Velký pátek “ A „

Myšlenky k četbě pašijí podle sv. Jana: Zatímco na Květnou neděli se čtou pašije podle Matouše, Marka nebo Lukáše tj. podle synoptických evangelistů, na Velký pátek se vždy čtou pašije podle sv. Jana. Proč asi? V Janově evangeliu je nejvíce zdůrazněno Ježíšovo božství a jeho královská důstojnost. Ať už v Getsemanské zahradě, když před Ježíšem strachem padli ti kdo ho zatýkali, ať už Ježíšovo vystupování před veleknězem anebo před Pilátem, kdy Ježíš se jasně prohlásil za krále, ale ne pozemského, ale nebeského. Království Ježíšovo je království Boží pravdy a Boží lásky. Ježíš i na kříži má nápis: Židovský král. A ze své lásky dává Janovi a v něm i nám věřícím svou matku Marii za duchovní matku. Poslední Ježíšovo slovo na kříži – dokonáno jest – naznačuje, že Ježíš dokonal Boží dílo spásy. Hříchy jsou usmířeny, smrt je zrušena, ďábel a jeho moc jsou přemoženi, život se v Ježíši stal silnější než smrt. I když je hlavní pozornost v pašijích u Jana soustředěna na Božího Syna Ježíše, je třeba si všimnout a zamyslet se nad zradou Jidáše, nad zapřením ze slabosti apoštola Petra, je třeba nepřehlédnout, že náboženští vůdci – velekněží, velerada, zákoníci málo smýšleli nábožensky, protože by v Ježíši měli poznat Božího Syna, ale jejich smýšlení bylo spíše pozemsky sobecké a politické. Všimněme si nevěrohdnosti a nečestnosti soudce Piláta, který proti poznané pravdě o Ježíšově nevin jej vydává na smrt. Všimněme si jak lidé – Židé se nechali ovlivnit mocnými a vlivnými a jak lidé se rádi přidávají k většině, což platí i pro dnešní dobu, kdy lidé říkají, že dělají jen to co dělají všichni….A proto žádali smrt pro Ježíše a postavili se raději za kruté vládce z Říma než za dobrého Ježíše. “ My nemáme krále, ale jen císaře. Ježíš v Janových pašijích vystupuje jako sice bezbranný, ale silný Boží pravdou a láskou a tím je vlastně vyvýšen královsky nad všemi lidmi. Ježíšova pokora, tichost, bezbrannost vítězí na pýchou, tvrdostí srdce i agresivním jednáním.

Několik myšlenek po pašijích: Pán Ježíš je nám věřícím na křížové cestě také příkladem, abychom kráčeli s jeho pomocí po křížové cestě svého života, abychom následovali krále, jehož království není z tohoto světa, ale je to království Boží pravdy, lásky, pokoje a života Božího uprostřed tohoto světa vrcholící v nebi. Abychom uměli na naší křížové cest jako Ježíš mít srdce pro druhé lidi, mít pro ně vlídné slovo lásky, slovo odpuštění, abychom pomáhali druhým a těm, kdo pomohou nám, abychom byli vděční. Abychom na naší cestě přijímali jako Ježíš utrpení a smrt jako vůli Boží – “ ne má, ale tvá vůle se staň“, “ buď vůle tvá jako v nebi tak i na nebi.“ Abychom jako Ježíš odevzdávali svojí duši Bohu Otci a tak jako Ježíš mohli říci “ dokonáno jest.“ Abychom jako Ježíš naplnili i my poslání, hřivny nám dané a mohli s důvěrou očekávat od Otce nebeského, že nám řekne:“ služebníku věrný vejdi v radost Pána svého. A podle příkladu Pána Ježíše ve smrti chceme i my , aby náš pohřeb byl ve znamení víry ve věčný život a vzkříšení doprovázený modlitbami věřících bratří a sester a Ježíš aby byl pro mne vzkříšením a životem věčným.