3. neděle postní “ C „
5. 03. 2019Díky televizním zprávám se dozvídáme stále více o různých neštěstích, katastrofách, válečných konfliktech, atentátech a teroristických činech. Na příklad o velkém zemětřesení v Turecku a v Iránu, atentáty v Iráku, Afgánistánu, Egyptě, Paříži, Bruselu, zřícení letadel na Ukrajině, v Egyptě atd. Možná, že jsme již k těmto zprávám alergičtí, neboť je jich také mnoho. Myslíme však při těchto zprávách také na spásu lidí těmito událostmi zasažených? V době Pána Ježíše bylo tragických událostí jistě méně než v současné době, tím spíše však stačily dvě události, aby rozvířily nábožensky smýšlející mínění lidí. Byl to krvavý zásah římských vojáků proti Galilejcům, kteří chtěli zaútočit na římské okupanty, avšak díky nějakému udavači či špiónu byla vzpoura krvavě potlačena asi přímo ve vnějším chrámovém nádvoří. Druhou událostí bylo zřícení věže na nic netušící dělníky na stavbě cesty k prameni Siloe. Tehdejší věřící Židé byli toho názoru, že lidi stihne Boží trest za jejich hříchy. Čím jsou více hříšní tím více jsou ohroženi třeba i náhlým trestem Božím.I tyto dvě tragedie si takto vysvětlovali. Nedivíme se, že chtěli znát názor Ježíšův na tyto události. Ježíš zaujal zcela jedinečné stanovisko, které nebylo po chuti asi mnohým tehdejším lidem a není po chuti asi mnohým dnešním lidem. Ježíš především nepotvrdil ani nevyvrátil tehdejší mínění věřících Židů, že hříšník sklízí za své hříchy tresty. Otázka utrpení a trestů je složitější a Ježíš ji vysvětluje až později svým apoštolům a učedníkům. Ježíš však chtěl ve své odpovědi probudit v lidech nové vědomí, že hříšníky jsou všichni lidé, někdo více někdo méně, nejen ti, kteří byli stiženi tragickou náhlou smrtí. A proto Ježíš vybízí lidí, aby konali pokání, aby se obrátili, změnili své smýšlení a jednání dokud je čas! Tím samým ovšem Ježíš potvrdil, že i ti tragicky mrtví byli hříšníky a pokud byli nepřipraveni a neočištěni od svých hříchů – stanuli neočekávaně na Božím soudu.Ježíš chtěl tímto svým slovem vyburcovat lidi všech dob žijící v hříšné lhostejnosti o svou věčnou spásu, žijící ve falešném sebeuspokojení ze svého života k pokání a ke změně života. Ježíš se tedy nepostavil na stranu jedněch proti druhým, ale ukázal důrazně cestu obrácení a milosti právě těm se kterými mluvil. Podobně oslovuje Pán Ježíš dnes i nás a to právě v postní době a proto jsme byli všichni označeni popelem na čele na Popeleční středu jako hříšníci. I my bychom si mohli myslet, že ty tragedie o kterých jsem mluvil na začátku se nás netýkají, mohli bychom si myslet, že jsme spravedliví a nepotřebujeme pokání a obrácení. Třeba už mnoho let, desetiletí prožíváme milostiplnou dobu postní bez obrácení, bez změny života, bez zpovědi anebo se zpovídáme jen formálně, aby se splnilo církevní přikázání. Ježíš chce i nám říci: nebudete-li konat pokání, všichni podobně zahynete – což znamená, můžete zemřít neočekávaně, náhle, třeba i tragicky, ale hlavně nesmířeni s Bohem a lidmi, bez milosti posvěcující v duši. Sv. Pavel nám ve svém listě, který jsme četli říkal něco podobného. Příklady ze Starého zákona byly napsány jako výstraha pro nás, proto i tragické události současné doby máme brát jako Boží varování. I svatý Josef, jehož svátek slavíme 19. března je nám vzorem pro šťastnou smrt, protože po spravedlivém životě umíral v přítomnosti Ježíše a Marie – a to by měla být i naše cesta. Cesta s Ježíšem a Marií životem. Děkujeme Ti Pane Ježíši za Tvoji lásku k nám, že nás varuješ, protože nás chceš zachránit a spasit pro věčný život. Amen.