6. neděle velikonoční “ C „

5. 05. 2019

Blížíme se ke dni, kdy Pán Ježíš po 40 dnech svého zjevování po vzkříšení vstoupí do nebe. Ježíš po 40 dní utvrzoval víru apoštolů a učedníků, aby dal naději těm, kdo uvěří a budou pokřtěni, že budou mít život věčný a budou také vzkříšeni. I my věřící jsme se 40 dní po vzkříšení Pána Ježíše posilovali ve víře, naději a lásce k Ježíši Kristu.  Sv. Pavel zdůrazňoval, že kdyby Ježíš nevstal z mrtvých, byla by marná naše víra, “ ale Kristus skutečně vstal a zjevil se mnohým.“ Komu se Ježíš zjevil to vypočítává sv. Pavel v 1. listě ke Korinťanům v 15. kapitole 1 – 8 verš. A sv. Ambrož zase napsal: Kdyby Kristus nevstal z mrtvých kvůli nám lidem, pak neměl vůbec důvod vstávat z mrtvých. Připomeňme si pravdu víry: že totiž Ježíšovo vzkříšení je nová existence proměněného a oslaveného těla, krásného, nepodléhajícího utrpení, smrti, hmotě, prostoru a času, ve kterém duše vládne nad tělem. Není to tedy jako když Ježíš vzkřísil mládence z Naimu nebo dceru Jairovu či Lazara. Tito vzkříšení žili pouze pozemským a lidským životem. Ježíšova vzkříšená podoba je lidským očím neviditelná, jen komu se Ježíš chtěl zjevit tomu se dal vidět.Tento Ježíš neviditelný zůstává s námi v církvi a my se s ním setkáváme ve víře a lásce. Proto jsem četl v evangeliu sv. Jana, kde Ježíš říká: “ Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo  a můj Otec ho bude milovat… Kdo mě nemiluje, nezachovává moje slova.“ Připomeňme si, kdy a jak se můžeme ve víře a lásce setkávat s Ježíšem vzkříšeným: 1) Setkáváme se s Ježíšem ve víře a lásce v jeho slově “ když se předčítá Písmo sv., sám Ježíš nás oslovuje“ jak sám slíbil “ já s vámi budu až do skonání tohoto světa.“                                                                                                                                                  2) Setkáváme se s Ježíšem ve víře a lásce v jeho církvi, která je místem Ježíšovy přítomnosti v Duchu a v pravdě. Církev je viditelné znamení Ježíšovy přítomnosti – tajemný Kristus v dějinách. Proto jsem četl: „Přímluvce Duch sv., kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno co jsem vám řekl.“                                                                                                                                                                                                                                                                                             3) Setkáváme se s Ježíšem ve víře a lásce v jeho svátostech, které ustanovil, abychom se s ním setkávali a to hlavně v oběti večeře Páně a sv. přijímání. Také ve svátosti smíření – sv. zpovědi, aby byl Ježíš naším milosrdným lékařem duše, dárce pokoje, jak jsem četl: Pokoj svůj zanechávám vám, svůj pokoj vám dávám, ne ten jako dává svět.“                                                                                                                                                                                                                                                           4) Setkáváme se s Ježíšem ve víře a lásce, když věříme, že je mezi námi jako vzkříšený Pán, když se shromažďujeme v jeho jménu a modlíme se jak on řekl. “ Kde jsou dva nebo tři ve jménu mém, jsem uprostřed nich.“                                                   5) Setkáváme se s Ježíšem ve víře a lásce, když konáme skutek milosrdné lásky k člověku nemocnému, hladovému, žíznivému….nevědomému, zoufalému….jak sám Pán Ježíš řekl: “ cokoliv jste učinili jednomu z mých bratří mě jste učinili.“ Tento Ježíš vzkříšený nás chce naplňovat radostí, štěstím a pokojem, protože kde je Ježíš tam je království Boží. “ Království Boží je mezi vámi“ a sv. Pavel dodává: “ V něm ( Ježíši Kristu) žijeme, pohybujeme se a jsme“ a  také     “ již nežiji já, ale žije ve mě Kristus.“ Kdo je takto spojen s Ježíšem, ten se nechvěje a neděsí, ten opravdu žije plným životem a žije rád, protože ví, že život je pro něj Kristus a smrt je zisk. Člověk spojený ve víře a lásce s Ježíšem, spolupracuje na proměně světa vším co koná, vším co trpí, aby byl svět více Boží.  Zde na světě je tedy posláním křesťana proměňovat prostředí nevěry, hříchu, bezbožnosti, duchem Krista Ježíše tj. jeho láskou a pokojem a tak připravovat celou zemi na příchod Pána. Proto se ve velikonoční víře modlíme při každé mši sv.: “ Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme Pane Ježíši Kriste.“ Křesťan ví, že má naději, protože Ježíš, který ho předešel do nebe mu tam připravil místo jak slíbil: „V domě mého Otce je mnoho příbytků, jdu vám tam připravit místo.“ Křesťan má naději, že Ježíš opět přijde jak jsem četl: „Odcházím a zase k vám přijdu“ Proto křesťané rádi žijí pro Ježíše a pro druhé lidi, ale jsou také připraveni odejít z tohoto viditelného světa a vidět Pána tváří v tvář. Křesťan volí vždy tady na zemi úzkou cestu v plnění učení a přikázání Božích a Pána Ježíše. Křesťan netruchlí proto, že Ježíš odešel do nebe, protože ví, že v Duchu sv. zůstává zde na zemi, v církvi, v kostele Ježíš Kristus vzkříšený stále. V době velikonoční jsme 40 dní následovali Ježíše vzkříšeného a učili se radostné naději žít jako noví lidé ve víře a lásce k Ježíši Kristu. Jen kdo má tuto víru a lásku, může mít také i pravou velikonoční radost. Amen