Slavnost Nanebevstoupení Páně “ B „

2. 05. 2018

V církevním roce se většinou slaví slavnost Nanebevstoupení Páně v měsíci květnu, kdy se uctívá Panna Maria. Panna Maria nám může pomoci správně pochopit nanebevstoupení Páně. Především je rozdíl v tom, že Panna Maria byla vzata do nebe silou Boží, kdežto Pán Ježíš vstoupil do nebe vlastní silou jako Boží Syn. Maria dobře pochopila, že nanebevstoupení je vyvrcholením vykupitelského poslání Pána Ježíše. Ježíš proto přišel na naši zem a přijal lidské tělo, aby lidi spasil a to životem, smrtí a vzkříšením. Ježíš přišel na naši zem, aby lidi zasažené dědičným hříchem a jeho následky napravil a obnovil. A to Ježíš učinil tím, když svou smrtí a vzkříšením zvítězil nad hříchem a smrtí a lidství bylo obnoveno.  Ježíš svým nanebevstoupením vzal toto obnovené lidství definitivně do nebe a dal právo i nám, abychom byli přijati do nebe a abychom i na zemi měli úctu k lidství, které Ježíš obnovil a které je určeno pro vzkříšení a život věčný v nebi. Na Marii se příslib Ježíše, že člověk obnovený Ježíšem ve křtu a posvěcen milostí Boží bude se podílet na slávě v nebi. Jako první z lidí byla vzata do nebe právě Panna Maria. Ježíš svým výrokem “ odcházím, abych vám připravil místo v nebeském domově, tam je pro vás mnoho příbytků“ ukázal, že člověk má nárok být také s tělem a duší v nebi, i když musí jako Ježíš trpět a projít branou smrti.  I touto cestou prošla Maria, protože nebyla zbavena utrpení ani smrti. a to je radost všech křesťanů, že Ježíš otevřel lidem nebe a to nejen pro duši, ale i pro vzkříšené tělo. Ježíš vlastně již po svém vzkříšení byl v nebi ve slávě a po dobu 40 dní se jen zjevoval z nebe. A 40. den se jen slavnostním způsobem a viditelně vzdálil od svých učedníků z hory Olivové u Jeruzaléma, aby si uvědomili, že bude o Boha a viditelně přííijde až na konci věků. Aby se jeho učedníci nebáli být sami, slíbil jim, že s nimi bude “ až do skonání světa “ a to zejména v církvi, kterou ustanovil, ve svých svátostných znameních, tehdy když se bude předčítat Písmo sv., když se dva nebo tři budou modlit v jeho jménu, když se bude prokazovat skutek lásky k bližnímu. Když Ježíš viditelně odešel do nebe, tím více a na mnoha místech bude zde na zemi v síle Ducha sv., tedy v síle Ducha svého a Ducha svého Otce. Jestliže Ježíš žehnal učedníkům než odešel, tak aby je posílil v této víře, že bude s nimi v síle svého svatého Ducha a tato víra pak naplňovala učedníky radostí. Maria dobře pochopila, že nebeské království už začíná na této zemi a především uprostřed církve, proto ji vidíme po nanebevstoupení Pána Ježíše uprostřed církve, kde se živila její víra a láska k Ježíši Kristu přítomného v síle Ducha svatého. Stejný duchovní účinek přítomnosti Ježíše vzkříšeného uprostřed církve má být pro všechny věřící a vede k intenzivnímu životu až k heroické snaze po svatosti jak dokazují mnozí svatí mužové a ženy. Nanebevstoupení Ježíše neznamená tedy pro věřícího, že je Pán někde daleko, ale že Pán vstoupil do nové skutečnosti, do Boží skutečnosti a že se stal slavným vítězem a králem nebe a země, což také značí výraz “ sedí po pravici Otcově“. Proto pro věřícího znamená žít zde na zemi, s Ježíšem Kristem kralovat a očekávat definitivní přijetí nebeského království v nebi a proto se věřící modlí: “ Tvou smrt zvěstujeme, Tvé vzkříšení vyznáváme, na Tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste. Amen.“