Slavnost Seslání Ducha sv. – svátost biřmování “ B “ – katechetická

O  slavnosti Seslání Ducha sv. nebo v nedělích po Duchu svatém se často uděluje svátost biřmování, tedy svátost Ducha sv. Je to tzv. svátost dospělosti. Kdy je člověk dospělý? Podle zákona v 18 letech. Kdy je dospělý křesťan? Věk většinou nerozhoduje, ale  aby žil životem víry, naděje a lásky. Nekryje se tedy dospělost křesťanská s občanskou pro udělení svátosti. Příklad ze života: Když děti odcházeji z domova na studium nebo do učení tak otec s nimi mluví, dává jim rady, sílu své zkušenosti a požehná jim. Obdobně je to u svátosti biřmování: Otec biskup jako nástupce apoštolů se chce setkat s dětmi Božími, které se stávají dospělými, které budou již samostatně dosvědčovat svou víru promlouvá k nim, dá jim sílu Boží svátost Ducha svatého, aby dobře obstály ve světě.                                                   Biřmování ( latinsky firmare – posilovati ) ustanovil Pán Ježíš, když slíbil apoštolům a učedníkům: Až přijde Duch sv., Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy….z mého vezme a zvěstuje vám. ( Jan 16,5 15 ) Po seslání Ducha sv., v den Letnic ( Sk 2,1 – 47 ) byli naplněni apoštolové a učedníci Duchem sv. , mluvili silou Boží a jazyky. Nastala proměna apoštolů – byli od té chvíle nebojácní, odvážní, statečnými svědky Krista. Apoštolové nejen křtili, ale udělovali i Ducha sv. – svátost biřmování, někdy i současně se křtem dospělých: Sk 2,39, 10,47, 8,14, 19,1-7, Ef, 1,13, Žid 6,2. Svátost biřmování je trvalého charakteru a uděluje se jen 1 x za život – uděluje svátostné znamení. Svátost biřmování obdrží křesťan až složí zkoušku dospělosti tj. osvědčí se životem z víry a se znalostí. Ježíš chce svátost udělit všem pokřtěným, ale je třeba aby křesťan žil ze křtu vírou, nadějí a láskou. Kdo se snaží plnit Boží přikázání a je poučen o Ježíši Kristu, o svátosti biřmování, kdo jde předem ke sv. zpovědi a sv. přijímání, ten může přijmout svátost biřmování. Je to svátost živých, tj. musí být v milosti Boží posvěcující. Prakticky to znamená, že každý kdo chodí pravidelně do kostela na mši sv. měl by být biřmován. Nemá nechat nabízený dar P8na Ježíše ležet ladem. Není jistě nutná tato svátost ke spáse, ale křesťan potřebuje dary této svátosti pro svůj život i pro apoštolát, pro posvěcení celé církve.                                                                                                               Co přijímá křesťan v této svátosti? 1) Sílu k boji proti zlému pokušení a k neohroženému vyznán víry. “ Kdo mne vyzná před lidmi….k tomu se přizná i Syn člověka až přijde ve slávě soudit….( Mt 10, 32-33) Symbol síly byl vítr o Letnicích. 2) Oheň lásky k Bohu a bližnímu, touhy po větší osobní svatosti. Symbol lásky byl ohnivý jazyk o Letnicích. 3) Pokoj Boží v duši, aby mohl být šiřitel pokoje. Symbol holubice u křtu Pána Ježíše od sv. Jana. 4) Dary Ducha svatého: moudrosti, rozumu, rady, síly, umění, nábožnosti, bázně Boží – 7 darů. 5) Další posvěcující milost k naplňování nadpřirozeného života v duši a tak větší připodobnění k Ježíši Kristu na jeho poslání kněžském, pastýřském, učitelském. Je to vlastně svátost, která souvisí se křtem svatým a sice dovršuje křest svatý.                                                Jak se uděluje tato svátost? Biskup při mši – po evangeliu promlouvá k biřmovancům a tito pak obnovují křestní slib. Biskup vztahuje ruce a modlitbou vzývá Ducha sv., pak přistupuje k biřmovancům jednotlivě a na jednotlivé klade ruce na hlavu, dělá posvěceným olejem – chrismatem – na čele křížek a při tom říká: N.-tj. biřmovací jméno přijmi pečeť darů Ducha sv. Pokoj s tebou. Nakonec se modlí přímluvné modlitby za biřmovance a ti přistupují při mši sv. ke sv. přijímání – mohou pod obojí způsobou.  Znamením svátosti je vkládání rukou biskupa a mazání olejem, slova jsou tzv. formou svátosti. Biřmovanci obdrží doklad o biřmování na kterém je uvedeno i biřmovací jméno podle světce, kterého si biřmovanec vybral za vzor, jméno kmotra, který může být totožný s křestním kmotrem a kdo biřmování udělil. Jen kdo je biřmován může přijmout i svátost kněžství. Někde je i svátost manželství vázána na to, zda-li byli snoubenci biřmováni, jinak se dává dispens.  Při křtu dospělého může s povolením biskupa biřmovat i farní kněz, rovněž kněz i bez povolení biskupa může biřmovat pokřtěného v nebezpečí smrti. Hřích proti !Duchu sv. je hlavně odpírání milosti !Boží až do konce svého života a to tvrdošíjně a vědomě. Ovoce Ducha sv. je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost….Gal 5,22-23. Přijď Duchu svatý a naplň srdce svých věrných ohněm své lásky.