Slavnost Ježíše Krista Krále “ B „

Již minulou neděli jsme četli z Písma sv. o konci světa a tuto neděli jsme četli z evangelia, že konec světa bude spojen s druhým příchodem Ježíše Krista. Dnešní poslední nedělí v církevním roce si chceme uvědomit, že tím přicházejícím Ježíšem na konci světa je Ježíš Kristus Král – Král Králů a Pán Pánů. V této konečné podobě Ježíšovy slávy a královské důstojnosti jsme Ježíše mohli spatřit duchovním zrakem při čtení z knihy Zjevení sv. Jana. 1/ Ježíš tam byl představen jako vládce nad pozemskými králi, 2/ Ježíš tam byl představen jako král života, který zvítězil nad smrtí svým vzkříšením, 3/ Ježíš tam byl představen jako král nejvyšší lásky k lidem, který z lásky přijal hříchy všech lidí na kříži, 4/ Ježíš tam byl představen jako král stvoření světa i král dějin a konce světa. Na takového Ježíše Krista my stále čekáme a proto se modlíme vždy po proměňování “ na Tvůj příchod čekáme Pane Ježíši Kriste.“A Pán Ježíš nás žádá, abychom v něho věřili, že “ je svědek hodný víry“. Všechny tyto tituly Ježíši jistě patří a v Ježíši se naplní až při jeho druhém příchodu v jeho viditelné podobě. Než se toto uskuteční je zde na zemi doba Ježíšovy církve – putujícího lidu Božího. V této církvi zůstává také Ježíš pro své věřící a pro všechny lidi králem, ale zatím trochu zahaleným než při svém druhém příchodu. Ježíš zatím zůstává králem tak jak stál před Pilátem: králem Božího života, Boží pravdy, Boží lásky a Boží pokory. Jeho království není z tohoto světa, jak sám řekl. Jeho království však má pronikat tento svět. Ježíš jako král této dějinné epochy nechtěl a nechce svrhnout krále či prezidenty a vlády, nechce mít vůbec světskou moc, která se prezentuje armádou, zbraněmi, vojenskými pakty. Jakým chce tedy Ježíš být nyní králem? Chce kralovat na prvním místě v lidských srdcích- duších: svou Boží pravdou, která však zahrnuje všechny oblasti lidského života, svou Boží láskou, která radikálně proměňuje a zušlechťuje lásku lidskou, chce kralovat svými duchovními hodnotami a ctnostmi jako pokorou, tichostí, čistotou, milosrdenstvím, obětavostí, službou a dalšími. Takto chce Ježíš kralovat především svým členům církve – bratřím a sestrám, i když jsme chudí, nemocní, prostí anebo vykonáváme ve společnosti různá povolání. Vůči všem ostatním Ježíš kraluje tak, že před nimi stojí jako před Pilátem a vede s nimi rozhovor Boží lásky. Ježíš jim kraluje, i když je od nich odsuzován, odmítán, vydáván k ukřižování. Ano a to dokonce hlavně, Ježíš v této dějinné době kraluje z dřeva kříže. Kdyby se nás tedy někdo zeptal: ukažte nám vašeho Ježíše Krále, pak mu nebudeme ukazovat nějaký svatý obrázek, kde je Ježíš s královskou korunou či papežskou tiarou, ale ukažme mu Ježíše na kříži. Ať někdo chce nebo nechce, ať někdo Ježíše přijímá s vírou nebo ho odmítá, každý bude jednou patřit na Ježíšův kříž. Všichni jsme totiž smrtelní a všichni jsme hříšníky. Jen Ježíš jako král nebe a země vzal na kříž všechny hříchy i všechnu smrt lidí – a zvítězil nad nimi svým vzkříšením. Proto kraluje i v této dějinné době, ale jeho království není panování a moc, ale služba lásky. Svou milostí z kříže působí na lidské duše, aby uvěřily a sklonily se pod královské jho jeho Boží lásky a staly se svobodnými a neotročily dále tělu, světu a ďáblu. My, kteří jsme již přijali jho jeho Boží lásky a svobody a rádi za Ježíšem – králem ukřižovaným a vzkříšeným po celý rok přicházíme a dostáváme od něho milost nad milost, abychom také byli v královské důstojnosti Ježíšově, čekejme zároveň ve víře na našeho milovaného Pána Ježíše v jeho královské kráse a slávě jak to říkáme při každé mši sv. “ na Tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.“ Amen.