Nanebevstoupení Páně “ C „

Chceme dnes rozjímat o nanebevstoupení Pána Ježíše Krista. To co jsme četli ze Skutků apoštolů 1,1-11 se odehrálo na hoře Olivové. Ježíš chtěl ukončit své viditelné působení na naší zemi mocně vnímatelným způsobem, aby viděli jak stoupá vzhůru “ až jim ho oblak vzal z očí.“ Pravděpodobně byli přítomni na hoře Olivové nejen apoštolové, ale i učedníci včetně žen. Nebylo to lehké loučení pro apoštoly a učedníky a proto všem museli andělé oznámit, že Ježíš bude nyní v nebi, ale zase přijde. Aby poslechli Ježíše a připravovali se v Jeruzalémě na seslání Ducha svatého. U sv. Marka čteme, že v nebi Ježíš zasedl po Boží pravici. To znamená, že Ježíš teprve v nebi se stal králem nebe a země jak to prohlásil před Pilátem  –        „mé království není z tohoto světa.“ Je to království věčné! Pro Ježíšovy učedníky i pro nás jsou některé skutečnosti vyplývající z Ježíšova nanebevstoupení důležité: 1/ Ježíš vzal do nebe i lidskou přirozenost, i když oslavenou a tím ukázal na drahocennost lidské přirozenosti, která je určena ( jako proměněná ) k věčnému životu v nebi. Tedy i naše přirozenost.  2/ Ježíš dříve než odešel do nebe řekl útěšná slova, že nám lidem jde připravit místa, že v domě nebeského Otce je mnoho příbytků a do tohoto domova vede jediná cesta a to skrze Ježíše Krista. “ Já jsem cesta, pravda a život.“ 3/ Ježíš řekl, že je mu dána všechna moc na nebi i na zemi. Jaká moc? Především moc lásky Boží spasit všechny lidi, proto s touto mocí byli pověřeni učedníci získávat pro spásu lidi všech národů, učit je plnit Ježíšovo učení nového zákona a křtít je ve jménu Nejsvětější Trojice – ve jménu Otce, Syna i Ducha sv. 4/ Ježíš je od chvíle nanebevstoupení svrchovanou hlavou církve jak jsme četli z listu sv. Pavla Efesanům 1,17 – 23. Petr a jeho nástupci papežové jsou jenom pokornými viditelnými zástupci hlavy církve Ježíše Krista. Správně to na začátku svého působení zdůraznil papež František, že oslava patří Ježíši Kristu.       5/ Ježíš slíbil apoštolům a učedníkům, tedy i nám, že jim pošle z nebe Ducha Pravdy, Ducha Utěšitele, Ducha svatého, tj. Ducha Boha Otce i Pána Ježíše.  Proto mohl Ježíš říci, že je to pro nás lidi lepší, že odchází viditelně a abychom se z toho radovali. Proč? Protože jako viditelný v těle mohl by být Ježíš pouze na jednom místě, ale jako Duch svatý Ježíš je všude přítomen, na celém světě a lehce vstupuje do duší a srdcí lidských, když ho člověk neodmítne – do tisíců a milionů lidí. Duch svatý – Ježíšův – také nám umožňuje, abychom v projevech lásky k jakémukoliv člověku, hlavně nemocnému, trpícímu či jinak potřebnému pomohli a tak se setkávali s Ježíšem, protože Ježíš jako Duch sv. se s nimi identifikuje. 6/ Právě Duch svatý je naplněním Ježíšova slibu: “ Hle já s vámi jsem až do konce světa.“ Ježíš s Duchem sv. je přítomen ve svátostech, ve společenství víry a lásky, v Božím slově nebo kde jsou dva nebo tři v jeho jménu. Může někdo Ježíši jako Duchu sv. ublížit? Nikoliv. Může mu někdo zabránit, aby kraloval svou milosrdnou láskou na celém světě? Nikoliv. Může mu někdo zabránit, aby zachránil a spasil lidi? Nikoliv. I když zlý duch vede určitý boj proti Ježíši tím, že se snaží zatvrzovat a kazit lidské duše, ale v tomto boji Ježíšův Duch svatý vítězí, často až v hodině smrti člověka. 7/ Ježíš slíbil apoštolům, učedníkům i nám, že přijde znovu ve slávě a moci s anděly z nebe, ale až na konci dějinné epochy jako král slávy, jako soudce světa, jako Pán Pánů a Král Králů, aby učinil vše nové: novu zemi a nové nebe! Proto je třeba za toto vše všemohoucímu Bohu děkovat a radovat se z toho jak to budeme konat v prefaci dnešní slavnosti a jak to budeme říkat po “ proměňování“: Tvou smrt zvěstujeme, Tvé vzkříšení vyznáváme, na Tvůj příchod čekáme Pane Ježíši Kriste.“ Amen.