18. neděle v mezidobí „A“

20. 07. 2017

V období žní si chceme uvědomit nezastupitelnost chleba pro náš každodenní život. Proto jsme také četli biblické texty, které se zmiňovaly o chlebě. Pro nás věřící by se měl stát chléb opět Božím darem, za který bychom měli umět děkovat, který bychom měli žehnat než jej rozkrojíme, před jehož požíváním bychom měli umět děkovat v modlitbě. Vždyť jsme četli, že i Ježíš vzhlédl k nebi, modlil se, požehnal chléb. Chléb by se pro nás věřící měl stát také znamením samotného Ježíše, který přece řekl : „Já jsem chléb života, kdo bude jíst tento chléb, bude mít život věčný.“ Chléb by se pro nás věřící měl stát také znamením jednoty křesťanů, což naznačuje chléb, který je udělaný z mnoha zrn rozemletých a spojených v jeden celek. Kéž bychom si tedy v tomto duchu uměli vážit chleba přirozeného tak jak k tomu vybízela Panna Maria v Medžugorii, kde radila, aby křesťané alespoň jeden den v týdnu jedli jen chléb a zapíjeli vodou. Kdyby to praktikovali mnozí lidé ve světě, věřte, že by to bylo “ zázračné nasycení“, protože jistě by nikdo nezemřel hlady, ale byl by blíže k Bohu, protože platí, že kdo myslí jen na jídlo a pití málo myslí na Boha. Kéž bychom také v chlebě si uměli vážit chleba života věčného, který v kostele se stává Ježíšem Kristem pro nasycení duše. Zejména bychom si v kostele  měli uvědomit, že u chleba života věčného se jedná o zázračné rozmnožení chleba, kterým je Ježíš, protože na celém světě se při mších proměňují statisíce ba miliony svatých Božích chlebů pro posilu a posvěcení věřících.

Dnešní Boží slovo nás vede i k dalšímu rozjímání. Za Ježíšem šly zástupy lidí, hledaly ho a Ježíš je odměnil uzdraveními, nasycením a láskou Boží. Totéž platí i pro dnešní dobu. Jsou lidé hladovějící a žíznící po Božích hodnotách, po Ježíši a využívají dnes technických vymožeností – auta, autobusu, letadla, aby hledali Boží blízkost a Ježíše. Navštěvují poutní místa i ta vzdálenější na př. Lurdy, Fatimu. Jiní se zúčastňují na několik dní duchovních cvičení, jiní opět využijí části dovolené k intenzivnějšímu setkání s Pánem Ježíšem při četbě a rozjímání Písma sv. nebo duchovní knihy. Mnoho věřících navštěvuje již pravidelně v červenci charizmatickou konferenci. Ježíš a Bůh jsou zde vždy pro lidi a to i když jsou prázdniny a dovolené. Ježíš nám také v dnešním evangeliu ukázal, že odešel s apoštoly na opuštěné a klidné místo, aby načerpal duchovní sílu. Na druhé straně jsme svědky, že mnozí lidé si hledí spíše užívání a nezajímají se o hlubší hodnoty. Četl jsem v zahraničním náboženském tisku, že tamní církev je připravena přijmout zástupy, věnovat jim chléb duchovní, ale lidé většinou o Ježíše nestojí. Také u nás, v naší vlasti církev nabízí na př. mnoho kurzů duchovních cvičení, avšak ne vždy je o tyto kurzy velký zájem, totéž platí o duchovní literatuře, kterou je v dnešní době ve velkém množství možno si zakoupit, ale často zůstává spíše na skladě. A přece Ježíšovo slovo řečené apoštolům platí i pro nás věřící dnešní doby :“ Dejte vy jim jíst“. Dnes je jistě naší povinností mírnit hlad těla, vždyť tolik lidí dospělých, ale hlavně dětí hladoví na př. ve třetím světě a je potěšitelné, že církev těmto lidem pomáhá jak finančně tak zásilkami jídla a pití. U nás a i v jiných zemích se však jedná spíše o nasycení hladu duše a to je ještě důležitější nasycení. Je třeba se snažit nabídnout slovo Boží, zprostředkovat duchovní knížku, náboženský časopis, dát příklad radostného života z víry. Nikdo by neměl říkat – nemám na to schopnosti, neumím to, nemám na to čas. Ježíš tehdy požehnal a zázračně prostřednictvím apoštolů nasytil pět tisíc lidí. I nám rád Ježíš požehná v naší činnosti k nasycení duší hladovějících.Svatí minulého týdne nám ukazují, že Ježíš opravdu žehná těm, kdo se snaží nasytit skutky lásky druhé na př. sv. Ignác z Loyoly, který rozvinul skutky lásky k bližnímu zavedením duchovních cvičení, mariánských družin a ústavů pro mravně narušené lidi, sv. Alfons horlivě zprostředkoval pravdy víry a mravního zákona nejzanedbanějším lidem.

Pane Ježíši, chlebe života ať hladovíme po Tobě, ať rádi za Tebou přicházíme, ať Tě jako chléb života věčného přijímáme, ať i slovo Tvé je pro nás pokrmem duchovním, ať Ty sám jsi vždy pro nás pokrmem  duchovním. Amen.