Náš svět
Co víme o naší zemi? Od prvních kosmických raket do vesmíru (od r. 1957) toho víme mnohem více než dříve. Dnes se např. všeobecně přiznává, že kontinenty Afriky, jižní Ameriky byly spojeny v jednu zemi a podobně to bylo i s ostatními pevninami.
Jaký je stav vědy o světě? Před 400 lety padl tzv.Ptolemaiův obraz světa, ve kterém země byla středem vesmíru a nebyla kulatá. Průlom způsobil Mikuláš Koperník (kněz), Jan Kepler a Galileo Galilei („a přece se točí“), kteří poznali, že země obíhá kolem slunce. Komubus r.1492, z poznání, že je země kulatá, podnikl cestu do Indie směrem na západ a objevil nový svět.
Co říká věda o vzniku světa a vesmíru? Na začátku byla pramlhovina (prahmota). Skrze zákony tzv.adheze, magnetizmu, elektřiny, krystalizace atd. vytvářely se první hmotné částice, hmota zvýšila i energii a pohybe, třením, vznikalo teplo a došlo k praexplozi. Jde o tzv. teorii velkého třesku. Žhavé hmotné části se rozlétly do různých směrů s rychlostí a nastoupily do drah, do kterých je přinutily zákony. Jedním z mnoha světových ostrovů je mléčná dráha, z ní je malou částí sluneční systém a v něm se nachází země. Žhavý obal země se ochladil v –273 stupňů v chladném prostoru a tím vznikla atmosféra, moře, pevniny s trhlinami a přesuny hmoty vznikly i hory. Život vznikal nejdříve ve vodě, z tohoto prvního života se mutacemi, přizpůsobením a výběrem vytvořily rostliny, dále vodní zvířata, zvířena ve vzduchu a po mnoha milionech let vývoje i člověk. Mutace je skok vpřed. Odkud pochází pramlhovina? Říci o hmotě, že je věčná, v tom je protiklad. Kdo vložil do hmoty zákony? Může ze hmotného vzniknout živá buňka? Bez přijetí Stvořitele – Boha nedá se toto vše spolehlivě vysvětlit. Moderní věda je si vědoma své omezenosti. Vědci jsou často věřícími lidmi (např. Albert Einstein, André Ampere, Max Planck, Louis Pasteur atd.)
Co říká o světu Bible? Bible uvádí v Gen.1,1-20 zprávu o stvoření v 6 dnech. V této zprávě nejde o vědecké podání stvoření, ale jde o literární způsob svatopiscův, tj. do 6 dnů je vložena náboženská pravda, že Bůh stvořil, že to nevznikalo samo, že vesmír, „nebeská tělesa“ nejsou „bohové“, ale pocházejí od Tvůrce, Boha jediného a pravého. Můžeme tedy přijmout vědeckýu obraz vzniku světa, ale s doplněním o biblické výpovědi víry:
1/ Bůh stvořil svět i vše živé / při čemž stvoření může v sobě obsahovat vývoj, ale vývojovou informaci vložil Bůh/.
2/ Stvoření je dobré, člověk dokonce velmi dobrý.
3/ Sedmidenní je pro člověka vzorem pracovních dnů /šest/ a dne odpočinku / sedmý/,
proto svatopisec přidělil Božímu stvoření šest dnů / země, nebeská tělesa, vodstvo na zemi, rostliny atd./, sedmý den určil jako den „Božího odpočinku“. Sedmidenní týden
je prastarou skutečností v izraelském národě. Nejde tedy o skutečné stvořitelské dny,
nýbrž jen o literární druh svatopisce.
4/ Bůh dále řídí a udržuje svět / svými zákony, vůlí = Prozřetelností/.
5/ Lidé mají úkol zemi dotvořit, aby sloužila lidem a oslavovala Boha. Gen 1/28:“Pod-
maňte si zemi“ Kdo přijme toto poslání plní Boží plán spásných dějin až do proměny
země a celého kosmu na konci světa. Cílem dějin však není jen pokrok, moc, ale předev-
ším zdokonalování světa pokornou službou, láskou, tedy následováním Krista.
Veškeré výpovědi Bible jsou tedy vytvářeny literárními způsoby tehdejší doby, v tehdejším způsobu nazírání na svět a vesmír. Je třeba toto umět oddělit jako u ořechu se odděluje jádro od slupky. Věda dnes mluví o konečnosti hmoty a o světové katastrofě, zániku (sice v dálné budoucnosti). Podle Písma sv. bude také konec světa, ale ne zničení, nýbrž přetvoření, proměna. Kdy to bude přesně Bible neříká. „ Ten den přijde jako zloděj v noci…“ 1.Sol 5,2 a v „ hodinu, kterou nikdo nečeká“ Mt 24,44. Na konci tedy nebude chaos, zánik, ale Boží království a jeho sláva.
Jsme poučováni, že Bůh nám připravuje nové příbytky a novou zemi, kde sídlí spravedlnost, blaženost, která předčí a naplní každou touhu po míru v srdcích lidí. Smrt bude zničena, děti Boží budou v Kristu vzkříšeni…Láska bude trvalá, jakož i to co bylo stvořeno, včetně člověka, ovšem osvobozeno od otroctví pomíjejícnosti (Druhý Vat.koncil – Církev v dnešním světě č. 10, 39).
„Svět je jako most, jdi přes něj, ale svůj dům si na něm nestav.“ (Apokryfní slovo Pána Ježíše. „Moje myšlenky nejsou vaše myšlenky, moje cesty nejsou vašimi cestami, mluví
Hospodin.“) Iz.55,8. „Bděte tedy, neboť neznáte dne ani hodinu.“ (Mt 25,13).
„A viděl jsem nové nebe a novou zemi… připravenou jako nevěstu a ozdobenou pro svého ženicha… Bůh bude s nimi bydlet… on setře každou slzu z očí… Smrti již více
nebude ani smutku, nářku a plahoční.“ (Zjevení 21,1)