Společenství svatých

Ve vyznání víry se modlíme: „Věřím ve společenství svatých…“ Křesťané tvoří společenství s Kristem a mezi sebou. Je to nadpřirozené společenství. Hřích těžký toto společenství narušuje. Takto mluví o společenství svatých papež Pius XII. v encyklice Mystici corporis.

Sv. Pavel ukazuje obraz církve jako tělo, kde Ježíš je hlavou, členové jsou tělem. Křesťané se modlí modlitbu Otče náš, všichni jsou dětmi jednoho Otce. Věřící se také modlí přímluvné modlitby ve mši za všechny, kteří jsou s nimi spojeni poutem víry a lásky. Věřící zde na zemi si mohou vyprosit navzájem dary od Boha. Již ve S.Z. Abraham, Mojžíš, Samuel, Jeremiáš se modlili za druhé. V N.Z. tak činí Ježíš a požaduje tyto modlitby i od apoštolů a křesťanů svých učedníků. Např. sv. Jakub píše: „Modlete se navzájem, abyste došli spásy. Mnoho zmůže vytrvalá modlitba spravedlivého.“ (Jak 5,16)

Věřící mohou dobrými skutky posloužit druhým (vykonanými v milosti), např. skutky zbožnosti, skutky pokání, skutky milosrdenství. I skutky pokání mohou navzájem dostiučinit za hříchy. Na tomto zbožném předpokladu jsou založeny i odpustky. Věřící čerpají z duchovního „pokladu“ pokání a zásluh svatých v církvi k vlastnímu odpuštění trestů za hříchy. Poklad církve, to jsou zásluhy P. Marie, svatých a spravedlivých duší, které byly dosaženy v nadbytku s úmyslem, aby sloužily druhým lidem ke spáse. Proto jsou přivlastňovány členům církve někdy výslovně, někdy nevýslovně.

I úcta k Božskému Srdci slouží mimo jiné smírné oběti za druhé, za vlažné, za nevěřící, a hříšníky… Smírné utrpení je i ve S.Z.: Mojžíš trpí za národ, Izaiáš, Job. Sv.Pavel v Kol.1,24: „Těším se, že mohu trpět za vás…“ Gal.6,2: „Neste břemena jeden druhého a tak naplníte zákon Kristův…“

Do společenství mimo věřících, kteří žijí na zemi patří také svatí v nebi. Církev vítězná v nebi a církev putující na zemi. Církev putující může s užitkem uctívat svaté v nebi a prosit je o přímluvy (kult duliae = úcty). Proto se slaví svátky svatých v církevním roce. Tato úcta je biblicky doložena např. ve Zj 5,8, 6,3: „Andělé a svatí přednášejí Bohu modlitby věřících. Andělé a svatí patří v nebi na Boží tvář.“ Podobné myšlenky jsou u Dan 8,17, Tob.12,16.

V církvi se nejprve jako svatí uctívali mučedníci, později i panny, vyznavači, učitelé církve a další. Skrze svaté se uctívá a chválí Ježíš Kristus. Je to prostřednictví i úcta. Toto prostřednictví svatých i úcta svatých jsou pouze druhotné, podřízené a závislé na Kristově vykoupení. Svatí mají svatost od Ježíše Krista. Svatí nejsou „konkurenti“ Boha, ale jeho krásným květem a plodem Boha oslavující.

Zde se naskýtá otázka: Smí křesťan uctívat obrazy svatých a relikvie tj. ostatky? Ano, ale je to tzv. relativní kult duliae – úcty, že těla svatých byla chrámem Ducha sv. a součástí mystického těla Kristova. Proto i předměty, které s nimi byly ve styku se tím posvětily. Již Izraelité ukazují úctu k tělu spravedlivých: vzali tělo – kosti Josefovy z Egypta do Svaté země, plášť Eliášův „způsobil“ zázrak atd. Proto tím spíše křesťané uchovávali mučednické relikvie ve velké úctě. Skrze relikvie se vzdávala úcta tělu svatého (i jeho duši). Uctívá-li se obraz pak ne obraz sám, ale ten, koho obraz představuje (Ježíš, Maria, svatý). Nejprve měly obrazy smysl poučující, potom teprve se staly symboly úcty těch koho představovaly (hlavně ve Výchovní církvi). Úcta se projevovala i tím, že před nimi hořely svíce, okuřovaly se, líbaly atd.

Věřící jsou dále spojeni s dušemi v očistci, to je církev trpící a pomáhají jim:

  1. Přímluvnými modlitbami, odpustky, dobrými skutky a obětmi.
  2. Almužnami a ostatními skutky zbožnosti.
  3. Zejména obětí mše sv. (jak svědčí staří Otcové Terulián, Cyril Jeruzalémský, Jan Chrysostom, Augustin atd.)

Pomoc věřících se vztahuje na časné tresty za hříchy: mší sv. se promíjejí ex opere operato (tj. jistě). Ostatními dobrými skutky v milosti Boží se promíjejí časné tresty (ex opere operantis = podle velikosti našeho úmyslu a lásky).

I svatí v nebi mohou pomáhat duším v očistci a to přímluvami za duše. Duše v očistci až budou v nebi budou nám velmi vděčně pomáhat. Toto vše je tedy krásné společenství lásky svatých!