Svátek Křtu Páně “ B “ – katechetická

Vánoční doba končí svátkem Křtu Páně. Ježíš byl pokřtěn ve svých 30 letech od Jana Křtitele v řece Jordánu. Ježíš sice nemusel být pokřtěn, ale chtěl všem lidem ukázat, že křest z vody a Ducha sv. člověka přivtěluje k Bohu – k Boží Trojici. Proto se křtí ve jménu Otce, Syna i Ducha sv. Všimněme si jakou úlohu má Duch sv. v ohledu křtu. Ducha sv. byl především již příčinou zázračného početí Ježíše v těle Marie. Ježíš při svém narození byl tedy již plný Ducha sv. I při křtu na Ježíše sestoupil Ducha sv. spolu se znamením holubice, aby všem kdo budou pokřtěni křtem Ježíšovým bylo jasno, že i oni dostávají dar Ducha sv. do duše. Sv. Lukáš ještě říká, že Ježíš bude křtít Duchem sv. a ohněm. Oheň znamená lásku !Ducha sv.  kterou pokřtěný dostane do duše, protože ovoce Ducha sv. je především láska pak pokoj, radost a další dary jak to vyjmenovává sv. Pavel v listě Galaťanům. Tento oheň lásky zároveň spálí všechny hříchy i hřích dědičný. Má tedy positivní i negativní účinek. Ježíš vstupuje do vod Jordánu kam jakoby symbolicky stékaly hříchy lidí, když je vyznávali při svém křtu v řece Jordánu. Tímto vstupem Ježíš ukázal, že přišel vzít na sebe hříchy a to definitivně smrtí na kříži a tak se stal definitivně naším Spasitelem. Před svým odchodem z tohoto světa Ježíš slibuje svým učedníkům, že jim pošle Zastánce, který s nimi zůstane navždy – Duch svatého a ten bude vydávat svědectví o Ježíši ( Jan 14, 15-22 ) Po vzkříšení Ježíš dává apoštolům Ducha sv., ve kterém mají jménem Ježíše odpouštět hříchy. Než Ježíš odešel do nebe řekl: “ za několik málo dní budete pokřtěni Duchem sv., abyste mohli být svědky lidem až na konec země ( Sk 1,5-8( Duch sv. znovu sestoupil na apoštoly ve večeřadle v Jeruzalémě a to v podobě ohnivých jazyků – symbolů Ducha sv. – Ducha lásky, aby byli bez bázně svědky o Pánu Ježíši Také my, i když jsme přijali Ducha sv . již na našem křtu, vždy znovu jsme křtěni Duchem svatým a to když k nám přichází Duch sv. v každé svátosti, zvláště v biřmování, ve sv. přijímání, ve svátosti smíření anebo při četbě a slyšení slova Kristova z Písma sv.  Křest Duchem svatým je vlastně oživování a obnovování křestní milosti v duši věřícího, aby mohl být živým údem Kristova těla, živou ratolestí na vinném kmeni, kterým je Kristus. Proto je dobré, že věřící obnovují o velikonoční době křestní slib, tento slib je žádoucí soukromě obnovovat i vícekrát během roku, abychom vždy znovu mohli říci se sv. Pavlem : “ Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.“