Dnešní evangelium nám předložilo otázku o spravedlnosti z pohledu Starého a Nového zákona. Mám videokazetu o Desateru Božích přikázání, kde Mojžíš přijímá od Boha desky přikázání na hoře Sinaj. Kdo z Božího lidu starozákonního zachovával tato přikázání mohl být označen za spravedlivého. Na příklad byl jím spravedlivý Job nebo Jáchym a Anna atd. Chceme si uvědomit, že kromě toho, že Bůh předal Boží přikázání na deskách, Bůh vepsal tento zákon také do lidských duší, do lidského svědomí, což učí u teologové a Katolický katechismus. Toto platí až do dneška. Každý člověk by mohl a měl zachovávat Boží přikázání, vždyť sv. Augustin správně říká, že žádost člověka po pravdě následuje hned po žádosti člověka po spravedlnosti. A přece lidé spíše volí často ze své svobody opak spravedlnosti, neplní Boží přikázání, ale jsou spíše bezbožní, volí raději hřích a smrt než život a spravedlnost jak jsme to slyšeli v prvním čtení. Zjednodušeně řečeno, je to jistě v důsledku pokažené lidské přirozenosti dědičným hříchem. Dnešní slova Pána Ježíše však nás znovu uvádějí v úžas tak jako žasli i tehdejší posluchači. Ježíš totiž učí a vyhlašuje ještě novou a vyšší spravedlnost. Ten technický výraz: „slyšeli jste, že bylo řečeno předkům“ znamená v biblickém chápání velké věci. Židé totiž se vyhýbali z úcty vyslovování jména Božího a proto, když Ježíš řekl slyšeli jste, že bylo řečeno předkům jakoby řekl: „ slyšeli jste, že řekl Bůh.“ A nyní on jako Boží Syn přidává nové učení o nové spravedlnosti. „ Ale já vám říkám.“ Učení o nové spravedlnosti je hlavně obsaženo v tzv. Horské řeči evangelia sv. Matouše v kapitolách 5 – 7, ale v nejširším slova smyslu v celém učení Pána Ježíše.Ježíšův učedník – a to jsme i my – má mít o mnoho dokonalejší spravedlnost než tu starozákonní nebo tu obecné lidskou zapsanou do lidského svědomí. Proč vlastně takový radikální požadavek nové spravedlnosti, proč je Ježíš podle našeho mínění tak přísný a náročný? Ve skutečnosti Ježíš nepřišel zrušit starozákonní zákon desatera a s tím spojenou spravedlnost, ale „ naplnit ji něčím novým“, cennějším. Ježíš totiž věděl, že spravedlnost ze zákona se často stává formalistickou, vypočítavou, farizejsky pokryteckou a pyšnou. Pod heslem „ navrch huj a vespod fuj“. Proto nazval Ježíš tehdejší spravedlivce pokrytci, dokonce obílenými hroby. Vnější dodržování norem spravedlnosti ještě nemusí být dokonalou spravedlností, ale pouze jistou vnější spravedlností, pod kterou se může skrývat mnohá neslušnost, pod vnější spravedlností se může skrývat mnohá nespravedlnost a bezpráví. Spravedlivý člověk často vidí jen sebe, je často bezcitný sobec.Ježíš proto učí a žádá novou spravedlnost a to není nic jiné než aby dodržování zákona Božího desatera se uskutečňovalo ve spojení s láskou k Bohu a bližnímu. Spravedlnost bez lásky může být také krutost a peklo. Spravedlnost s láskou je vycházející ze srdce a není to jen studená spravedlnost zákona, která nevidí člověka, ale naopak vidí na prvním místě člověka. Dejme si příklad. Člověk, který sice dává dary pro chudé, ale jen proto, aby byl chválen jako spravedlivý a ve skutečnosti třeba nemá o chudé ani zájem – to je jen vnější spravedlnost ne ta Ježíšova. Jestliže Ježíš chce novou spravedlnost pak nechce něco těžšího pro člověka, ale ve skutečnosti lehčího, lidštějšího, protože chce, aby nová spravedlnost byla umístěna v lidském srdci, v sídle lásky. Ježíš proto tak často mluví o svém srdci i o tom, že nám chce dát nové srdce, totiž své srdce, protože bez Ježíše, bez víry a lásky k němu nemůže nikdo dosáhnout dokonale té nové spravedlnosti. Bez Ježíše stěží lidé dosáhnou tu vnější spravedlnost a za tou novou budeme i my křesťané pokulhávat, protože platí Ježíšovo slovo: „ hledejte nejprve království nebeské a jeho spravedlnost ( tu novu ) a vše ostatní bude vám přidáno.“ „ Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho větší než farizejů a zákoníků do nebeského království nevejdete.“ Lidé jezdí do Lurd, kde se zjevila Panna Maria, aby tam zažili nějaký zázrak. Největším zázrakem je však vždy to když někdo změní své smýšlení a začne žít novou spravedlností, novým zákonem lásky, komu se tam uzdraví srdce.Tento zázrak však můžeme zakusit od Ježíše svátostného i v našem kostele, když znovu řekneme Ježíši své Ano, své Věřím, své Buď vůle tvá. Amen.
Hlavní nabídka
- Úvod
- Výběr z kázání P.Rudolfa Preye
- Články a fotogalerie
- Fotogalerie Poratrum
- Články – Lenešice
- Aktivity farnosti
- Stavební opravy a projekty
- Historie
- Církevní dokumenty
- Dekret o ekumenismu
- Prohlášení o náboženské svobodě
- Dekret o službě a životě kněží: Presbyterorum Ordinis
- Konstituce o posvátné liturgii (Sacrosanctum Concilium)
- Věroučná konstituce o Božím zjevení: Dei Verbum
- Konstituce „Lumen gentium“ – o církvi
- Pastorální konstituce o církvi „Gaudium et spes“
- Prohlášení o vztahu církve k mimokřesťanským náboženstvím
- Dekret o východních katolických církvích
- Prohlášení o křesťanské výchově
- Dekret o kněžské výchově
- Dekret o misijní činnosti církve: Ad gentes
- Dekret o pastýřské službě biskupů v církvi
- Dekret o přizpůsobené obnově řeholního života
- Dekret o společenských sdělovacích prostředcích
- Dekret o apoštolátu laiků
- Exhortace papeže Františka Evangelii gaudium
- Kostely a kaple
- Duchovní slovo
- Katecheze věroučné
- Náš svět
- Co je člověk
- Pohled do nitra člověka
- Křest sv. – svátost znovuzrození
- Nejsvětější Trojice Boží
- Ježíš Kristus – pravý člověk
- Ježíš Kristus – pravý Boží Syn
- Milost Boží – základ nadpřirozeného života
- Vykoupení – Vykupitel
- Jak to může Bůh připustit? O utrpení.
- Kristovo zmrtvýchvstání
- Odkud čerpá církev své učení?
- O Písmu svatém Nového zákona podrobněji
- Rozum jako cesta k poznání Boha
- Církev Kristova – Boží lid a tajemné tělo Kristovo
- Církev v dějinách a její organizace
- Poslání církve a známky pravé církve
- Rozdělená církev a misijní poslání církve
- Přínos církve kultuře a některé stinné stránky v dějinách
- Náboženství ostatní
- Panna Maria, matka Boží a matka církve
- Stav řeholní v církvi
- Svátost biřmování – Ducha svatého
- Svátost smíření (pokání)
- Svátost oltářní – eucharistie
- Svátost pomazání nemocných
- Svátost svěcení kněží
- Svátost manželství
- Proč uctíváme Srdce Ježíšovo?
- Člověk potřebuje řád
- Poslední věci člověka – eschatologie jednotlivce
- Místo a stav věčné blaženosti a zavržení
- O duchových bytostech – andělech
- O očistci
- Křesťanská budoucnost – znovupříchod Krista
- Všeobecný soud, proměna světa, vzkříšení
- Osud, náhoda nebo Boží Prozřetelnost?
- Společenství svatých
- O žehnání, svěcení, křesťanských zvycích a symbolech
- Panna Maria v dějinách spásy – májové promluvy P.Rudolfa Preye
- Růžencová tajemství
- Radostný růženec
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala I.
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila I.
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila II.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila I.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila II.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala I.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala II.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla I.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla II.
- Bolestný růženec
- 1. tajemství: který se za nás krví potil I.
- 1. tajemství: který se za nás krví potil II.
- 2. tajemství: který byl bičován
- 3. tajemství: který byl trním korunován
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž I.
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž II.
- 5. tajemství: který byl ukřižován I.
- 5. tajemství: který byl ukřižován II.
- Slavný růženec
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal I.
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal II.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil I.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil II.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal I.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal II.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal I.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal II.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval I.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval II.
- Radostný růženec
- Zjevení Panny Marie ve Fatimě – májové promluvy P. Rudolfa Preye
- Katecheze mravoučné
- Ovládání sama sebe
- Co ovlivňuje lidské skutky?
- Vnitřní hlas Boží – svědomí
- O hříchu
- Nectnosti – neřesti (hlavní hříchy)
- Křesťanské ctnosti
- Zákon přirozený – zákon Boží
- 1. Boží přikázání: O víře
- 1. Boží přikázání: O naději
- 1. Boží přikázání: O lásce k Bohu a bližnímu
- 1. Boží přikázání: Skutky blíženské lásky
- 1. Boží přikázání: O nábožnosti a modlitbě
- 1. Boží přikázání: O pověře, modloslužbě, spiritizmu
- 2. Boží přikázání: Nevezmeš jméno Boží nadarmo
- 3. Boží přikázání: pamatuj, abys den sváteční světil
- 4. Boží přikázání: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl
- 4. Boží přikázání: život v rodině
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ – pokračování
- 6. Boží přikázání: Nesesmilníš
- 6. a 9. Boží přikázání. Nepožádáš manželky bližního svého
- 7. a 10. Boží přikázání. Nepokradeš. Nepožádáš majetku svého bližního
- 7. a 10. Boží přikázání: Nepokradeš. Sociální řád a spravedlnost
- 8. Boží přikázání: Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému
- O církevních přikázáních
- Oratio Dominica – rozjímání nad modlitbou Otče náš
- Ave Maria – rozjímání nad modlitbou Zdrávas Maria
- Beatitudines – rozjímání nad Ježíšovými blahoslavenstvími
- Katecheze věroučné
- Přípravy
- Odkazy


