2. neděle v mezidobí “ B „

Po době vánoční je v liturgii barva zelená, což je barva naděje a nadějí je pro nás Ježíš Kristus, který křtem u Jana Křtitele vstoupil na dráhu veřejně vystupujícího učitele a mistra. Tento Ježíš – mistr a učitel – bude shromažďovat kolem sebe své učedníky a spolupracovníky – apoštoly a bude hlásat nadějné radostné učení o království nebeském a životě věčném. V dnešním evangeliu je vylíčen popis povolání prvních následovníků Ježíše a to Ondřeje, Jana a Šimona. Skvělé svědectví Jana Křtitele o Pánu Ježíši – dnes jsme slyšeli od Jana, že Ježíš je beránek Boží, jindy řekl Jan o Ježíšovi, že bude křtít vodou a Duchem svatým a že Ježíš je větší než Jan Křtitel, jemuž není hoden rozvázat řemínek u opánků, silně zapůsobilo na první následovníky Ježíše. Když se potom setkali Ondřej, Jan s Ježíšem, sám Ježíš je vybídne, aby šli za ním. Ježíš je totiž nová cesta života. Povolání má řetězovou reakci, protože Ondřej povolává svého bratra Šimona. Jemu dává Ježíš nové jméno a to skála tj. Petr a to pro jeho budoucí postavení v novém Božím lidu – církvi. I v dnešní době platí, že povolání k Ježíši přichází přes svědectví druhých věřících, jejich slovem, jejich příkladem, ale i povolaný musí mít odvahu jít za Ježíšem, poznávat Ježíšovo učení – radostnou zvěst, mít odvahu něco ve svém životě změnit. Kdo se takto nadchne pro Ježíše, má vliv na druhé a způsobí řetězovou reakci dalších povolání a následování Ježíše. I v dnešní době nově pokřtění věřící jako kdysi Šimon, dostávají nové křestní jméno a to svatého patrona a mají úkol přivádět za Ježíšem nové následovníky. Tak na př.kamarád sv. Martina pozval Martina do společenství věřících v kostele a Martin byl nadšen a začal následovat Pána Ježíše a stal se křesťanem, později mnichem a biskupem nebo sv. Monika získala příkladem svého křesťanského života a modlitbou svého syna Augustina a později i svého muže Patricia pro následování Ježíše Krista a přijmout křest svatý, Augustin později se stal i knězem a biskupem. Je také známo o křesťanech v Koreji, kde křesťanští laici slovem a příkladem života získávali další následovníky Ježíše Krista, stávali se křtem křesťany a v současné době je v Koreji silná křesťanská katolická církev, kterou navštívili již papežové Jan Pavel II. a František. Na řetězovou reakci následování Ježíše mohu poukázat i příkladem z vlastní rodiny. Nejprve jako dítě chodící na náboženství jsem také začal ministrovat v kostele, později začal ministrovat i můj bratr, posléze začala do kostela chodit a žít životem víry i naše matka a nakonec i otec, ačkoliv jsme byli dříve nepraktikující katolíci. Kromě změny jména na křtu všichni pokřtění máme společné jméno a to k ř e s ť a n a příjmení  k a t o l í k. Jak to prohlásil sv. Pacián: Křesťan je mé jméno a příjemní katolík. Protože v současné době, kromě setkávání se Pánem Ježíšem v jeho slově – radostné zvěsti a kromě setkávání se s Pánem Ježíšem ve svátostech, je třeba abychom se naučili zaslechnout Ježíšův hlas jak se to učil mladý prorok Samuel, o kterém jsem četli v prvním čtení. Abychom uměli říci “ Mluv Pane, Tvůj služebník slyší.“ Jsou to sice vzácné okamžiky milosti, kdy se nám dostane hlasu od Pána, ale všichni můžeme být osloveni. Svatí samozřejmě více na př. sv. Markéta Marie Alacoque nebo sv. Faustyna Kovalská, abych jmenoval nejznámější. Pane, děkujeme Ti, že povoláváš nové lidi, aby šli za Tebou, děkujeme Ti, že jsi povolal i nás a chceme Ti zůstat věrni jako sv. Jan, sv.Ondřej sv. Šimon z dnešního evangelia. Amen.