4. neděle velikonoční „C“
26. 04. 2019Dnešní neděle je nazvána nedělí Dobrého pastýře a v celé církvi se konají modlitby za nová kněžská povolání. I když Ježíš užívá pro sebe obrazu pastýře, který byl blízký obyvatelům Izraele, domnívám se, že i nám křesťanům dnešní doby je tento obraz srozumitelný a milý. Obraz Dobrého pastýře byl nejstarším obrazem, který znázorňoval Ježíše na př. v katakombách římských. V duchovním a náboženském smyslu je Ježíš pastýřem, protože vede své učedníky do nebeského ovčince, dává jim pokrm a nápoj věčného života – to je nejen jeho svátostný pokrm, ale také slovo evangelia, Ježíšovo učení. Ježíš jako dobrý pastýř chrání také své věřící před nepřítelem spásy – zlým duchem – proto také Ježíš za věřící snášel utrpení a smrt, aby tak ukázal jak má své ovečky rád. Jako vzkříšený Pán nepřestal být Ježíš dobrým pastýřem, naopak ještě více se stará o své stádo, o své učedníky, má je rád, odpouští jim, hledá zatoulané a ztracené, aby “ mu je nikdo nevyrval z rukou“ jak jsem četl v evangeliu. Že působení Pána Ježíše jako pastýře je úspěšné ukazuje nám kniha Zjevení, kde jsem četl o zástupech v bílých rouších s palmami v rukou, který by nikdo nezpočítal a ze všech národů. Možná nás překvapilo, že v tomto apokalyptickém čtení je Ježíš zobrazen jako beránek. Chceme si zde uvědomit, že oba obrazy pro Ježíše a to pastýře a beránka se navzájem doplňují. Ježíš se stal jedním z nás lidí, když přijal lidskou přirozenost a žil náš život, kromě hříchu. Proto nás lidi dobře zná, zná naše radosti i starosti, naši bídu a bolest, naše pokušení i hříchy. Byl tedy Beránkem božím mezi ovečkami lidskými a jako Beránek Boží se stal i smírnou obětí za hříchy lidí. Uvědomíme-li si, že Ježíš Dobrý pastýř byl zároveň i beránkem, tím ještě více vynikne láska Ježíše ke svým ovečkám, i to, že Ježíš “ zná své ovce a ony jdou za ním.“. Ježíš má rád své učedníky, bratry a sestry, protože s nimi sdílel a stále sdílí jejich radosti i bolesti a chce pro ně jen to nejlepší jak jsem četl: v ě č n ý ž i v o t. Nesmíme také přeslechnout co jsem četl: “ moje ovce slyší můj hlas.“ Slyšet Ježíšův hlas znamená následovat Ježíše a plnit v životě jeho učení, poslouchat co nám Ježíš radí. Toto dobře pochopil autor nejvíce rozšířené knížečky po Písmu sv. Tomáš Kempenský – Následování Krista. Ježíš jako Dobrý pastýř je však v církvi do svého druhého příchodu přítomen pouze ve svátostné a duchovní podobě a proto si vyvolil své viditelné zástupce: apoštoly a jejich nástupce, biskupy a kněze. Tito jsou také součástí Božího lidu – církve a byli z něho vybráni, aby ostatním bratřím a sestrám hlásali slovo Boží, zprostředkovali svátostný pokrm a další svátosti, aby vedli Boží lid do nebeského ovčince. Toto kněz koná – ne jako v jiném povolání za sebe a pro sebe – ale za Ježíše a pro Ježíše a jeho ovečky. Kněz tedy jako pastýř zastupuje Ježíše Krista. Bez kněze jsou tedy ovečky jako ovce bez pastýře, proto se knězi mnohdy také říká duchovní pastýř. Že je toto povolání těžké a v dnešní době ne tak žádoucí ukazuje Svatý Otec tím, že znovu vydává výzvy ke dni modliteb za nová kněžská povolání. Základní podmínkou pro nové kněžské povolání je podle vzoru sv. Petra, kterému Pán Ježíš dával třikrát otázky, zda-li má rád Pána Ježíše více než ostatní a teprve pak sv. Petrovi předal službu pastýřkou slovy “ pas mé ovečky, pas mé beránky“ a zrovna tak pro nového kandidáta kněžství je třeba, aby měl rád Dobrého pastýře Ježíše a jeho ovečky,tj. věřící křesťany. Pro tuto lásku k sobě Ježíš pak posiluje a proměňuje kněze, aby se více a více podobal Ježíši – Dobrému pastýři. Prosme proto na závěr: Dobrý pastýři, Ježíši, nedej, aby tvé ovečky byly bez tvých služebníků – kněží, ale aby se stále mohly shromažďovat kolem tvého stolu slova a chleba. Prosíme za kněze přetížené povinnostmi pastýřské služby i za nová kněžská povolání na přímluvu Panny Marie, matky církve a matky kněží. Amen.