Co ovlivňuje lidské skutky?
Lidské skutky obvykle mají nějakou vadu. Člověk je totiž nedokonalý tvor s náklonností ke zlému. Každý dobrý skutek musí mít několik vlastností: dobrý úmysl, aby byl vědomě – dobrovolný, za pomoci Boží milosti.
1) Dobrý úmysl: různý úmysl mění náš skutek (např. dát peníze chudákovi s opravdovým soucitem a že tím sloužím Kristu anebo dát podporu chudým, abych byl chválen nebo abych se člověka zbavil…). Mám vzbuzovat dobrý úmysl ráno i během dne, aby mé skutky byly dobré. Pohnutky dobrého úmyslu jsou: láska, naděje, bázeň. „Bázeň Boží“ je začátkem moudrosti Přísl.9,10. Bázní Boží zbožnost začíná, láskou končí. Sv.Augustin.
2) Vědomě – dobrovolný: Rozlišujeme mezi skutkem člověka (hominis) např. trávíme, rosteme, cítíme zimu, teplo…a skutkem lidským (humanus) tj. svobodný, vědomý a dobrovolný skutek (dobrý nebo zlý).
Nevědomost hříchu nečiní? V podstatě by to platilo, ale pouze pro nevědomost nezaviněnou, tj. pro nemožnost vědomosti z důvodu fyzické nebo duševní nemožnosti. Zaviněná nevědomost je již hříchem (např. lékař má znát nemoci, ale nezná je a zaviní smrt – to je hřích).
Dobrovolný (svobodný) skutek: „Zákon Kristův je zákon dokonalé svobody“ Jak 2,12. Svoboda Božích dítek je schopná konat dobro: roste v dobru, vychovává se v dobru. Svobodu člověka brzdí různé překážky: dědičnost, nemoc, návyk, špatná výchova, vliv prostředí, ospalost, nepozornost, opilost atd.
„ Jste ovšem svobodní, nesmíte si však dělat ze svobody pláštík pro špatnost“ 1 Petr 2,16. O hlavních překážkách svobody člověka:
- Násilí zbavuje svobody, ale je třeba se násilí bránit (viz mučedníci, kteří se bránili hříchu, např. panny, vyznavači atd.) „Jestliže pronásledovali mne, budou pronásledovat i vás“ Jan 15,,20. „Je-li Bůh s vámi, kdo proti vám.“ Řím.8,31.
- Vášeň zkresluje pravdu, vášeň k ženě (muži), sportu atd.(oslabuje vůli ) nekontroluje se např. při hněvu, opilec atd.(Vášně zmenšují svobodu, ale ne celou odpovědnost. Jsme povinni bojovat proti vášním protipřirozeným, přirozené máme ovládat (jako koně s dobrým kočím). Žít na této zemi a necítit žádné hnutí vášně to jsou dvě věci, které se nedají spojit.“ (Sv. František Saleský).
- Strach umenšuje svobodu. Je buď nespravedlivý (zločin nahání strach), je též spasitelný (hrůza rodičů, aby vedli své děti k dobrému). „I kdybych měl jít údolím smrti nebudu se báti zlého, neboť ty jsi se mnou.“ Ž 22,4.
Další překážky svobody: nemoci duševní a nervové (umenšují nebo omezují svobodu). Těmto lidem se musí mnoho odpouštět a mít s nimi trpělivost. Dobrým duchovním životem je možno překonat neurózy. Hypnózy, sugesce také omezují svobodu (např. davová psychóza). Návyky zmenšují svobodu, ale je třeba zlé návyky odstraňovat.
„ Je jeden druh hrozné smrti, jmenuje se zlý návyk.“ (Sv. Augustin)
3) Okolnosti. Je moudré pravidlo: Než posoudíte lidský skutek uvažte kdo to udělal, co udělal, kde, jakými prostředky, proč a kdy. Jsou polehčující a přitěžující okolnosti. Následky našich skutků jsou dobré nebo špatné.
Odpovědnost mravní je jen za to co jsme předvídali (měli předvídat nebo mohli předvídat). Lékař např. vykoná pečlivě operaci, ale nepředvídaná embolie ukončí život pacienta (nenese za to odpovědnost) Rodiče nenesou odpovědnost zkazí-li se syn na vojně (když ho dobře vychovali). Skutky mají jak vnější tak vnitřní stránku. Bůh oceňuje více dobro o které se snažíme. „ Boží království je ve vás.“ Lk 17,21-3 Boží milost: Je to dar Boží pomoci. Jako horolezec má lano, aby bezpečně dospěl k vrcholu tak i milost nám pomáhá bezpečně vystupovat k Bohu. Máme vědomě spolupracovat s milostí. „ Člověče přičiň se, Pán Bůh ti pomůže.“ „Modlete se jakoby všechno záleželo na milosti Boží, pracujte ale jako byste měli toho dosáhnout sami. (Sv. Ignác z Loyoly)