Církev obvykle neslaví narozeniny svatých, ale spíše den jejich narození pro nebe tj. smrt, ale vyjímku tvoří pouze narození Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Životopis těchto dvou je také uveden přímo v Písmu sv. a především o Panně Marii ale i o Janu Křtiteli vydává pochvalné doporučení sám Pán Ježíš: “ Není většího muže, který se zrodil ze ženy nad Jana Křtitele.“1/Zamysleme se nad počátkem života sv. Jana Křtitele a každého dítěte věřících rodičů: Rodiče si mají uvědomit, že při početí dítěte spolupracují na Božím stvořitelském díle. Alžběta a Zachariáš jako rodiče Jana Křtitele byli z kněžského Aronova rodu a byli to lidé věřící a spravedliví, proto mohli předat dítěti to nejlepší ze svých dědičných vlastností. To co dnes říkají lékaři, platilo i tehdy, že na dítě působí dědičnost, prostředí a výchova. Jan měl prostředí výborné: matka se těšila na dítě, modlila se za něj, v duši a nitru Alžběty nebyly nějaké světské a přízemní myšlenky a přání, ale Boží řád a to se přenášelo i na dítě. Toto vše platí i dnes o matce čekající dítě a proto můžeme všeobecně říci: “ Řekni mi maminko čekající dítě co čteš, co posloucháš, jak se chováš, jak se modlíš, jak chodíš do kostela a já ti povím jaké tvé dítě bude. Proto praví lékařka Růžena Rafajová říká, že nám vyrůstá spousta neurotických dětí a až 50% v 5 letech neumí souvisle mluvit. Bohu díky, že také mnoho matek žije život krásný ve víře a lásce, že potom jejich synové v těchto červnových dnech mohou přijímat svěcení kněžské, že jejich dcery vstupují do kláštera, že jiní synové a dcery se čistým způsobem připravují na svátostné manželství. 2/ Zachariáš a Alžběta se ptali: “ Co z toho našeho dítěte asi bude?“ Podobně i každá věřící matka, každý otec si dávají stejnou otázku, když se jejich dítě narodí. O Janu Křtiteli to již víme. Byl naplněn milostí ještě dříve než se narodil, byl na vychování snad v klášteře Esenů u Mrtvého moře a tak se mohl stát velkou osobností víry, pravdy a lásky, ale i statečnosti a pokory, hlasem volajícího na poušti, připravovatelem cesty Ježíši Kristu.3/ Na otázku co z toho našeho dítěte bude si mohou dát rodiče sami odpověď: Pokud chceš, aby se z tvého dítěte stalo dítě Boží pak ho přijmi jako Boží dar a než se narodí připrav mu prostředí víry, lásky, modlitby, radosti, klidu v těle matčině i v rodině. Po narození ať se setká s Ježíšem jako Jan a na křtu obdrží milost Božího nadpřirozeného života, ať je od útlého věku vedeno k Bohu Otci, k Ježíši, k Marii, ať je uváděno do kostela, k osvojení si života modlitby i lásky k Bohu a bližnímu. Ať se mu dostane hlavně příkladu křesťanského života od rodičů, kněze, společenství v kostele. Potom je velká naděje, že z něho bude dobrý křesťan. Jak je to vždy krásné, když rodiče vedou už zcela malé děti do kostela, když jdou sami ke stolu Páně a a děti své berou sebou a drží je na rukou a kněz jim může požehnat. Vzpomínám jak v Praze u sv. Víta se krásně a nahlas modlili Otče náš malí chlapečkové. 4/ Alžběta a Zachariáš nebyli sobečtí a proto Bůh byl vždy na prvním místě v jejich životě, spolupracovali s milostí Boží a plnili poslání Boží ve výchově dítěte a proto mohl jejich syn vyrůst v muže, který dovedl říci vzhledem ke Kristu: „On musí ve mně růst, já se musím menšit.“ To je program i pro věřící rodiče, zejména těch kteří na křtu slibovali, že budou vychovávat dítě ve víře a budou mu dávat příklad křesťanského života a povedou dítě ke konání dobrých skutků a odvracení se od zla hříchů. Jan Křtitel volá i dnes k nám: i když jsme zatím šli jinými cestami, i když jsme nenaplnili rodičovské sliby vůči víře, můžeme se změnit, obrátit se a to od světa k Pánu Ježíši, k životu podle evangelia. Ježíš nepřišel lidi odsoudit, ale spasit, nepřišel volat spravedlivé, ale hříšníky.Každý z nás jsme jako Jan na křtu dostali jméno svatého. Měli bychom tohoto svatého znát, jeho příkladem se řídit, prosit o jeho přímluvu. Všichni však máme jméno křesťan po Ježíši Kristu. Sv.Pacián řekl.: “ Křesťan je mé jméno, katolík příjmení. “ Dělejme tomuto jménu čest jako Jan Křtitel. Vždyť co řekl Ježíš o Janu Křtiteli platí i o nás.: “ Jan je velký, ale i ten nejmenší v království nebeském je větší než on.“, tj. každý pokřtěný, protože je účasten zázraku vzkříšení Ježíšova. Prosme proto na závěr: Sv. Jane křtiteli ať pronikne do našich duší Tvůj hlas pravdivý i přísný, ale z lásky a k našemu dobru časnému i věčnému a ať se odhodláme změnit svůj život, abychom žili v milosti po dobré svaté zpovědi a pak abychom kráčeli s Ježíšem po jeho úzké cestě života, která nás dovede do nebeského domova. Amen.
Hlavní nabídka
- Úvod
- Výběr z kázání P.Rudolfa Preye
- Články a fotogalerie
- Fotogalerie Poratrum
- Články – Lenešice
- Aktivity farnosti
- Stavební opravy a projekty
- Historie
- Církevní dokumenty
- Dekret o ekumenismu
- Prohlášení o náboženské svobodě
- Dekret o službě a životě kněží: Presbyterorum Ordinis
- Konstituce o posvátné liturgii (Sacrosanctum Concilium)
- Věroučná konstituce o Božím zjevení: Dei Verbum
- Konstituce „Lumen gentium“ – o církvi
- Pastorální konstituce o církvi „Gaudium et spes“
- Prohlášení o vztahu církve k mimokřesťanským náboženstvím
- Dekret o východních katolických církvích
- Prohlášení o křesťanské výchově
- Dekret o kněžské výchově
- Dekret o misijní činnosti církve: Ad gentes
- Dekret o pastýřské službě biskupů v církvi
- Dekret o přizpůsobené obnově řeholního života
- Dekret o společenských sdělovacích prostředcích
- Dekret o apoštolátu laiků
- Exhortace papeže Františka Evangelii gaudium
- Kostely a kaple
- Duchovní slovo
- Katecheze věroučné
- Náš svět
- Co je člověk
- Pohled do nitra člověka
- Křest sv. – svátost znovuzrození
- Nejsvětější Trojice Boží
- Ježíš Kristus – pravý člověk
- Ježíš Kristus – pravý Boží Syn
- Milost Boží – základ nadpřirozeného života
- Vykoupení – Vykupitel
- Jak to může Bůh připustit? O utrpení.
- Kristovo zmrtvýchvstání
- Odkud čerpá církev své učení?
- O Písmu svatém Nového zákona podrobněji
- Rozum jako cesta k poznání Boha
- Církev Kristova – Boží lid a tajemné tělo Kristovo
- Církev v dějinách a její organizace
- Poslání církve a známky pravé církve
- Rozdělená církev a misijní poslání církve
- Přínos církve kultuře a některé stinné stránky v dějinách
- Náboženství ostatní
- Panna Maria, matka Boží a matka církve
- Stav řeholní v církvi
- Svátost biřmování – Ducha svatého
- Svátost smíření (pokání)
- Svátost oltářní – eucharistie
- Svátost pomazání nemocných
- Svátost svěcení kněží
- Svátost manželství
- Proč uctíváme Srdce Ježíšovo?
- Člověk potřebuje řád
- Poslední věci člověka – eschatologie jednotlivce
- Místo a stav věčné blaženosti a zavržení
- O duchových bytostech – andělech
- O očistci
- Křesťanská budoucnost – znovupříchod Krista
- Všeobecný soud, proměna světa, vzkříšení
- Osud, náhoda nebo Boží Prozřetelnost?
- Společenství svatých
- O žehnání, svěcení, křesťanských zvycích a symbolech
- Panna Maria v dějinách spásy – májové promluvy P.Rudolfa Preye
- Růžencová tajemství
- Radostný růženec
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala I.
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila I.
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila II.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila I.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila II.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala I.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala II.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla I.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla II.
- Bolestný růženec
- 1. tajemství: který se za nás krví potil I.
- 1. tajemství: který se za nás krví potil II.
- 2. tajemství: který byl bičován
- 3. tajemství: který byl trním korunován
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž I.
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž II.
- 5. tajemství: který byl ukřižován I.
- 5. tajemství: který byl ukřižován II.
- Slavný růženec
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal I.
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal II.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil I.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil II.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal I.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal II.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal I.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal II.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval I.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval II.
- Radostný růženec
- Zjevení Panny Marie ve Fatimě – májové promluvy P. Rudolfa Preye
- Katecheze mravoučné
- Ovládání sama sebe
- Co ovlivňuje lidské skutky?
- Vnitřní hlas Boží – svědomí
- O hříchu
- Nectnosti – neřesti (hlavní hříchy)
- Křesťanské ctnosti
- Zákon přirozený – zákon Boží
- 1. Boží přikázání: O víře
- 1. Boží přikázání: O naději
- 1. Boží přikázání: O lásce k Bohu a bližnímu
- 1. Boží přikázání: Skutky blíženské lásky
- 1. Boží přikázání: O nábožnosti a modlitbě
- 1. Boží přikázání: O pověře, modloslužbě, spiritizmu
- 2. Boží přikázání: Nevezmeš jméno Boží nadarmo
- 3. Boží přikázání: pamatuj, abys den sváteční světil
- 4. Boží přikázání: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl
- 4. Boží přikázání: život v rodině
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ – pokračování
- 6. Boží přikázání: Nesesmilníš
- 6. a 9. Boží přikázání. Nepožádáš manželky bližního svého
- 7. a 10. Boží přikázání. Nepokradeš. Nepožádáš majetku svého bližního
- 7. a 10. Boží přikázání: Nepokradeš. Sociální řád a spravedlnost
- 8. Boží přikázání: Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému
- O církevních přikázáních
- Oratio Dominica – rozjímání nad modlitbou Otče náš
- Ave Maria – rozjímání nad modlitbou Zdrávas Maria
- Beatitudines – rozjímání nad Ježíšovými blahoslavenstvími
- Katecheze věroučné
- Přípravy
- Odkazy


