11. neděle v mezidobí “ A “ katechetická XII

Chceme rozjímat o Boží smlouvě s člověkem a) smlouva s Noemem, Abrahamem, b) Bůh utváří svůj lid, c) Ježíš Kristus – plnost zjevení a smlouva nová a věčná.                                                                                                                                                            V dnešním Božím slově se zahledíme do dávné doby, kdy Bůh si vytvářel svůj vyvolený lid ze 12 kmenů izraelských, poté co je zázračně vysvobodil a vyvedl z egyptského zajetí. Bůh zde na poušti pod horou Horeb dovedl do konce sliby dané již dříve Noemovi, Abrahámovi. Nyní prostřednictvím Mojžíše dal Bůh vyvolenému lidu 2 desky zákona Božího a další nařízení a předpisy, aby to byl lid svatý a království kněží. Bůh byl uprostřed svého lidu ve znamení ohně v noci a oblaku ve dne nad stanem úmluvy. Boží lid měl být pro druhé národy požehnáním, které přináší mír. Cílem tohoto lidu a smlouvy byl příchod Knížete pokoje a Mesiáše. Tento Kníže pokoje a Mesiáš skutečně pochází z izraelského národa a sice z rodu Davidova a je to Ježíš Kristus. Tento Ježíš rozšířil smlouvu mezi Bohem a lidmi na všechny národy. Naplnil tedy poslání Starého zákona a vytvořil na 12 apoštolech – po příkladu 12 kmenů Izraele – nový Boží lid. Ježíš pečetil svou smlouvu při poslední večeři, kdy předal Božímu lidu své Tělo a Krev pod způsobou chleba a vína při velikonoční večeři a definitivně byla uzavřena nová smlouva s Božím lidem sesláním Ducha sv.  Tak jako starý Boží lidu měl poslání pro ostatní národy být požehnáním, tím spíše nový Boží lid má obdobné poslání: zprostředkovat všem lidem požehnání a spásu., jakož i oběť plynoucí z vykupitelské oběti kříže Kristova tím, že se bude slavit až do konce světa oběť nová a věčná – mše sv. Proto Ježíš řekl.: Žeň je sice hojná, ale dělníků málo“ – měl na mysli potřebu kněží, kteří zprostředkují oběť kříže při mši sv. Nový Boží lid – církev – podle přání Ježíše má mít zájem o lid na celém světě. Ježíšovi bylo líto zástupů, proto i služebníci církve mají uzdravovat, očišťovat, vyhánět zlé duchy lidí a to zadarmo. Proto i 2. Vatikánský koncil v pastorační konstituci Radost a naděje žádá, aby radosti, bolesti a strasti světa byly radostmi a strastmi věřících. Věřící jsou vybízeni k dialogu s lidmi a jejich problémy – a pomocí učení Pána Ježíše mají lidem pomáhat. Ne soudit, ale spasit, ne si nechat sloužit, ale sloužit. Především narušená jednota křesťanů narušuje i smlouvu mezi Bohem a novým Božím lidem, proto se má zmírňovat snahou rozvíjet to co křesťany spojuje a toto úsilí o jednotu v různosti a lásce má být znamením míru pro celý svět. Maria – matko církve a jednoty křesťanů, oroduj za nás.