3. neděle adventní „A“

Dnešní neděle je ve znamení radosti. Vstupní antifona říká: Radujte se stále v Pánu, opakuji, radujte se, Pán je blízko. Motiv radosti byl i v úvodní modlitbě. Také Boží slovo chce jistě posílit naši radost, i když o radosti tam není výslovně řeč.

Prorok Izaiáš ukazuje v obrazech vyprahlou poušť a step, které se mění v krásnou zahradu, ukazuje proměnu malomyslných, slepých, hluchých, chromých, němých. Všechny tyto proměny přinášejí člověku radost. Důvodem radosti pro nás křesťany je však Ježíš Kristus, protože on naplnil tato prorocká slova. Ježíš Kristus svým učením o milosrdenství a lásce Boží dodal novou naději všem, jejichž duše se podobala poušti a pusté stepi a svým odpuštěním proměnil jim tyto pustiny duše v kvetoucí zahrady Božího života a lásky k Bohu a lidem. Ježíš svým mocným slovem a skutkem vracel zázračně zrak, sluch, řeč, chůzi a to nejen ve fysickém – tělesném, ale i v duchovním slova smyslu: že lidé se znovu naučili vidět Boha v přírodě, v lidech, v Písmu sv., že lidé znovu začali naslouchat Božímu slovu, slovům života věčného, slovům lásky Boží, slovům o důležitosti klást na první místo království Boží a jeho spravedlnost, starat se o nesmrtelnou duši, že se lidé znovu od Ježíše naučili modlit se, zpívat Bohu ze srdce. Vždyť člověk jako jediný stvořený tvor může mluvit a tedy i řečí oslavovat Boha. Lidé od Ježíše opět nasměrovali své kroky ne ke konání zla a bezbožnosti, ale ke konání dobra, spravedlnosti a lásky. Toto naplněné proroctví v Ježíši Kristu nás má naplnit hlubokou radostí v Pánu.

Také evangelium mluví k nám radostnou řečí, vždyť samo slovo, které pochází od Ježíše – evangelium, znamená radostnou zprávu. Kdo opravdu hledá a touží po radosti pravé, ušlechtilé a trvalé – ne po radovánkách, ten tuto radost nalezne v Ježíši Kristu. Ježíšovo evangelium je vlastně radostnou revolucí, revolucí lidských srdcí, kde vítězí pravda Boží nad lží, láska Boží nad nenávistí, život Boží milosti nad živořením lidské ubohosti. Kdo přijme Ježíše a jeho radostnou zvěst, o něm platí co jsem četl: „ Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou.“ Kdo tedy přijme Ježíše je člověk radostný a šťastný, i když jako Jan Křtitel trpí pro Boha a pravdu ve vězení. Co křesťanů v naší vlasti, mimo jiné i kněží a řeholníků i biskupů, např. litoměřický biskup Štěpán Trochta, museli trpět ve věznicích v minulých letech před rokem 1989, co křesťanů např. řeholních sester, ale i učitelů, právníků bylo diskriminováno, že museli dělat manuálně, nemohli vykonávat své povolání, dostat se na vysokou školu – a přece nepřestali být radostnými a šťastnými křesťany. V síle této radostné zvěsti se dokonce modlili za své pronásledovatele a odpouštěli jim.

Kéž přijmeme i my dnes s radostí Ježíše Krista, vždyť o každém z nás v dnešním evangeliu Ježíš říká: „ Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než Jan Křtitel.“ To je radost z Ježíše, kterou Jan Křtitel ještě nemohl prožít, protože neprožil výkupnou smrt Ježíšovu na kříži ani jeho vzkříšení. My však o tomto triumfu Ježíše Krista nejen víme, ale tuto radostnou událost si zpřítomňujeme při každé mši svaté. To je radost věřícího člověka z víry, radost v Pánu a z Pána přítomného mezi námi. Myslíte si, že nemáte zatím tuto radost v Pánu? Sv. Terezie z Avily by ti řekla: „Dej si do pořádku svou duši, nech si od Ježíše očistit svou duši, abys byl opět radostný. Ježíš nechce smutné svaté, ale radostné.

Pán je blízko každému z nás. Abychom slavili i vánoce v radosti, ať je slavíme s Ježíšem Kristem ve své čisté duši, očištěné svatou zpovědí. Pane Ježíši, příteli hříšníků, příteli dětí, příteli pokorných a zarmoucených, buď pro mne stálým zdrojem radosti a pravého štěstí. Amen.