Květná neděle “ A „

1/ Vjezd Pána Ježíše do Jeruzaléma: Slyšeli jsme úryvek z evangelia sv.. Matouše o vjezdu Pána Ježíše do Jeruzaléma. Lidé očekávali od Ježíše, že něco velkého v Jeruzalémě vykoná. Mnozí si mysleli, že se stane novým králem, že vyžene nenáviděné okupační vojáky z Říma, mnozí věřili, že se stane novým náboženským vůdcem proti zkorumpované náboženské vrchnosti velekněží. Proto slavnostně Ježíše vítali, prostírali před něj pláště, mávali mu ratolestmi, provolávali mu Hosana. Vše však bylo také sledováno vládní a náboženskou mocí velerady. Málokdo z aktérů Ježíšova vjezdu čekal to co znal jenom Ježíš sám: že v Jeruzalémě naplní své poslání utrpení a smrti pro spásu všech lidí. My věřící to již víme a proto si připomínáme Ježíšův vjezd už s jinými myšlenkami tím, že držíme v rukou ratolesti, chceme tím vyjádřit, že s vírou přijímáme Ježíšovo utrpení a smrt a sami chceme umět s Ježíšem kráčet na naší křížové cestě životem pro spásu svou i druhých lidí jak si to Ježíš přál, když řekl: “ Kdo chce být mým učedníkem, zapři sám sebe a vezmi svůj kříž a následuj mne.“ Nechceme do Ježíše a jeho církve vkládat mylné představy tehdejších Židů: aby Ježíš a jeho církev byla mocností světského typu, ale chceme Ježíše a jeho církev vidět jako zprostředkovatelku spásy tj. věčného života a pro tento krásný Boží dar sloužit druhým lidem podle slov Pána Ježíše: “ Nepřišel jsem, aby mi bylo slouženo, ale abych sloužil.“ Ať tyto posvěcené ratolesti nám toto naše předsevzetí připomíná i doma po celý rok. Vyjděme proto nyní v pokoji za Kristem.                                                                                                                                                                                                                                       2/ Uvedení do pašijí podle Matouše: Pašije neboli zpráva o utrpení a smrti Pána Ježíše jsou nejstarší písemnou zprávou Nového zákona a vznikly hned brzy po zmrtvýchvstání Pána Ježíše. Nechceme je poslouchat jenom jako zprávu historickou o Ježíšovi, ale zároveň ji aplikovat i na náš život. Chceme si uvědomit, že Ježíš je na mnoha místech odsuzovaný i dnes, i dnes je Ježíš tupený, trpící, osamocený. Ježíš je representantem dobra Božího a to není i dnes v módě, často je dobro Ježíšovo vyčítkou zlu a proto zlo nenávidí dobro a svatost Boží v Ježíši. Tak jako byli na křížové cestě Ježíše dobří a věřící lidé jako ženy ů- matka Maria, Zuzana, Jana Veronika, Marie Kleofášeova, Salome nebo muži jako apoštol Jan, Nikodém, Josef z Arimatiie tak jsou i dnes muži a ženy, kteří jsou věrní Ježíšovi a jeho církvi. Ježíš nám pro tuto cestu zanechal sám sebe ve svátostných znameních chleba a vína při poslední večeři a v této Ježíšově síle můžeme i dnes být na naší křížové cestě silní jako Ježíš. Dokonce nám Ježíš slibuje, že naše cesta křížová bude lehká a sladká. Jako vyznamenal Ježíš věrnost žen i mužů na křížové cestě především tím, že se jim zjevil po svém vzkříšení tak i v dnešní době Ježíš dává více pocítiti svou přítomnost těm, kteří s ním vrně kráčí po křížové cestě svého života.  Ať pašije neboli utrpení a smrt Pána Ježíše nám ukážou zlobu lidí zasažených hříchy, ale ať v Ježíši poznáme mnohem větší dobro lásky Boží, o které Pán Ježíš řekl, že “ nemá větší lásku než ten, kdo dává život za své přátele.“Ať naslouchání pašijím posílí naši víru v Pána Ježíše a také naší lásku k Ježíši, abychom mohli se upřímně na závěr modlit: Ježíši tichý a pokorný srdcem učiň srdce naše podle srdce svého. Otevřme nyní svá srdce a naslouchejme této posvátné četbě pašijí podle sv. Matouše.