4. neděle v mezidobí “ B “ – katechetická

V dnešní katechetické promluvě se budeme věnovat opět listu sv. Pavla Korintským a sice 1 Kor. 7,32. Sv. Pavel zde che doporučit věřícím stav tzv. dokonalosti v čistotě, chudobě a poslušnosti. Zdánlivě jakoby nepovažoval stav manželský za dosti důstojný. Sv. Pavel i církev však nejenom hlásá, ale i praktikuje udílení svátosti manželství – je tedy jak pro sv. Pavla tak pro církev podle učení Pána Ježíše manželství svaté společenství. Zejména 2. Vatikánský koncil vyzdvihl důstojnost i svatost manželství také tím, že vyhlásil všeobecné povolání ke svatosti, tedy i pro manžele. V církvi je zasvěcených mužů a  žen asi jeden a půl milionu, zatímco církev má asi 1,5 milardy členů, znamená to, že většina věřících mužů a žen v církvi žije v manželství. Je to Bohem chtěná skutečnost, aby rodiny předávaly ve svých dětech víru dalším generacím a tak se také děje až do dnešních dnů. A přece Pán Ježíš ve svém učení říká, že “ jsou někteří muži a ženy, kteří se zřeknou manželství pro Boží království.“ Ježíš toto zřeknutí dává pouze jako radu těm, kteří přijali od Boha milost k tomuto povolání. Od nejstarších dob v církvi se skutečně někteří muži a ženy rozhodovali přijmout tuto radu Pána Ježíše a zříkali se manželství, aby mohli podle sv. Pavla více s nerozděleným srdcem sloužit Ježíši a v něm i bližním. Tak se postupem doby vytvářely řády – kláštery mužů a žen, kde tyto rady čistoty, chudoby a poslušnosti se uskutečňovaly. V nejstarší době to byli Benediktini, Cisterciáci, Augustiniáni. Velký rozkvět řádů nastal ve středověku, kdy vznikaly řady Františkánů, Dominikánů, Jezuitů, Premonstrátů, Karmelitánů. Novějšími řády jsou pak Redemtoristé, Salesiáni, Piaristé a velké množství ženských řádů hlavně k ošetřování nemocných jako např. Těšitelky, Křížové sestry, Cyrilky, Anglické panny apod.                                                                                                                                                                                                    V nejnovější době, hlavně po 2. Vatikánském koncilu vznikají společenství tzv. Sekulární, kdy se muži nebo ženy sdružují a žijí společně se sliby čistoty, chudoby a poslušnosti, ale nenosí žádný řeholní oděv a pracují v různých povoláních a profesích a po práci se vrací do společného domu, kde se společně modlí a pomáhají ve farnostech šířit a upevňovat víru. . Vatikánský koncil ocenil zásluhy řeholníků a řeholnic v šíření víry hlavně v misijních krajinách, zásluhy na dávání příkladu víry, zbožnosti a služby bližním. Žádal však od jednotlivých řádů, aby se reformovaly pro potřeby moderní doby, mimo jiné i přizpůsobením oděvu, ale i svou činností. Rovněž aby do řádu vstupovali spíše lidé v pozdějším věku, již zralejší a na určitou zkušební delší dobu než se pak rozhodnou přijmout plně rady Pána Ježíše. Řeholníci tak v dnešní době se věnují např. vydavatelství náboženských knih, např. Karmelitáni, Salesiáni, Paulínky, jiní např. Voršilky, Dominikáni, Jezuiti mají církevní školy, kde vyučují, jiné řády vedou mateřské školky, ale hlavně působí v nemocnicích jako lékařky, lékaři a ošetřovatelky např. Vincentky a k tomu jsou odborně i vysokoškolsky připraveni. Pro modernizaci řádů bych chtěl uvést příklad, který byl i publikován v Katolickém týdeníku, kde jistá řeholní sestra i po 60 roce věku se naučila ovládat počítač a používat ho k prospěchu celého řádu. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že toto poslání v čistotě, chudobě a poslušnosti ukazuje více na život budoucí v nebi, neboť tam až se podle Ježíše Krista nebudou lidé ženit ani vdávat. Je třeba abychom se modlili nejen za nová křesťanská svátostná manželství, ale také za nová řeholní povolání a i když v našem národě jich mnoho není i já znám několik mladých lidí a to ze chmelových brigádníků – studentů, kteří se rozhodli vstoupit do řeholního společenství. Doufejme, že i náš nový biskup zahrne do své péče jak křesťanské manžele tak i zasvěcené osoby, ale i všechny bratry a sestry věřící v Krista.