2. tajemství: který byl bičován
Ctitelé Panny Marie! 2. Vatikánský koncil v konstituci Lumen gentium říká: „Poslání Mariino vůči lidem nijak nezastiňuje ani nezmenšuje činnost Krista, jediného prostředníka, ale spíše ukazuje jeho sílu. Mezi lidskými bytostmi není nikdo, kdo by znal Krista lépe než Maria a kdo by nás mohl přivést k hlubokému poznání Ježíše než jeho Matka. Procházíme-li s Marií obrazy růžence, je to jako bychom se ve škole Mariině učili „číst Krista„, poznávat jeho tajemství a chápat jeho poselství. V tomto smyslu se ponořme do tajemství Ježíšova bičování:
Pilát ve snaze obejít právo a nevinu, dává lidu možnost vybrat si k propuštění o Velikonocích mezi zločincem Barabášem a Ježíšem. Židovský lid zaslepen zlobou a ovlivněn „masovou hysterií“ se rozhoduje pro zločince Barabáše. Zde se ukazuje před čím varuje Ježíš ve svém učení, aby učedník Ježíšův nešel po široké cestě na které lehce zradí a odmítne dobro a Ježíše, ale aby šel po úzké cestě za Ježíšem do života věčného. Na to dal Pilát Ježíše zbičovat. Vydal ho do rukou ne lidí, ale tvorů horších než zvíře, nikdo jiný by totiž nemohl vykonávat tak surovou a krutou práci jak tvrdí sv. Augustin. Římské bičování bylo tak kruté, že i odsouzenci na smrt se tohoto trestu báli a často také oběť bičování zemřela u sloupu.
Katané Ježíšovo tělo bičovali od hlavy až k patě, zepředu a i zezadu, bičíky se řemínky, na konci s olověnými kuličkami, Ježíš byl rukama připoután ke sloupu a ohnut, aby jeho tělo bylo napjaté. Je smutné popisovat jednotlivosti této hrůzné scény, stačí nám když se zahledíme do Turinského plátna a tam uvidíme stopy po bičování po celém těle. Víme, že mezitím co byl Ježíš vydán do rukou lidí se jeho učedníci ze strachu rozutekli, Petr třikrát zapřel, ale pak hořce litoval svého hříchu, Jidáš – zrádce si zoufal a oběsil se. Maria, jak dosvědčuje tradice a církevní Otcové byla jistě v Jeruzalémě, když se dozvěděla o Ježíšově zajetí. Chtěla a musela s ním prožívat alespoň duchovně jeho oběť utrpení. Znala jistě slova Písma S. Z., proroctví: „Nemá podoby ani krásy – muž bolesti“ „Jeho krvavými ranami jsme byli uzdraveni – co my jsme snášet měli, vynesl na své tělo.“(Iz.53,5).
Na Marii se naplnilo proroctví Simeonovo: „Tvou vlastní duší pronikne meč“ Maria věděla, že všechno toto utrpení je za hříchy lidí a bičování zvláště za hříchy smilstva a cizoložství. Všichni lidé, i apoštolové svými hříchy přidali ránu, jen Maria byla bez hříchu. Oč větší bylo utrpení Ježíše a Marie o to větší ať je naše vděčná láska k Vykupiteli a Spoluvykupitelce.
Maria, potěšení zarmoucených – oroduj za nás!