A požehnaný plod života tvého Ježíš
Tato další část modlitby pochází z úst sv. Alžběty, kterou Panna Maria navštívila jak to popisuje sv. Lukáš v 1,42 svého evangelia. Až papež Urban IV. ve 13. století přidal k tomuto zvolání sv. Alžběty jméno Ježíš. Slovo požehnaný můžeme chápat v širším slova smyslu asi tak jak se mluvívá o ženě očekávající dítě: “ Je v požehnaném stavu.“ To znamená, že dítě v tomto smyslu je vždy chápáno jako požehnání od Boha jako dar od Boha.
Zejména ve vyvoleném národě věřící dívky a ženy toužily být matkami, neboť nejenže bylo dítě pro ně Božím darem a požehnáním, ale jen mateřství se mohlo stát důvodem a příčinou očekávání Mesiáše předpověděného Bohem. Maria je i v tomto smyslu jedinečnou požehnanou ženou pro vzácný plod svého života – dítě Ježíše. Již anděl řekl Marii: „Duch svatý na tebe sestoupí, počneš a porodíš syna a nazveš jeho jméno Ježíš – on vykoupí lid z jeho hříchů. „Jehošua, Josue, Ježíš bylo užívané jméno v Izraeli a znamená „Bůh pomáhá“. Apoštol Pavel zaměřil veškeré své hlásání na Ježíše a na jednom místě říká: „Bůh mu dal jméno nade všechna jména, aby v jeho jménu pokleklo všechno stvoření na nebi i na zemi…“ (Fil 2,9,11) A na jiném místě sv. Pavel říká: „V žádném jiném jménu není spása.“
Ježíš je nejen důvodem velikosti Panny Marie, protože čím je kdo více spojen s Ježíšem a stojí blíže k němu tím více roste jeho velikost před Bohem, ale je také veliká v dějinách spásy. Ježíš Kristus se stal mezníkem v dějinách spásy. Podle Chardina Ježíšův příchod na tento svět přinesl novou, podstatně vyšší etapu ve vývoji lidstva, totiž jeho produchovnění milostí a láskou Kristovou, pramenící z kříže Kristova což nazývá Chardin „christogenesí“. Ježíš je především Spasitelem světa, je také učitelem pravdy a lásky Boží, je dárce Božského života, je vůdcem na cestě k božím výšinám, je vzor vznešeného lidství podle Božího obrazu. Křesťané se vždy soustřeďovali na Ježíše Krista jak to vyjadřují především liturgické modlitby: „Skrze něho a s ním a v něm“ nebo liturgické modlitby zakončující: „Skrze Krista našeho Pána.“
I veškerá mariánská úcta (pravá a dobrá) vede k Pánu Ježíši. „Skrze Marii k Ježíši“ – per Mariam ad Jesum. 2.Vatikánský koncil zdůraznil kristologické zaměření veškerého církevního života. Po Koncilu v liturgii na př. mají největší přednost slavnosti Pána Ježíše a Den Páně – neděle jako den Vzkříšení. Oltář a svatostánek jsou srdcem kostela, protože zpřítomňují svátostného Ježíše. Ježíš je zkrátka alfou a omegou, začátkem i cílem křesťanů, ale i celého světa. Proto je „požehnaný plod života tvého Ježíš.“ Nejvznešenější, největší, nejsvětější ze všech kdy narozených mužů ze ženy. Pán Pánů a Král Králů, Vítězný Beránek a Soudce živých a mrtvých. Ježíši v tobě žiji, Ježíši v tobě umírám, Ježíši tvůj jsem v životě a smrti. Amen.