Asi všichni víme co znamenají cizí slova transplantace a transfuze a pokud ne připomeňme si to, že to znamená přijmout od cizího dárce orgán na př. ledvinu, kterou sám mám nemocnou a to je transplantace anebo od dárce přijmu krev, když jsem sám utrpěl velkou ztrátu krve na př. při těžké operaci. Tento příklad uvádím na začátku proto, abychom si lépe uvědomili co znamená příchod Pána Ježíše na naši zem a jeho učení. Ježíš opravdu přinesl lidem něco nového, nový život, nové srdce. Bez Ježíšovy transfuze a transplantace bychom nemohli žít pro věčný život. Byli bychom odsouzeni k smrti. Bez Ježíše by nebylo vzkříšení k životu věčnému. Pod tímto zorným úhlem chceme se dívat na naši víru, na křesťanské poselství spásy. Ježíš nás stále znovu – jako tehdy své učedníky skrze církev poučuje o svém spasitelném utrpení a smrti na kříži, o svém vzkříšení. Avšak jenom vědění o těchto skutečnostech nestačí jako nestačí vědět o transfuzi a transplantaci a nevyužít je k záchraně života. Je třeba uvěřit tj. přijmout do sebe novou moudrost, moudrost Boží, moudrost shora jak jsme o ní četli z listu sv. Jakuba. Je třeba uskutečňovat učení nového života, přijmout za své nové pravdy a žít je za pomoci síly boží, milosti od Pána Ježíše. Tak na př. kněžna Ludmila by nebyla nikdy svatou Ludmilou, kdyby nezačala po křtu, který přijala v dospělosti žít život podle Ježíšova učení, nikdy by nebyl Matouš svatým Matoušem, kdyby zůstal v démonickém zajetí peněz jako celník, ale on uposlechl Ježíšův hlas “ pojď za mnou a změň své smýšlení“. Nikdy by tito svatí nebyli mučedníky víry, protože přirozený pud sebezáchovy by jim naháněl strach před mučednickou smrtí. Protože však přijali Boží transfuzi a transplantaci nového srdce a nového života víry. ve které pevně věřili v Ježíše jako Spasitele, v kříž jako znamení spásy, v příslib věčného života a vzkříšení, proto moudrost Boží pravdy, moudrost pravého života, který se ukázal v Kristu Ježíši byl pro Ludmilu i Matouše cennější než život pouze pozemský. I pro nás má být tato moudrost shora, moudrost od Ježíše Krista tou jedinou moudrostí, proti které pozemské moudrosti jsou vlastně nemoudrostí. Četl jsem, že apoštolové nerozuměli, když jim Ježíš vyprávěl o svém utrpení, smrti a vzkříšení. Domnívám se, že za slovem nerozuměli bychom měli spíše slyšet slovo nevěřili. Víme totiž, že apoštolové uvěřili až po Ježíšově vzkříšení a pak zároveň i porozuměli. I dnes mnohdy slyším od lidí, kteří nevěří nebo věřit nechtějí slovo“ “ já tomu nerozumím anebo také moderněji vyjádřeno mně to nic neříká“. Avšak kdo přijme víru pak náhle získá od Ježíše novou moudrost – ta je čistá, pokojná, shovívavá, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojaká ani pokrytecká – jak jsem o tom četl z listu sv. Jakuba. Nová moudrost Boží pak je také ta, kterou uvádí Pán Ježíš: nedychtí po stále větší slávě, moci a cti ať už v občanském nebo církevním životě, ale naopak chce být poslední v tom smyslu, že chce co nejvíce druhým sloužit a nemyslet na sebe. Nová moudrost Boží se projevuje jako láska k bližnímu, která neodmítá žádného člověka, naopak přijímá všechny lidi bez rozdílu rasy, barvy pleti, náboženství, stavu a to kvůli Ježíši Kristu, který přišel pro všechny lidi na svět, za všechny lidi zemřel, pro všechny vstal z mrtvých, aby měli život věčný. Zdá se mi, že v současné době se spíše o Ježíši Kristu a křesťanství pouze mluví, informuje ať už slovem, tiskem nebo televizí, ale učení Ježíše Krista se zatím málo přijímá vírou a životem jako moudrost Boží. Spíše lidé naplňují život podle různých moudrostí pozemských a proto je tolik nevraživosti, sobeckosti, zmatku, proto z žádosti těla vznikají nenávisti, žárlivosti, z žádosti očí závisti, mnohdy i zabíjení a vraždy, z žádosti pýchy života jsou tyto skutky ještě vystupňovány tvrdostí srdce, necitelností a cynismem, podobně jak to uvádí sv. Jakub ve svém listě, který jsme četli. Domnívám se, že je proto třeba nejen o transfuzi a transplantaci Ježíšově vědět, ale přijmout i Ježíšovo učení a stát se novým člověkem, člověkem Božím, člověkem věřícím. Pane, věříme, že máš slova věčného života, dej nám je do našeho srdce, abychom kolem sebe šířili pravý život, pravý pokoj a pravou spravedlnost v lásce. Amen.
Hlavní nabídka
- Úvod
- Výběr z kázání P.Rudolfa Preye
- Články a fotogalerie
- Fotogalerie Poratrum
- Články – Lenešice
- Aktivity farnosti
- Stavební opravy a projekty
- Historie
- Církevní dokumenty
- Dekret o ekumenismu
- Prohlášení o náboženské svobodě
- Dekret o službě a životě kněží: Presbyterorum Ordinis
- Konstituce o posvátné liturgii (Sacrosanctum Concilium)
- Věroučná konstituce o Božím zjevení: Dei Verbum
- Konstituce „Lumen gentium“ – o církvi
- Pastorální konstituce o církvi „Gaudium et spes“
- Prohlášení o vztahu církve k mimokřesťanským náboženstvím
- Dekret o východních katolických církvích
- Prohlášení o křesťanské výchově
- Dekret o kněžské výchově
- Dekret o misijní činnosti církve: Ad gentes
- Dekret o pastýřské službě biskupů v církvi
- Dekret o přizpůsobené obnově řeholního života
- Dekret o společenských sdělovacích prostředcích
- Dekret o apoštolátu laiků
- Exhortace papeže Františka Evangelii gaudium
- Kostely a kaple
- Duchovní slovo
- Katecheze věroučné
- Náš svět
- Co je člověk
- Pohled do nitra člověka
- Křest sv. – svátost znovuzrození
- Nejsvětější Trojice Boží
- Ježíš Kristus – pravý člověk
- Ježíš Kristus – pravý Boží Syn
- Milost Boží – základ nadpřirozeného života
- Vykoupení – Vykupitel
- Jak to může Bůh připustit? O utrpení.
- Kristovo zmrtvýchvstání
- Odkud čerpá církev své učení?
- O Písmu svatém Nového zákona podrobněji
- Rozum jako cesta k poznání Boha
- Církev Kristova – Boží lid a tajemné tělo Kristovo
- Církev v dějinách a její organizace
- Poslání církve a známky pravé církve
- Rozdělená církev a misijní poslání církve
- Přínos církve kultuře a některé stinné stránky v dějinách
- Náboženství ostatní
- Panna Maria, matka Boží a matka církve
- Stav řeholní v církvi
- Svátost biřmování – Ducha svatého
- Svátost smíření (pokání)
- Svátost oltářní – eucharistie
- Svátost pomazání nemocných
- Svátost svěcení kněží
- Svátost manželství
- Proč uctíváme Srdce Ježíšovo?
- Člověk potřebuje řád
- Poslední věci člověka – eschatologie jednotlivce
- Místo a stav věčné blaženosti a zavržení
- O duchových bytostech – andělech
- O očistci
- Křesťanská budoucnost – znovupříchod Krista
- Všeobecný soud, proměna světa, vzkříšení
- Osud, náhoda nebo Boží Prozřetelnost?
- Společenství svatých
- O žehnání, svěcení, křesťanských zvycích a symbolech
- Panna Maria v dějinách spásy – májové promluvy P.Rudolfa Preye
- Růžencová tajemství
- Radostný růženec
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala I.
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila I.
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila II.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila I.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila II.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala I.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala II.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla I.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla II.
- Bolestný růženec
- 1. tajemství: který se za nás krví potil I.
- 1. tajemství: který se za nás krví potil II.
- 2. tajemství: který byl bičován
- 3. tajemství: který byl trním korunován
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž I.
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž II.
- 5. tajemství: který byl ukřižován I.
- 5. tajemství: který byl ukřižován II.
- Slavný růženec
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal I.
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal II.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil I.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil II.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal I.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal II.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal I.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal II.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval I.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval II.
- Radostný růženec
- Zjevení Panny Marie ve Fatimě – májové promluvy P. Rudolfa Preye
- Katecheze mravoučné
- Ovládání sama sebe
- Co ovlivňuje lidské skutky?
- Vnitřní hlas Boží – svědomí
- O hříchu
- Nectnosti – neřesti (hlavní hříchy)
- Křesťanské ctnosti
- Zákon přirozený – zákon Boží
- 1. Boží přikázání: O víře
- 1. Boží přikázání: O naději
- 1. Boží přikázání: O lásce k Bohu a bližnímu
- 1. Boží přikázání: Skutky blíženské lásky
- 1. Boží přikázání: O nábožnosti a modlitbě
- 1. Boží přikázání: O pověře, modloslužbě, spiritizmu
- 2. Boží přikázání: Nevezmeš jméno Boží nadarmo
- 3. Boží přikázání: pamatuj, abys den sváteční světil
- 4. Boží přikázání: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl
- 4. Boží přikázání: život v rodině
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ – pokračování
- 6. Boží přikázání: Nesesmilníš
- 6. a 9. Boží přikázání. Nepožádáš manželky bližního svého
- 7. a 10. Boží přikázání. Nepokradeš. Nepožádáš majetku svého bližního
- 7. a 10. Boží přikázání: Nepokradeš. Sociální řád a spravedlnost
- 8. Boží přikázání: Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému
- O církevních přikázáních
- Oratio Dominica – rozjímání nad modlitbou Otče náš
- Ave Maria – rozjímání nad modlitbou Zdrávas Maria
- Beatitudines – rozjímání nad Ježíšovými blahoslavenstvími
- Katecheze věroučné
- Přípravy
- Odkazy


