množství, které by nikdo nezpočítal.
A na závěr si chceme uvědomit, že všichni svatí jsou pouze reprezentanty svatosti Boží a Pána Ježíše Krista, aby tak ukázali na svém svatém životě, že svatost Boží je určena pro všechny lidi jak to také prohlásil 2.Vatikánský koncil v učení o všeobecném povolání křesťanů ke svatosti.
Radujme se proto, že v nebi je a bude velké množství svatých a že i my se k nim máme jednou připojit a proto svatí v nebi nám k tomu pomáhají a my je máme o tuto pomoc prosit skrze Krista našeho Pána. Amen.