Vykoupení – Vykupitel

Abychom pochopili tato slova víry musíme pochopit také kříž Kristův. Kříž je nástroj smrti Ježíše Krista a dnes i znamením jeho vítězství. Samotné jméno Ježíš v překladu hebrejského slova znamená vykupitel, spasitel. Ježíš již ve svém jménu měl program svého života: osvobodit lidi, zachránit je, spasit – ale z čeho? Z otroctví hříchu, z pouhé pozemskosti, která pomíjí, ze smrti věčné.

Několik příkladů ze života k pochopení pojmu vykoupení – osvobození:

  • mraky zakrývají cestu slunečním paprskům a když se rozplynou, slunce je vysvobozeno, může svítit,
  • někdo má dlužní směnku a jestliže ji majitel roztrhne, zničí, jsme osvobozeni od dluhů,
  • horníci po výbuchu jsou zavaleni v šachtě a když se podaří je vyprostit, jsou zachráněni, vykoupeni,
  • když byly otevřeny brány koncentračních táborů, vězni byli osvobozeni, vykoupeni.

Lidé po prvotním hříchu klesli do věčné propasti smrti. Vykoupení je vyvedlo vysoko do věčného života. Právě kříž Ježíšův je „klíčem“, který otevřel bránu nebe lidem.

Katechetický příklad znovu ukáže drama vykoupení:

  1. Král žije se svými podanými jako se svými dětmi, mohou vcházet i vycházet z královského paláce (= první lidé v milosti Boží).
  2. Poddaní jsou náhle pyšní, rebelují proti králi, přichází trest, vyhnání z paláce (= vyhnání lidí z ráje, ztráta milosti Boží).
  3. Mezi vyhnanými dochází ke svárům, vraždám, začínají toužit po ztraceném štěstí (= rozšíření lidského hříchu a touha po Vykupiteli).
  4. Syn krále v převlečení za poddaného předstoupí před krále a bere trest za poddané na sebe (= Boží Syn na kříži).
  5. Tím nastává znovu usmíření i otevření paláce pro poddané, král však vyžaduje dobu zkoušky (= lidé mají možnost spásy, obdrží milost Boží, je třeba aby se osvědčili).

Syn Boží proto se stal člověkem, aby lidi vykoupil. Objektivně vykoupil Ježíš Kristus všechny lidi (za všechny zemřel na kříži). Subjektivně však vykoupení záleží na tom, zda toto vykoupení lidé dobrovolně přijmou (Bůh nechává svobodu každému k rozhodnutí). Vykoupení člověka je spojeno s tím, že člověk se odvrátí od hříchu a přilne k Bohu, že se odvrátí od otrocké služby zlu a ďáblu a začne sloužit dobru a svatému Bohu. (1.Tim2,5). „Je jen jeden Prostředník mezi Bohem a člověkem Ježíš Kristus, který byl vydán jako výkupná cena za všechny.“

Člověk se nemůže sám vysvobodit, protože ve vině člověka je urážka nekonečného Boha a to mohl jen Boží Syn odčinit. Bůh nebyl ničím donucen, aby vykoupil lidi, ale učinil to z velké lásky a milosrdenství a to zůstává pro nás velkým tajemstvím Boží vůle, za co musíme být stále vděčni a proto při každé bohoslužbě si nejen vykoupení připomínáme, ale za ně také děkujeme. Vykoupení přinesl tedy Ježíš obětí na kříži.

Prorok Izaiáš i Jan Křtitel srovnávají Syna Božího s Beránkem, který je tichý, když je veden na porážku. „Syn člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a vydal sebe jako výkupné za mnohé.“ (Mk 10,45).

Kristus podle lidské přirozenosti byl zároveň obětníkem i obětí, podle božské přirozenosti ve spojení s Otcem byl i příjemcem oběti. Ježíš nás lidi vykoupil:

  1. Z otroctví hříchu,
  2. z otroctví Mojžíšova zákona,
  3. z otroctví zlého ducha,
  4. z otroctví smrti.

Zadostiučinění, které přinesl Ježíš za hříchy lidí je nejen dostatečné, ale i nadbytečné. „Kde se rozmnožil hřích ještě více se rozmnožila milost“ (Řím 5,12). Kristus nezemřel jen za dobré ani  jen za věřící, ale za všechny lidi bez výjimky (některé směry v církvi v minulých dobách se mýlily, např. gnostikové, jansenisté, rigoristé). „Kristus je usmířením za naše hříchy, ale též za hříchy celého světa.“ (1 Jan 2,2).

Na Velký pátek (i jindy v přímluvách) se modlí církev za všechny lidi, za jejich spásu: za nevěřící, za nekřesťany, za hříšníky, za nepřátele, za trpící, za nemocné a umírající… Vykoupení se však nevztahuje na „padlé anděly“ (zlé duchy), o co víc stojí člověk v očích Božích. „Co je člověk, že na něho Bože myslíš, co je smrtelník, že se o něho staráš…“ (Žalm). Vykoupení je však vázáno na podmínku: uvěřit v Ježíše Krista a žít novým životem.

Kříž je tedy znamením spásy, záchrany, vykoupení, ne potupy pro ty kdo uvěřili. Kříž musí být u každého oltáře, křesťané mají mít doma kříž, věřící se žehnají křížem, svátosti se udílejí ve znamení kříže, i hroby věřících mají mít kříž. Protože kříž je tak drahocenný, vzácný, vzal si zakladatel tzv.Červeného kříže Henry Dunant znamení kříže, aby v tomto znamení zachraňovali lidské životy. I signál naléhavé pomoci při potápění lodi tzv.SOS má vlastně vztah ke kříži, neboť znamená „save our souls“ – zachraňte naše duše.