32. neděle v mezidobí “ A „

30. 10. 2017

 

Podobenství o moudrých – prozíravých a nemoudrých – pošetilých pannách chce ukázat na příkladu ze života tehdejšího lidu a zvyků při svatbě, kde ženicha doprovázely družičky s lampami k nevěstě, setkání člověka s Pánem Ježíšem a sdělit podmínky vstupu do nebe. Vzpomínám na svou návštěvu v Erfurtu, kde mohutný dóm Panny Marie má dva portály – vstupní brány. Jeden z nich je osazen na tympanonu sochami moudrých a pošetilých panen z dnešního podobenství. Jakoby tyto sochy na vstupní bráně do románské baziliky chtěly zvěstovat poselství Pána Ježíše, že do chrámu jako předobrazu nebeského království sice někdo může vstoupit jako člověk moudrý nebo nemoudrý, ale do definitivního království nebeského budou moci vstoupit jen ti, kdo se podobali pannám moudrým. Pro nemoudré budou dveře nebeského království zavřeny a Pán Ježíš, jinak tak milosrdný a laskavý, bude mít k nemoudrým lidem dožadujícím se také vstupu tvrdá slova: “ Neznám vás, pachatelé nepravosti.“Ptejme se tedy  v čem spočívá to, že některé panny byly nemoudré jiné byly moudré? Moudré panny měly totiž k lampám také olej a tak jejich lampy stále svítily a jen se svítícími lampami mohly být vpuštěny na svatbu k ženichovi a nevěstě. Nemoudré panny naproti tomu neměly dost oleje a proto jejich lampy zhasly. V duchovním slova smyslu to znamená, že nestačí ke spáse věřit, ale je třeba mít i skutky víry. “ Víra beze skutků je mrtvá“. Ke spáse nestačí ani jen jakékoliv dobré skutky, ale skutky vykonané v milosti Boží posvěcující. Tato milost Boží posvěcující je darem Božím, který jsme dostali na křtu svatém. Tuto milost Boží posvěcujiící si máme rozmnožovat životem podle víry, ale také ji můžeme zeslabit lehkými hříchy anebo ztratit hříchy těžkými. Znovu ji můžeme získat jenom od Ježíše Krista v církvi ve svátosti pokání a to změnou smýšlení, pokáním, lítostí a vyznáním hříchů. Při rozjímání podobenství o moudrých a nemoudrých pannách jsem si uvědomil, že Pán Ježíš varuje věřící před polovičatostí v náboženském životě. Jak je nemoudré být na půl pro Pána Boha a Ježíše a napůl pro svět, jak je nemoudré vybrat si z Božího zákona jen část přikázání, která zachovávám, ale ostatní nikoliv. Jak je nemoudré mít v životě z víry období “ spánku “ víry a lásky Boží, kdy pro Boha a jeho království spím, ale až příliš bdím pro svět. Mohu se probudit ve stavu nemoudrých panen bez oleje v lampách a dveře spásy pro mne budou definitivně zavřeny. Jak je nemoudré si říkat, že Pán nepřichází, že se nám nic neděje, že se nám vše daří, že každý den znovu vstávám a život jde dál. Ne! Náš každodenní spánek naopak by nám měl připomínat kromě toho, že jsme jen lidé omezení, kteří potřebují obnovu svých přirozených sil těla a duše také to, že jsme lidé smrtelní a jednou bude náš spánek spánkem posledním. Jak by bylo nemoudré, abychom uléhali jako panny pošetilé bez milosti Boží posvěcující v duši s hříchy na duši bez záslužných skutků lásky. Nemáme nikdy a nikde zaručeno, že naše probuzení bude do života pozemského, ale do života věčného, kde však pro nás mohou být dveře definitivně zavřeny. Snad nám to zatím vychází, ale Ježíš říká, že přijde v hodinu, kterou netušíme.Moudří jsme tedy tehdy, když jsme bděli jak nám radí Pán Ježíš. Máme být bdělí v tom smyslu, abychom vždy měli v duši milost Boží posvěcující a mnoho dobrých skutků lásky. Přál bych si, aby každý, kdo vchází do kostela věděl, že zadarmo olej milosti Boží si může obstarat jen u Pána Ježíše v lítosti a vyznání hříchů, ve svaté zpovědi či ve svatém přijímání. Svatý Martin je nám všem příkladem moudrého křesťana, vždyť nejen, že byl pokřtěný, ale žil život z víry a lásky a ve smrti měl i ducha pokorného, roucho křestní bílé, olej milosti v duši, proto může být jako svatý v nebi. Pane Ježíši, dej nám ducha moudrosti, abychom nežili sami sobě, tomuto světu, ale pro tebe a nebeské království, abychom si cenili více věčných hodnot než časných a mohli jednou vejít do tvého království. Amen.