4. neděle adventní “ A „

Čtyři rozsvícené svíčky na adventním věnci oznamují, že adventní čas se již naplňuje – adventu je již nakrátko a blízko blizoučko štědrý den. Boží slovo nás dnes zavádí ke dvěma nejvzácnějším osobám dějin spásy a to k Panně Marii a svatému Josefovi. Proto jsou nejvzácnějšími  osobami, protože stáli nejblíže Vykupiteli Ježíši. Velikost těchto svatých – Marie a Josefa – zhodnotil sv. papež Jan Pavel II., který vydal encykliky o Panně Marii matce Vykupitele  a sv. Josefovi ochránci Vykupitele. Sv. Matouš na Marii vztahuje proroctví proroka Izaiáše 7,14 : “ Hle panna počne a porodí syna a dají mu jménu Emanuel, tj. Bůh s námi.“ I církev katolická stále potvrzuje toto pojetí sv. Matouše, na rozdíl od jiných církví. V tomto proroctví je obsaženo vysoké mravní smýšlení Boží o ženě a jejím panenství, které v době starozákonní i době dnešní je spíše opačné, kde žena je degradována jen na objekt erotiky. I když křesťané vždy měli ve vysoké úctě manželství, které Pán Ježíš povýšil na svátost, přesto vždy poukazovali na důstojnost příchodu na svět Ježíše – Božího Syna mimořádným způsobem a to zázračně z Ducha svatého. Bohužel, již někteří tehdejší Židé, kteří nechtěli v Ježíši uznat Božího Syna, rozšířili o Marii ty nejšpinavější pomluvy, jakoby Ježíš byl cizoložným nemanželským synem nějakého římského vojáka. I dnes, bohužel, je možno občas slýchat v nevěřících kruzích obdobné narážky, někdy i vtipy na Marii a její početí z  Ducha svatého. Přísloví říká správně“ “ Čistému je všechno čisté… a naopak.“ Všimněme si ještě vztahu Marie a Josefa, protože zejména nekatolické církve a různé sekty tvrdí, že prý Ježíš byl pravým synem Josefovým. Tomu odporuje i dnešní evangelium. Musíme si uvědomit, že tehdejší snoubenci nejednali jako mnohdy dnešní, kteří žijí již manželským životem, ale tehdy snoubenci se společně ukazovali pouze před lidmi a až teprve při svatbě byla snoubenka uvedena do domu svého snoubence. Maria a Josef byli spravedlivými snoubenci, navíc hluboce věřící, že zachovávali celý Boží zákon. Nejenom tedy není Ježíš synem Josefa, ale pro vznešené vyvolení Marie za matku Božího Syna, vytvořil Josef s Marií mimořádný typ manželství, kterému se říká podle sv. Josefa “ Josefské“, kdy ze svého vztahu vyloučili tělesné spojení a dali tak příklad, že ve vztazích velké Boží lásky je možné toto zřeknutí se. Panna Maria a sv. Josef jsou od chvíle prvních vánoc vzorem pro mnohé křesťany, pro dívky a chlapce, ženy a muže, aby nepropadli mravnímu hedonismu, ale aby povýšili lásku lidskou na lásku posvěcenou láskou Boží. Jestliže bychom se chtěli ptát proč v dnešní době a svobodné společnosti tak málo mládeže, ale i ostatních lidí přichází do kostela, pak platí odpověď Pána Ježíše: “ Blahoslavení čistého srdce, neboť budou vidět Boha.“Mravní uvolněnost, která je všemi sdělovacími prostředky často nejen předkládána, ale téměř vnucována, vzdaluje mladé i ostatní lidi od Boha. Nemravný člověk těžko přijímá Boží zákon a čistého Ježíše a když pak nemá sílu podle Ježíšova slova žít. Bylo by potřeba, aby znovu nastala výchova dětí a mládeže podle Božího zákona k mravní zdrženlivosti, sebezáporu, čistotě a panenství až do manželství, což církev vždy činila a činí. Ke stejnému vybízejí i moudří lékaři, zejména když se lavinovitě šíří nemoci.A ještě si všimněme Marie a Josefa jako svatých. Slovo svatý není v dnešní době také populární. Spíše naopak. V jedné světské populární písni se zpívalo: “ My nejsme svatí, svět se mění…“Ano, svět se měni, ale k horšímu a to právě proto, že lidé nejsou a nechtějí být svatí. Svatost není nic protipřirozeného, nenormálního, naopak svatost přirozenost člověka zušlechťuje, povyšuje, činí člověka opravdu sebou samým, jakým má být , jakým ho chce mít Bůh. Svatý není třtinou větrem se klátící jak řekl Pán Ježíš o Janu Křtiteli. Svatý není polotovarem, ale celým člověkem. A to byl Ježíš, to byla Maria, to byl Josef. Sv. Pavel to pochopil, když napsal: “ Všem vám, které Bůh miluje a které povolal do stavu svatých – milost mám a pokoj.“ A to je také moje přání vám, aby Ježíš o vánocích byl štědrým dárcem svých milostí vedoucích ke svatosti. Amen.