Současná doba se vyznačuje v oblasti vyučování mimo jiné názornému a obrazovému vyučování, což výrazně používal ve své pedagogické praxi i Jan Amos Komenský ( kniha Orbis pictus ). Jsou známy vyučovací cykly v různých oborech na videokazetách. Pán Ježíš byl vlastně už tehdy moderní, protože užíval při předávání svého učení často obrazů a příkladů ze života. I v dnešním evangeliu užívá Ježíš přirovnání svých učedníků – tedy i nás dnešních – k soli a k světlu. I když i dnes je někdy možno slyšet z medií o škodlivosti soli, je všeobecnou stálou pravdou, že sůl dodává jídlu potřebnou chuť. Kromě toho v lidovém lékařství se používá sůl jako kloktadlo s vodou, soli se používají při koupelích. Víme, že do Mrtvého moře, které je velmi slané se chodí lidé léčit koupáním. Stejně tak jako sůl v lidském životě mají být i křesťané tou složkou společnosti, která má přispívat ke zdravému jádru společnosti, dodávat společnosti “ dobrou chuť“ tj. přinášet ji hodnoty krásné, ušlechtilé i dobré. A je tomu skutečně tak, protože kde jinde než u křesťanů se žije vědomě podle Božího zákona – desatera Božích přikázání. Nedávno řekla jedna bývalá televisní redaktorka, že stále ve svém životě dodržovala desatero Božích přikázání nebo nedávno zemřelý spisovatel dětských knížek Jaroslav Foglar řekl, že nikdy ve svém životě nelhal. Ale křesťané jako sůl mají i tu vlastnost soli, že kde je něco živého, rána – pak tam sůl pálí. I křesťané ukazují do svědomí lidí na nemoc jednotlivce nebo společnosti, dalo by se říci pálí ve svědomí – a to nemusí ani nic říkat – jen svým důsledným křesťanským, zdravým životem. Jen tam, kde je nemoc poznána může se i léčit. A to křesťané také ukazují, že lékařem je Ježíš, který dává svůj lék – milost Boží, sílu k plnění Božích přikázání, která pak nejsou těžká. Ježíš ovšem ukazuje, že víra beze skutků se podobá soli zkažené, která se pak nehodí k tomu účelu, ke kterému je určeno. A to je důležité i pro naši dobu. Lidé po nás křesťanech požadují, abychom měli takovou víru, kde se slova nerozcházejí se skutky. Je třeba dnes obojího svědectví: nestydět se vyznat slovy, že jsme křesťané, ale hlavně skutky ukazovat, že žijeme podle křesťanských zásad. Děti na př. se nestydí za to, že žijí mravně čistě, manželé, že nepodléhají módní vlně rozvodů a potratů atd. Stejně jako o soli můžeme uvažovat s Ježíšem o světle. Televize by nemohla přenášet své přenosy pořady, kdyby předměty a osoby nebyly osvětleny silným světlem reflektorů. Tak také my křesťané bychom měli být osvíceni silným světlem Pána Ježíše, který se nazval světlem, tj. vlastně jeho láskou, jeho milostí, jeho svatostí, abychom byli vidět druhými lidmi. My totiž nemáme světu ukazovat sebe, ale Ježíše Krista v nás, tedy světlo Kristovo. Proto křesťané často užívají symboliky světla na př. při Hromnicích, kdy drží svíci hořící nebo svíci na Bílou sobotu anebo při křtu, případně při 1. svatém přijímání. Vždy tato svíce představuje Ježíše Krista a jeho světlo v nás. I 2. Vatikánský koncil nadepsal jeden dekret Světlo národů, ve kterém mimo jiné se píše, že všichni křesťané počínaje papežem, biskupy a kněžími, řeholníky i laiky – muži, ženami i dětmi mají být světlem národů a ohlásil všeobecné povolání ke svatosti. Skutečně – jen ten, kdo je více svatý, tím více svítí. Jedna kniha životopisů svatých se také nazývá příhodně Naše světla. Viděli jsme možná film o Janě z Arku – světici z Francie – a jistě v tomto filmu každý z nás mohl poznat, kdo byl světlem a kdo tmou. Jana z Arku byla rozhodně světlem, naopak chamtiví a pyšní, tvrdí hodnostáři byli tmou. Nestyďme se proto za to, že jsme solí a světlem, nestyďme se za to, že jsme křesťané, nestyďme se za to, že jsme ctnostní, hodní, dobří, svatí, vždyť kde je světlo tam je také život. A kdo na zemi bude ve světle Božího života ten jednou uvidí i ve světle Božím Ježíše tváří v tvář. Amen.
Hlavní nabídka
- Úvod
- Výběr z kázání P.Rudolfa Preye
- Články a fotogalerie
- Fotogalerie Poratrum
- Články – Lenešice
- Aktivity farnosti
- Stavební opravy a projekty
- Historie
- Církevní dokumenty
- Dekret o ekumenismu
- Prohlášení o náboženské svobodě
- Dekret o službě a životě kněží: Presbyterorum Ordinis
- Konstituce o posvátné liturgii (Sacrosanctum Concilium)
- Věroučná konstituce o Božím zjevení: Dei Verbum
- Konstituce „Lumen gentium“ – o církvi
- Pastorální konstituce o církvi „Gaudium et spes“
- Prohlášení o vztahu církve k mimokřesťanským náboženstvím
- Dekret o východních katolických církvích
- Prohlášení o křesťanské výchově
- Dekret o kněžské výchově
- Dekret o misijní činnosti církve: Ad gentes
- Dekret o pastýřské službě biskupů v církvi
- Dekret o přizpůsobené obnově řeholního života
- Dekret o společenských sdělovacích prostředcích
- Dekret o apoštolátu laiků
- Exhortace papeže Františka Evangelii gaudium
- Kostely a kaple
- Duchovní slovo
- Katecheze věroučné
- Náš svět
- Co je člověk
- Pohled do nitra člověka
- Křest sv. – svátost znovuzrození
- Nejsvětější Trojice Boží
- Ježíš Kristus – pravý člověk
- Ježíš Kristus – pravý Boží Syn
- Milost Boží – základ nadpřirozeného života
- Vykoupení – Vykupitel
- Jak to může Bůh připustit? O utrpení.
- Kristovo zmrtvýchvstání
- Odkud čerpá církev své učení?
- O Písmu svatém Nového zákona podrobněji
- Rozum jako cesta k poznání Boha
- Církev Kristova – Boží lid a tajemné tělo Kristovo
- Církev v dějinách a její organizace
- Poslání církve a známky pravé církve
- Rozdělená církev a misijní poslání církve
- Přínos církve kultuře a některé stinné stránky v dějinách
- Náboženství ostatní
- Panna Maria, matka Boží a matka církve
- Stav řeholní v církvi
- Svátost biřmování – Ducha svatého
- Svátost smíření (pokání)
- Svátost oltářní – eucharistie
- Svátost pomazání nemocných
- Svátost svěcení kněží
- Svátost manželství
- Proč uctíváme Srdce Ježíšovo?
- Člověk potřebuje řád
- Poslední věci člověka – eschatologie jednotlivce
- Místo a stav věčné blaženosti a zavržení
- O duchových bytostech – andělech
- O očistci
- Křesťanská budoucnost – znovupříchod Krista
- Všeobecný soud, proměna světa, vzkříšení
- Osud, náhoda nebo Boží Prozřetelnost?
- Společenství svatých
- O žehnání, svěcení, křesťanských zvycích a symbolech
- Panna Maria v dějinách spásy – májové promluvy P.Rudolfa Preye
- Růžencová tajemství
- Radostný růženec
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala I.
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila I.
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila II.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila I.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila II.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala I.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala II.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla I.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla II.
- Bolestný růženec
- 1. tajemství: který se za nás krví potil I.
- 1. tajemství: který se za nás krví potil II.
- 2. tajemství: který byl bičován
- 3. tajemství: který byl trním korunován
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž I.
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž II.
- 5. tajemství: který byl ukřižován I.
- 5. tajemství: který byl ukřižován II.
- Slavný růženec
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal I.
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal II.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil I.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil II.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal I.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal II.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal I.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal II.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval I.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval II.
- Radostný růženec
- Zjevení Panny Marie ve Fatimě – májové promluvy P. Rudolfa Preye
- Katecheze mravoučné
- Ovládání sama sebe
- Co ovlivňuje lidské skutky?
- Vnitřní hlas Boží – svědomí
- O hříchu
- Nectnosti – neřesti (hlavní hříchy)
- Křesťanské ctnosti
- Zákon přirozený – zákon Boží
- 1. Boží přikázání: O víře
- 1. Boží přikázání: O naději
- 1. Boží přikázání: O lásce k Bohu a bližnímu
- 1. Boží přikázání: Skutky blíženské lásky
- 1. Boží přikázání: O nábožnosti a modlitbě
- 1. Boží přikázání: O pověře, modloslužbě, spiritizmu
- 2. Boží přikázání: Nevezmeš jméno Boží nadarmo
- 3. Boží přikázání: pamatuj, abys den sváteční světil
- 4. Boží přikázání: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl
- 4. Boží přikázání: život v rodině
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ – pokračování
- 6. Boží přikázání: Nesesmilníš
- 6. a 9. Boží přikázání. Nepožádáš manželky bližního svého
- 7. a 10. Boží přikázání. Nepokradeš. Nepožádáš majetku svého bližního
- 7. a 10. Boží přikázání: Nepokradeš. Sociální řád a spravedlnost
- 8. Boží přikázání: Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému
- O církevních přikázáních
- Oratio Dominica – rozjímání nad modlitbou Otče náš
- Ave Maria – rozjímání nad modlitbou Zdrávas Maria
- Beatitudines – rozjímání nad Ježíšovými blahoslavenstvími
- Katecheze věroučné
- Přípravy
- Odkazy


