Svátek sv. Štěpána – prvomučedníka „A „

Katedrála v Litoměřicích je zasvěcena sv. Štěpánu, jáhnu a prvomučedníku, kterého slavíme dnes. Škrétův oltářní obraz ukazuje mučednickou smrt sv. Štěpána ukamenováním v symbolech světla a stínů. Zatímco Štěpán je v záplavě světla, ostatní postavy na obraze jsou ve tmě. Podobně je tomu s vánoční zvěstí. Ježíš je světlo pravdy, lásky a Božího života. Tma jako symbol zla se brání Ježíšovi od jeho začátku, proto musely být jesličky, Herodes, Belémská neviňátka, hněv a závist vůči Ježíšovi, snaha o jeho likvidaci. Světlo však vítězí nad tmou – Ježíš definitivně zvítězil svým vzkříšením nad tmou smrti a hříchu. Křesťané mají být také synové a dcery světla, tedy pravdy, lásky a života Božího. I oni mají jít stejnou cestou jako Ježíš, protože Ježíš řekl “ není učedník nad svého mistra.“ Křesťané však nemají pro svět vlastní světlo, ale jas Ježíšova světla. Křesťané jsou pravými svědky svého Mistra a Pána Ježíše Krista. I sv. Štěpán byl jako křesťan svědkem Ježíše Krista. Samo jméno Štěpán znamená věnec a koruna. U Štěpána si představme věnec vítězství, o kterém mluví sv. Pavel, když přirovnává život křesťana k závodu o věnec nepomíjející. Četl jsem, že Štěpán dělal mezi lidem velké divy a znamení. Jako jáhen žil v následování Pána Ježíše, jako jáhen učil děti i dospělé, hlásal evangelium, jako jáhen zprostředkoval Boží život ve křtu sv., v roznášení sv. přijímání, jako jáhen konal skutky milosrdenství pro strádající na těle nebo duši. I v dnešní době je třeba, aby křesťané konali skutky lásky k bližnímu, skutky milosrdenství. I v dnešní době je třeba, aby křesťané jako Štěpán hájili Ježíše Božího Syna i jeho slova a skutky, jeho požadavky, které zprostředkovává jeho církev, i když to bude přinášet odpor, nenávist, zlobu a utrpení. Také věrné následování Krista a plnění jeho učení přináší mnohdy odpor lidí tohoto světa. Jako dal Ježíš sílu Ducha sv. Štěpánovi tak stejnou sílu dostanou i věrní křesťané. Ta síla se projevuje modlitbou, která člověka uklidňuje, posiluje a sjednocuje s Pánem Ježíšem. Štěpán byl proto plný milosti, že byl mužem modlitby. Vánoční křesťané bez modlitby brzy přestanou svítit světlem Božím a brzy zase zapadnou do tmy života bez Boha. Křesťan, který začal jako Štěpán dialog s Pánem Ježíšem se stává svědkem pravdy, lásky Boží i života věčného. Jen takový křesťan hodnotí život věčný za cennější než život pomíjející a dočasný pozemský. Takový křesťan jako byl sv. Štěpán dovede pro Ježíše žít i umírat. Ať sv. Štěpán je nám příkladem, že ani v této době náboženské svobody nebude křesťan ušetřen boje proti tmě, proti zlu,. že bude muset vyjít ze sebe a svědčit, svítit světlem Božího života. Že křesťan jako sv. Štěpán se bude muset otevřít milosti a síle Kristově a usilovat každodenně o věnec vítězství modlitbou, svátostmi, životem z víry. Proto je hned za slavností Narození Páně svátek sv. Štěpána, aby každý křesťan si uvědomil, že přijmout světlo Ježíšovy pravdy, lásky a života znamená něco podobného jako s tzv. betlémským světlem – i to se předává na další a další lidi. Totéž platí o novém životě z víry – i ten má být předáván jako světlo druhým lidem. Kdo z křesťanů bude žít jako Štěpán ten může pak s klidnou duší říci v hodinu své smrti jako sv. Štěpán: Pane Ježíši, přijmi mého ducha. Amen.