2. nedšle adventní “ B “ katechetická
30. 11. 2020I v druhé neděli adventní jsme četli z evangelia sv. Marka. Během celého tohoto církevního roku se bude číst z evangelia sv. Marka – je to tzv. cyklu B. Na biblických hodinách jsme celý rok probírali podrobně toto Markovo evangelium. Evangelium sv. Marka má ve znamení lva, protože začíná vystoupením sv. Jana Křtitele na poušti podle předpovědi proroka Izaiáše. Marek je nejstarší evangelium asi z r. 66 po Kristu. Je psáno Řecky pro pohanokřesťany asi v Římě. Marek totiž doprovázel jak sv. Pavla tak především sv. Petra a právě kázání sv. Petra se odrážejí v Markově evangeliu. Marek předkládá lidem Ježíše jako Božího Syna, neužívá slovo Mesiáš, neboť pohanokřesťanům by moc neříkal. Kromě kázání sv. Petra použil Marek i předevangelních záznamů o Ježíši, zejména o smrti a vzkříšení Ježíše, o zázracích Ježíše, tzv. logia. Marek byl židokřesťan, pocházel z Jeruzaléma, jeho matka byla žena, které patřil dům poslední večeře v Jeruzalémě. Marek jako mladík znal osobně Ježíše a ve své statečnosti v době zatčení Ježíše v Getsemanské zahradě vše sledoval do doby než ho stráže objevily a pak ze strachu utekl. Pravděpodobně byl pokřtěn od sv. Petra, kterého také znal již z Jeruzaléma a z domu poslední večeře Po vzkříšení Pána Ježíše byl Marek plný horlivosti pro šíření radostné zvěsti – evangelia. I svým psaným evangeliem chtěl přispět k rozšíření radostné zvěsti. Specifickým rysem evangelia sv. Marka je to, že nemá žádné zprávy o narození Ježíše. Pro Marka byl Ježíš jako ten, který konal zázraky, který učil jako ten, který má moc, který zvítězil nad hříchem a smrtí. Že Marek zrcadlí kázání sv. Petra je i v tom, že má nejvíce detailů o sv. Petrovi, především Petrovy pochybení např. jeho trojí zapření a vynechává věci, kterou sou Petrovi ke cti např. chůzi Petra po hladině jezera, trojí vyznání lásky ke Kristu vzkříšenému. Marek používal řečtinu lidovou, hovorovou, jeho sloh je jednoduchý, někde má i pravopisné chyby- neměl totiž žádné vyšší vzdělání na rozdíl od sv. Pavla. Také nepoužívá ve svém evangeliu citáty ze Starého zákona, protože píše pohanokřesťanům, na rozdíl od Matouše, který má mnoho citátů ze Starého zákona, protože psal pro židokřesťany. Na druhé straně uvádí nejvíce z evangelistů lidské prvky Ježíšovy osoby na př. lítost, svatý hněv, údiv, strach, zklamání atd. Markovo evangelium se stalo spolu s jinými zdroji základem evangelia sv. Matouše a Lukáše tzv. synoptických evangelií. Marek psal své evangelium v pokorném smýšlení. I o sv. Janu Křtiteli jsme četli z Markova evangelia jako o muži velmi pokorném, který pokorně prohlásil, že není hoden, aby Ježíšovi rozvázal řemínek u jeho opánků. Snažme se i my v pokoře přijímat Boží slovo, zvláště evangelia ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží.