Slavnost sv. Cyrila a Metoděje ve 14. neděli v mezidobí “ A „

Oba rodní bratři pocházeli z Makedonie, severně od Řecka, kde hlavním městem byla Soluň – přímořské obchodní město  Obyvatelstvo bylo promíšené z Řeků a Slovanů, takže tam znali slovanský jazyk. Otec Cyrila a Metoděje se jmenoval Lev a matka Marie. Oba byli zbožní věřící. Měli sedm dětí. Metoděj by starším z obou bratří. V Cařihradě Cyril – Konstantin studoval u mudrce Lva a vědce Fotia, byl velmi moudrý a rychle s vzdělával v různých vědách. Byl proto nazýván filosof. Metoděj zastával nejprve světský úřad horní Makedonie pro Slovany, pak se zasvětil službě Bohu a odešel na horu Olymp do kláštera řehole sv. Bazila – tam se stal knězem. Konstantin přijal nižší svěcení, stal se učitelem filosofie a v r. 850 by posvěcen na kněze. Císařem byl vyslán mezi Saracény vysvětlovat Nejsvětější Trojici. Dále byl poslán k Chazarům se stejným posláním – obhajovat křesťanství. Tam u Cherzonu na ostrově hledal a našel ostatky sv. Klementa, římského biskupa. Konstantin se naučil hebrejsky, řecky, latinsky i slovansky. Králové němečtí usilovali šířit křesťanství zároveň s rozšířením svého panství, proto český a moravský lid spravovali biskupové ze Solnohradu a Pasova. Po knížeti Mojmírovi nastoupil Rostislav a ten odporoval německým vojenským snahám a chtěl se vzepřít vlivu ze západu. Proto poslal vyslance jak do Říma tak co Cařihradu a žádal o misionáře východní. Michl III. císař poslal na Moravu Konstantina a Metoděje znalé slovanské řeči. Konstantin upravil pro Slovany písmo a překládal bohoslužebné knihy a Písmo sv. První přeložená část Písma sv. byla : “ Na počátku bylo slovo a to bylo u Boha a Bůh byl slovo…“ Roku 863 se vydali na Moravu, nesli ostatky sv. Klementa, došli do Velehradu, hlavního města Moravské říše. Zde hlásali slovo Boží, odstraňovali pohanské zvyky a získávali si důvěru lidu, vyučovali budoucí kněze, založili kláštery sv. Bazila, šířili úctu ke sv. Petru a Pavlu, k Panně Marii, ke sv. Kříži. Zavedli do bohoslužby Slovanský jazyk ( hlaholici ), přeložili knihy bohoslužebné i čtení ze Starého a Nového zákona do Slovanského jazyka, tvořili zpěvníky. Papež Miikuláš pozval Konstantina a Metoděje do Říma v r. 867, aby se seznámil se Slovanskou liturgií. Už v Benátkách Konstantin a Metoděj měli diskuse s duchovními latinského obřadu, kteří tvrdili, že bohoslužby se mohou konat pouze hebrejsky, řecky nebo latinsky. V Římě je přijal nástupce Mikuláše papež Hadrián II, který po vyslechnutí všech argumentů nakonec schválil Slovanské obřady a sám byl přítomen mše ve Slovanském jazyce. Žáci Konstantina a Metoděje byli vysvěceni na kněze. Metoděj a Konstantin na biskupa to s misijním posláním. Konstantin však onemocněl a proto se uchýlil do kláštera benediktinů v Římě, kde přijal jméno Cyril, ale brzy tam zemřel. Cyril zemřel v náručí svého bratra ve 42 letech života v r. 869. Byl pohřben v chrámu sv. Klementa. Metoděj byl jmenován arcibiskupem panonským pro bohoslužbu ve Slovanském jazyce.  Rostislav válčil s Ludvíkem Německým o vytržení z nadvlády v r. 869 a skutečně uhájil nezávislost, ale Svatopluk – nitranský kníže proti svému strýci Rostislavovi se spojil s Ludvíkem. Rostislav byl zajat a vězněn v Německu. Svatopluk se stal knížetem Moravským. Tím padla i podpora Metodějovi a biskupové němečtí se proti Metodějovi spikli, zajali ho, věznili, mučili. Byl dva a půl roku vězněn a až na zásah papeže Jana VIII. byl Metoděj vysvobozen a biskupové němečtí potrestáni. I Bůh brzy povolal tyto biskupy na Boží soud. Ale papež, aby zabránil dalším nepokojům zakázal sloužit mši ve Slovanském jazyce. Metoděj vyvíjel duchovní službu pastýřskou mezi lidem na Moravě. Taky český kníže Bořivoj se spolupracovníky byl pokřtěn od Metoděje. Sestra Bořivoje se stala manželkou Svatopluka. Bořivoj dostal kněze Pavla a jeho druhy jako doprovod do Čech a Metoděj poději pokřtil i manželku Bořivoje Ludmilu. Tito pak stavěli chrámy v Čechách na př. na Levém Hradci, v Praze a mše se složila v Čechách Slovanským jazykem. Metoděj měl správní obvod jak na Moravě tak v Čechách a na Slovensku. Biskupové němečtí i nadále podněcovali proti Metodějovi a proto byl povolán znovu do Říma v r. 879. Papež Jan VIII. jej shledal naprosto pravověrným a znovu potvrdil Metoděje arcibiskupem a schválil slovanské bohoslužby, ale pouze před Svatoplukem měla být sloužena mše latinsky, neboť Svatopluk nebyl příznivec slovanské bohoslužby. Viching, oblíbenec Svatopluka byl v Římě posvěcen na biskupa pro Nitru, posvěcen na biskupa byl i Gorazd, žák sv. Metoděje. Viching konal pikle proti Metodějovi. Metodějl před svou smrtí dokončil ještě překlad celého Písma sv. do Slovanského jazyka. 22 let působil Metoděj mezi Slovany a určil Gorazda svým nástupcem. Metoděj zemřel v r. 885 a byl pohřben na Velehradě v chrámu Panny Marie. Za papeže Štěpána VI. byli žáci Metoděje mučeni, vězněni a posléze vypuzeni na doporučení Svatopluka a biskupa Vichinga v r. 895. Pak do vlasti přicházeli opět kněží němečtí obřadu latinského, ale někde ještě dlouho se zachoval obřad Slovanský na př. v klášteře Sázevském nebo v klášteře Emauzském. Sv. papež Jan Pavel II. v r. 1980 prohlásil sv. Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy.